Pískovec: původ, péče a čištění (část I.)

Pískovec, kdysi prakticky nejvíce používaný stavební kámen,  je usazenina, která vznikla v průběhu let činností větru vody a ledu, které přemisťovali zrnka písku až do usazení na jednom místě (většinou na mořském dně či v údolí). Tato zrnka se následně stmelila působením tlaku, vody nebo ledu a vznikl pískovcový blok. Ty podle pojiva mezi zrny rozlišujeme na různé typy, které se liší hrubostí zrna a barvou.

Právě podle těchto kritérií můžeme pískovce používat i pro různé aplikace. Pískovec bývá hojne využíván v zahradách, na fasádách nebo i při tvorbě různých plastik a dekorací. Pro tvorbu schodišť, dlažeb nebo obkladů jsou vhodné křemenné pískovce, které dobře odolávají tlaku, pro suché zídky a zahradní aplikace jsou vhodnější měkčí pískovce s jílovitým tmelem.

Jak ošetřit pískovec již při aplikaci?

Pískovec je vesměs prakticky bezúdržbový kámen, který při optimálních podmínkách vyžaduje minimální péči a údržbu. Ideálním stavem pro pískovec je, když jej po osazení ošetříme přípravkem zabraňujícím pronikání vody do kamene a toto ošetření opakujeme periodicky vždy jednou za několik let. V takovém případě je vždy žádoucí před ošetřením pískovec zamést a otřít, abychom odstranili nečistoty a nesoudržná zrna.

Pokud bude pískovec vystaven dlouhodobému působení vody (například u zahradních jezírek nebo v podobě ptačího pítka), měli bychom povrch ošetřit hydrofobní impregnací vždy v dostatečném předstihu, dokud je kámen ještě suchý. Toto ošetření je vhodné i pro pískovce umístěné dlouhodobě ve stínu, kdy by hrozilo obrůstání mechem. I toto ošetření je třeba periodicky opakovat při rutinní údržbě.

Čištění pískovce

Pískovec je poměrně nasákavý materiál, který se snadno drolí, k jeho čištění, stejně jako k opravě (viz II. část), proto musíme přistupovat opatrně a profesionálně. V první řadě se proto znečištění pokusíme odstranit nasucho a s citem například rýžovým kartáčem. Při odolnějším znečištění přistoupíme k použití vlažné vody, kterou naneseme na pískovec a necháme chvíli působit – nečistoty následně stíráme textilií nebo například zubním kartáčkem. Tento proces můžeme opakovat.

Pokud jsme nuceni přistoupit k použití čistícího prostředku, začněme s jedlou sodou, ta pískovec nenarušuje a dobře si poradí s většinou znečištění. Sodu rozmícháme s vodou na pastu a nanášíme přímo na znečištěná místa. Následně například opláchneme hadicí, samozřejmě slabým proudem, abychom nenarušili texturu pískovce. Pokud ani soda nepomůže, pokročíme k použití bezfosfátových přípravků. Ty ihned omýváme čistou vodou.

Nikdy k čištění nepoužíváme kyseliny – a ani například často doporučovaný ocet.

Wapky a pára

Pokud disponujeme wapkou, můžeme pískovec očistit i tímto způsobem. V takovém případě ovšem musíme intenzitu čištění nastavit s ohledem na texturu pískovce a možné vymílání zrn silným proudem vody. Začněme proto menším tlakem a pozvolna ho stupňujme dle toho, jak se nám daří odstranit znečištění (a nepoškodit pískovec).

Stejně tak k čištění můžeme použít i horkou páru – ovšem pozor, ne horkou vodu. Opět začínáme od nejmenší intenzity a pozvolna stupňujeme dle toho, jak je znečištění (a samotný pískovec) odolné.

Pokud jsme pískovec úspěšně opravili a vyčistili, pokročíme k jeho impregnaci – a k pravidelné údržbě jednou za několik let.