Jak se sami a rychle zbavit sršního hnízda?

Častým problémem nemovitostí v teplých jarních, letních – a vlastně i podzimních – měsících se stává dotěrný hmyz. Dokud jde o nebodavý hmyz, je jeho přítomnost obtížná, ale většinou snadno řešitelná. Jakmile se ovšem objeví hmyz bodavý, pak jde většinou všechna legrace stranou.

Z těch nejčastějších, dotěrných druhů se můžeme setkat například se včelou, vosou nebo sršněm. Z těch je většinou velký, hlučný a těžkopádný sršeň ten nejobávanější. Pojďme se na něj (a jeho přítomnost v blízkosti lidí) podívat podrobněji.

Přirozené prostředí

Sršeň, jak ho známe, se běžně vyskytuje ve většině Evropy, ale například i v Asii. U nás ho nalezneme na drtivé většině území, nejčastěji pak na loukách a v lužních lesích. Stejně jako řada jiných zvířat se ovšem potýká s problémem úbytku přirozeného prostředí a vhodných úkrytů, objevuje se proto čím dál častěji v blízkosti lidí, kde si tato vhodná místa vyhledává. Setkat se tak můžeme s hnízdy na půdě, v dutinách stromů nebo klidně i v méně používané kůlně.

Přestože celá řada lidí myslí, že sršeň má na člověka spadeno a je lepší mu jít z cesty, opak je pravdou. Sršní jídelníček obsahuje nektar, nahnilé ovoce a ostatní hmyz (mouchy, brouci, komáři…). Reálným problémem pro běžného člověka tak může být snad jen nevhodně umístěné hnízdo nebo hnízdo v blízkosti včelího úlu – protože včely jsou rovněž zpestřením běžného sršního menu. Co ovšem může být velmi zajímavé je údaj, kolik takové sršní hnízdo spořádá jiného hmyzu – kilogram. Až jeden kilogram hmyzu denně na vrcholku sezony. A to je řádné množství much a komárů.

Sršeň a člověk

Přestože má většina lidí hrůzu ze sršně, není ani zdaleka tak nebezpečný a agresivní, jak se často traduje. Ano, je velký, je hlučný a jeho nálet může kdekoho vyděsit, účinnost jeho jedu je ovšem pouze zlomkem jedu například takové včely, na kterou nahlížíme podstatně vstřícněji. Pro představu, nikdo v naší redakci ovšem netuší, jak se k tomuto číslo dospělo, myš přežije i šest bodnutí sršněm. Problémem tak není samotné bodnutí, ale doprovodná bolest.

U sršňů totiž onu bolest a šok z bodnutí nezpůsobuje jed, ale přídavná látka – tzv. acetylcholin –, neurotransmiter, která maximalizuje rychlost přenosu nervového vzruchu. V praxi tak náš mozek na bodnutí zareaguje rychleji, než se vůbec jed stihne začít šířit. A pozor! žihadlo mají pouze samičky (připravené ho v případě potřeby opakovaně použít), samečci žihadlem nedisponují.

Osamocený sršeň se nám ovšem bude snažit vyhnout, problém se může vyskytnout až v blízkosti jejich hnízd. Je bohužel těžké určit, jaký okruh kolem hnízda je ještě bezpečný a jaký už ne, protože tato vzdálenost je přímo závislá na aktuální situaci, počasí nyní i v blízké budoucnosti (například před bouřkou mohou být podrážděnější), rychlosti větru, horku, otřesech, které při pohybu působíme… ale také na siluetě každého jednotlivce. Čím více připomínáme zvíře, například medvěda, tím hůře pro nás. Přestože by zdravý člověk, nealergik, měl přežít v pořádku desítky sršních žihadel, v případě zásahu do hlavy, krku nebo úst je na místě zavolat záchranku.

Sršeň a ochrana

Obdobně jako spousta děsuplných historek se traduje i ochrana sršňů. S tou to ovšem není tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát. Sršeň je v rámci České republiky chráněn jako druh, tedy je chráněn před vyhubením, není však chráněn do té míry, aby nebylo možné hnízda jednotlivě likvidovat, speciálně pokud jsou přímou hrozbou pro člověka.

Ovšem pozor – v mnoha sousedních státech jsou sršně zákonem chráněné a svévolná likvidace jejich hnízd je sankcionována vysokými pokutami, na dovolené v zahraničí se proto do likvidace raději nepouštějme!

Likvidace hnízd

Pokud najdeme sršní hnízdo na často užívaném místě – anebo se v nemovitosti a jejím okolí pohybuje alergik – je samozřejmě třeba zakročit a hnízdo odstranit. Přestože platí, že sršni nejsou tak nebezpeční a agresivní, jako mohou být například vosy, není radno k likvidaci přistupovat laicky. A samozřejmě, až do zlikvidování hnízda je vhodné se místu vyhýbat, případně alespoň nezpůsobovat žádné větší otřesy, které by mohly sršně rozdráždit.

Kvůli hnízdu rovněž není třeba, či spíše je zcela nežádoucí, volat hasiče. Ti mají na starosti zcela jiné, důležitější případy, od kterých je likvidace takového hnízda bude pouze zdržovat. Pokud tedy sami nemáme potřebné vybavení (včetně ochranného) a zkušenosti k likvidaci sršního hnízda, je lepší se obrátit na odbornou firmu.

Obchod se sršni

Již z podstaty svého jídelníčku sršni rádi vyhledávají sady a čerstvé ovoce, které nahlodávají, což samozřejmě vede k znehodnocení poměrné části úrody. Pokud nejsme hnízdo schopni lokalizovat, jeho umístění neumožňuje snadný zásah anebo jsme zkrátka odhodláni nechat sršně žít kvůli jejich jiným přednostem… můžeme jim navrhnout obchod v podobě misky se sladkou vodou, košíku nakrájeného (například právě znehodnoceného) ovoce nebo i kousku masa. Nezachráníme tím samozřejmě veškerou úrodu, ale většinou tak rozhodně upoutáme jejich pozornost.

Ve spojitosti s nabídkou jídla můžeme osadit i lapače hmyzu – v takovém případě však pouze snižujeme počet aktivně létajících sršňí (nehubíme celé hnízdo) a navíc porušujeme předsevzetí nechat sršně žít, aby snížili počet nežádoucího hmyzu v okolí.

Jak na to svépomocí?

Pokud situace nebo rozpočet tlačí, existuje několik způsobů, jak se s hnízdem vypořádat. Prvním je nabrat hnízdo, pokud to samozřejmě jde,  do dostatečně velké nádoby, kterou bude možné neprodyšně uzavřít, dokud nebude přenesena mimo obydlené území (kde budou sršni následně vypuštěni). Odběr hnízda je vhodné provádět ve večerních hodinách za chladného počasí, když se sršni vrátili do hnízda, jsou ztuhlí zimou a odpočívají – povede se tak nabrat většinu hmyzu a bude nižší pravděpodobnost, že se zatoulaní jedinci budou objevovat v okolí a zlikvidované hnízdo hledat.

Je samozřejmostí, že pokud je hnízdo vklíněné ve stromě nebo v nějaké dutině či noře, jeho nabrání nebude možné a bude třeba přistoupit k alternativní možnosti. Tou je například  likvidační sprej s dlouhým dosahem, který hnízdo obalí jedovatou pěnou. V obou případech je žádoucí se řádně zakrýt pevným oblečením a chránit si hlavu. I v letních teplotách je vhodné sáhnout například po zimní bundě, která je dostatečně silná, aby nedošlo k probodnutí žihadlem až na kůži. Přestože budeme opatrní, je třeba očekávat určitý odpor!

Pokud nás netlačí čas a hnízdo je na místě, kde nepřekáží, je možné i počkat do podzimu, kdy se hnízdo vyprázdní, protože zimu přežívá pouze matka. Opuštěné hnízdo likvidujeme bez dodatečných rizik. Vždy je pak ovšem třeba počítat s tím, že mladé matky, které byly v našem hnízdě vychovány (ovšem nejen ty, samozřejmě!), se mohou pokusit vrátit “domů” a v místě zlikvidovaného hnízda vystavět nové. V takovém případě je vhodné použít insekticid, který nové sršně, snad, odradí.