Práce na stavbě v zimě: Co říká legislativa?

Práce na stavbě v zimním období vyžaduje nejen důsledná opatření k ochraně pracovníků, ale také respektování jejich zákonných práv. Nízké teploty, mráz, sníh a další nepříznivé podmínky mohou ohrožovat zdraví pracovníků, a proto zákony stanovují, jak má zaměstnavatel zajistit jejich bezpečnost a pohodu při práci.

Zákonná práva pracovníků při nízkých teplotách

Podle českých právních předpisů mají zaměstnanci na stavbě v zimním období právo na ochranu zdraví a bezpečnosti, což zahrnuje hned několik klíčových oblastí.

Minimální teplota na pracovišti
Vyhláška č. 361/2007 Sb. „Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci“, která upravuje podmínky ochrany zdraví při práci, stanoví minimální teploty na pracovišti podle kategorie práce:

• pro těžkou fyzickou práci, typickou pro stavebnictví, je minimální teplota stanovena na 10 °C (konkrétnější info lze dohledat v uvedené normě v Příloze č. 1, Část A),
• při teplotách nižších než 10 °C má rovněž zaměstnanec právo na pravidelné přestávky na ohřátí v délce nejméně 10 minut, délka pracovního výkonu se mění s ohledem na teplotu – kolem 10 °C jde o 3 hodiny, při nižších teplotách je přestávka frekventovanější,
• při teplotách nižších než 4 °C má zaměstnanec nárok na teplý nápoj v množství alespoň půl litru na osmihodinovou směnu.

Právo na ohřívárnu
Dále je zaměstnavatel ze zákona povinen zajistit i například ohřívárnu, konkrétně § 44 Ohřívárna „Ohřívárna musí být vytápěna nejméně na 22 °C a musí být vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv.“ Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek dle §55, tedy „Místnost pro odpočinek musí být dostatečně velká, větraná, osvětlena denním světlem podle § 45 odst. 8 a vytápěna nejméně na 20 °C.

Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly tak, aby jejich počet odpovídal počtu zaměstnanců nejpočetněji zastoupené směny. Pokud má sloužit i pro konzumaci jídla, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu a musí být vybavena umyvadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání a uchovávání jídla.“

Právo na oděv
K výše zmíněným teplotám se vztahuje i definice na pracovní oděvy, konkrétně dle § 7 Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické požadavky na pracoviště: „Pokud (…) teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 10 °C, musí být zaměstnanec vybaven pracovním oděvem, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organismu vyjádřených teplotou vnitřního prostředí organizmu 36 až 37 °C. Při poklesu teploty vzduchu na pracovišti na 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem.“

Právo na nápoj
Podobně jako u oděvu je definováno i právo na nápoj, v tomto případě teplý. Výše již byly zmíněny některé podrobnosti, ovšem podrobněji dle § 8 Bližší podmínky poskytování ochranných nápojů „K ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu.

Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu.“

Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.

Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při práci na:
a) nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 ºC,
b) venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 ºC.

Práce v zimním období
Z výše uvedeného tak vyplývá, že na stavbě musí být k dispozici ohřívárna s možností přípravy teplého nápoje či s kanystrem teplého nápoje k dispozici. Samotná práce v nízkých teplotách by pak měla být organizována tak, aby pracovníci nebyli dlouhodobě vystaveni chladu. To zahrnuje zejména zodpovědné střídání práce a přestávek na zahřátí, ale i zkrácení pracovní doby v případě mrazivých podmínek či nečekaných, nepříznivých výkyvů počasí.

Pracovníci mají právo na zimní ochranné oděvy, ale i na školení, které je informuje o rizicích spojených s prací v zimních podmínkách, a na zajištění ochranných opatření.

Povinnosti zaměstnavatele v zimním období

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a další legislativa zavazují zaměstnavatele k tomu, aby zajistil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky. Pro práci na stavbě v zimě to znamená zejména:

Posouzení rizik
Zaměstnavatel musí identifikovat a vyhodnotit rizika práce v zimním období, včetně rizika uklouznutí na zledovatělých površích, rizika podchlazení a omrzlin, rizika spojeného s používáním strojů v mrazu.

Poskytnutí osobních ochranných prostředků
Zaměstnavatel musí zdarma poskytnout vhodné ochranné prostředky, například tepelně izolovanou pracovní obuv a oblečení, rukavice odolné vůči chladu, reflexní prvky pro práci při snížené viditelnosti.

Organizace práce
Práce v zimě by měla být organizována tak, aby minimalizovala dopady nepříznivých podmínek. To zahrnuje rozvržení práce na kratší intervaly, přestávky na zahřátí v krytém a vyhřívaném prostoru, přesunutí venkovních prací na dobu, kdy jsou podmínky příznivější.

Zajištění technických opatření
Zaměstnavatel musí s ohledem na bezpečnost zajistit odklízení sněhu a ledu z pracovních ploch, osvětlení pracoviště při snížené viditelnosti, pravidelnou kontrolu techniky a nástrojů, aby byly bezpečné a funkční i v mrazivých podmínkách.

Rekapitulace a další doporučení

Pro zajištění maximální ochrany pracovníků na stavbě v zimě je důležité pravidelně kontrolovat staveniště, tedy zejména identifikovat kluzká místa, odstraňovat led a sníh, důkladně proškolit pracovníky o všech rizicích a preventivních opatřeních, investovat do kvalitního vybavení (vhodné oblečení a nástroje mohou výrazně snížit riziko úrazů) a v neposlední řadě vytvořit pohotovostní plán pro případ mimořádné události, jako je podchlazení nebo pád, se kterým budou všichni pracovníci obeznámeni a připraveni se dle něj zachovat v případě krize.