Základy a hrubá stavba

Beton je v moderní architektuře nekonečným zdrojem pro originální ztvárnění objektů. Může mít jakýkoliv tvar a barvu, jediným prvkem limitujícím jeho možnosti, je lidská představivost.

Pasivní dům si díky kvalitní obálce udržuje tepelné zisky ze slunce, lidí a spotřebičů. Postavit jej lze teoreticky ze všech dostupných materiálů, z tohoto pohledu tedy i z tradičních cihel. Nejsou však vhodné všechny druhy.

Plzeň se v roce 2015 stane Evropským hlavním městem kultury. Zavázala se tak mimo jiné ke stavbě nového divadla, které tak nahradí původní nevyhovující budovu. To se tak stane první budovou tohoto typu v Česku po více než 30 letech. Divadlo bude po svém dokončení letos na podzim sloužit pro několik forem dramatického umění.

Stavební konstrukce je třeba hodnotit z hlediska tepelných vlastností a jejich vlivu na tepelné ztráty. Zároveň se musí posuzovat i z hlediska vlivu vlhkosti. Tepelné a vlhkostní jevy probíhají současně a navzájem se podmiňují: při vzrůstu množství vlhkosti v materiálech dochází k větším tepelným ztrátám. Zároveň teplotní pole ovlivňuje transport vlhkosti. Z tohoto důvodu je nutné oba transportní jevy řešit s ohledem na oboustrannou závislost.

Sněžka, nejvyšší hora České republiky, se může pyšnit dalším prvenstvím: Stala se nejvýše položeným místem, kam byl u nás doposud dopravován beton. Více než 500 m3 betonu vynesl na stavbu nové lanovky vrtulník. Sněžka totiž leží v Krkonošském národním parku a vjezd speciální techniky na stavbu byl výrazně omezen. Veškerý beton pro výstavbu nových patek lanovky a stavbu stanic v Peci pod Sněžkou, na Růžové hoře i na Sněžce dodala betonárna Trutnov, která patří mezi provozy TBG Východní Čechy (člen skupiny Českomoravský beton, a.s.).

Beton s rozptýlenou výztuží putuje z mixu rovnou do základů. Konstrukce z betonu umožňují realizaci jakéhokoliv tvaru díky jeho vlastnostem v čerstvém stavu. Aby stavba z betonu byla dostatečně únosná, vkládá se do něj betonářská výztuž. Velmi dobré houževnatosti betonové konstrukce lze v některých případech dosáhnout přidáním ocelových vláken do čerstvého betonu. Ta se do betonu přimíchávají již na betonárně a spolu s ním se dopravují na stavbu autodomíchávačem. A protože si většina současných novostaveb rodinných domů vystačí bez podsklepení, uplatňuje se tento mimořádně houževnatý drátkobeton stále více při realizaci základových desek a základových pasů rodinných domů, kde může zcela nahradit výztužné ocelové sítě.

Za zimní období obecně pokládáme období mezi 1. listopadem a 31. březnem, případně období před i po tomto datu, kdy teplota v noci poklesne pod bod mrazu po sobě jdoucí 3 dny. Při dodržení několika základních zásad uvedených níže umožní zimní úpravy receptur tvrdnutí směsí i za nízkých teplot až do teploty -5°C. Díky tomu lze stavební sezónu prodloužit až o celý měsíc.

Společnost Heluz se pro výstavbu vzorového pasivního domu rozhodla použít i netradiční způsob založení. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o stavbu, při níž mají být použity nové technologie, také řešení bylo inovátorské. Celý objekt je založen na železobetonové monolitické základové desce, která leží na zhutněném násypu z tepelněizolačního pěnového skla REFAGLASS.

V minulosti bylo jako hlavní pojivo v maltách a omítkách používáno zejména vápno. Cement jako moderní stavební pojivo se objevil až později a je tak spojován spíše s moderní výstavbou. Z tohoto důvodu je z pohledu pracovníků památkové péče snaha používat při rekonstrukcích a opravách historických a památkově chráněných objektů materiály, které cement neobsahují.

Sádrovláknité desky s profilovanými hranami jsou ideálním řešením pro rychlou a nákladově úspornou výstavbu vnitřních příček, opláštění stropů a střešních šikmin. Profil hrany je tvořen lehce zešikmenou plochou a zkosením na straně desky. Osvědčené spárovací techniky (lepená a tmelená spára) u běžných sádrovláknitých desek se s deskami s profilovanou hranou rozšiřují o mimořádně hospodárný a stabilní spárovací systém se všemi výhodami těchto materiálů.

Práce na obnově Povážského hradu začaly technickými průzkumy poruch, zkouškami a diagnostikou použitých materiálů, výpočtovými analýzami, posudky a následně návrhy řešení sanačních oprav. V současnosti už probíhá stavební realizace statické sanace, kterou se postupně konsolidují torza zdiv hradní ruiny.

Obytný a obchodní komplex u Severního nádraží, Vídeň, Rakousko. V bývalém areálu Severního nádraží realizuje dodavatel stavby „Schwarzatal“ velmi zvláštní stavební záměr. Pod názvem „Bydlení se vším!“ zde vznikne do podzimu 2013 celkem 91 bytových jednotek nájemního domu a domova „Spolku pro dlouhý život“. Pro zhotovení hrubé stavby byla stanovena velmi krátká doba výstavby, pouhých 10 měsíců, kterou bylo možné dodržet jedině s nasazením moderních a efektivních systémů stěnového a stropního bednění.

V dnešní dynamické době se stavebnictví, stejně jako i každý jiný sektor, neustále vyvíjí. V technologii železobetonových konstrukcí se také objevují inovace. V posledních desetiletích se často diskutovalo o negativních vlastnostech oceli v železobetonu. Nejnevýhodnější charakteristikou železa je koroze, což úzce souvisí s životností takových konstrukcí. Nadějné řešení této problematiky představuje vynechání železa z betonu. Problematický materiál lze totiž nahradit nekorodujícím.

Beton nemusí být šedý. Jedinečný a individuální vzhled vtiskne domu probarvená varianta, tzv. barevný beton. Stavby, kde je využit právě barevný beton, jsou na pohled přitažlivé a od ostatních domů se výrazně odlišují. Probarvený beton nachází své místo nejen v exteriérech, ale i v interiéru, kde se může podílet na originálním vzhledu stěny, podlahy, schodů nebo třeba úspěšně nahradí keramické umyvadlo. Atraktivní barevné pohledové plochy v téměř neomezené škále odstínů lze vytvořit díky značce COLORCRETE®, která skrývá moderní lehce zpracovatelný beton s obsahem pigmentů vyráběný skupinou Českomoravský beton. Více na www.transportbeton.cz.

Srdcem každého planetária je kopule napodobující pomyslnou nebeskou klenbu. A podobné kopule se rozhodně nestaví často. Například v České republice nepřibyla od realizace Planetária Praha až do loňského roku, tedy za více než padesát let, žádná. Zato loni se podařilo vybudovat hned dvě, obě v objektu budoucího planetária a virtuária Techmania Science Center v areálu průmyslového závodu ŠKODA v Plzni.