Železobeton bez železa

V dnešní dynamické době se stavebnictví, stejně jako i každý jiný sektor, neustále vyvíjí. V technologii železobetonových konstrukcí se také objevují inovace. V posledních desetiletích se často diskutovalo o negativních vlastnostech oceli v železobetonu. Nejnevýhodnější charakteristikou železa je koroze, což úzce souvisí s životností takových konstrukcí. Nadějné řešení této problematiky představuje vynechání železa z betonu. Problematický materiál lze totiž nahradit nekorodujícím.

Odpovídající náhradou jsou vláknové kompozity (Fiber Reinforced Polymer – FRP). FRP je syntetický materiál, který sestává z vláknité výztuže a plastického pojiva.

Kompozit ve vláknité formě má podstatně vyšší pevnost než pevná látka se stejným složením. Rozlišujeme tři druhy FRP: GFRP – se skleněným polymerem; AFRP – s aramidovým, aromatickým polyamidem; CFRP – s uhlíkovým polymerem.

FRP je použitelné na nové „železobetonové“ konstrukce nebo na posílení již existujících konstrukčních prvků, a to v kombinaci s ocelí nebo samostatně.Aplikace se realizuje zabudováním FRP prutů, předepjatých prutů, tkaniny nebo rohože.

Kladnými vlastnostmi FRP jsou velká pevnost (při krátkodobém i dlouhodobém a únavovém zatížení), odolnost proti elektrolytické korozi, malá objemová hmotnost, magnetická neutralita, při zesílení konstrukcí není omezena délka prutů.

Jako každý materiál, i FRP má své negativa, například svou poměrně vysokou cenu, UV citlivost, porušitelnost, závislost mechanických vlastností na směru vláken, „plavání“ v betonu kvůli své malé objemové hmotnosti.

Další charakteristikou FRP je to, že na dimenzování FRP výztuže stále neexistuje všeobecně přijatá norma, pouze projekční návrhy (základní princip dimenzování je podobný jako při navrhovaní klasické ocelové výztuže). V důsledku toho tento materiál není tak rozšířen a nepoužívá se širokospektrálně.

Syntetická výztuž GFRP má podobnou povrchovou úpravu jako klasická výztuž	Výztuž štěrbinové stěny (výstavba metra v Düsseldorfu)

Přesto najdeme množství budov a mostů postavených nebo sanovaných touto technologií. Většinou se nacházejí v zahraničí (USA, Kanada, Japonsko, Německo, Rakousko). Největší nevýhodou stále zůstává vysoká cena, ale postupem času a s růstem zkušeností pravděpodobně i tato inovativní technologie najde své uplatnění.

Ing. Csaba Fodor
FOTO: dako pr corporate communications, Schöck Bauteile GmbH