Problematické detaily 12: Základové pásy

Nejčastějším způsobem zakládání staveb je na základové pásy – samozřejmě pokud projekt nepočítá s výrazným bodovým zatížením, jako je například sloup, v takovém případě se musí přikročit k alternativním způsobům založení, které bude schopno takové zatížení přenést.

V závislosti na kvalitě a druhu podloží se může stát, že budeme nuceni založit objekt pomocí pilot, to se ale při stavbě rodinných domů stává velmi zřídka.

Jak správně začít?

Pokud plánujeme začít s betonáží základů, musíme již mít připravenou základovou spáru – nejen vyhloubenou, zaměřenou, ale také správně dočištěnou. Ideální práce na základech začíná co nejdříve po zhotovení základové spáry, aby bylo vše správně připravené a vysušené.

Pokud stavíme na nesoudržných nebo propustných zeminách, je vhodné základy před betonáží podsypat vrstvou štěrkopísku, u nepropustných nepodsypáváme.

Před samotným započetím betonáže je nutné zvážit, v jakém stavu máme stěny základové spáry. Pokud betonujeme v nesoudržném podloží, je třeba připravit bednění, které zajistí bezpečný a bezproblémový průběh prací na základech. U soudržné zeminy tento krok můžeme opět přeskočit.

Co ovšem musíme bezpodmínečně vyřešit u všech typů podloží jsou uložení inženýrských sítí, zejména kanalizace. Tu je třeba uložit tak, aby při její poruše nedošlo k podmáčení základů – a zapomenout nesmíme ani na revizní šachty a čištění. Rovněž musíme položit zemnící pásku pro budoucí bleskosvod a připravit bednění všech plánovaných prostupů skrz základy.

Rizika

Největším problémem u přípravy základových pasů je zajištění jejich stability svedením srážkové vody do vsakovací jímky. Ta se zpravidla umisťuje vedle stavby – pokud to z jakýchkoli důvodů není realizovatelné, je třeba srážkovou vodu řešit akumulací a druhotným použitím na pozemku (např. k zalévání zahrady). Vsakovací jímka má zpravidla hloubku 2,5 metru a šířku 2 metry s cca 20 cm štěrku na dně a betonovou skruží. Jímku po zbudování zaklopíme a obsypeme štěrkem (do výšky cca 50 cm pod úroveň terénu).

Betonáž

V tomto bodě je nejdůležitější, aby byl beton stejné kvality – je proto nejvhodnější jej objednat přímo z betonárny, kde bude kvalita v celém objemu zaručena výrobcem. Přichystanou spáru vylijeme betonem, zpravidla postupujeme od místa nejvíce vzdáleného k silnici nebo nejhůře dostupného až k místům silnici blízkým. Beton vždy upravíme do roviny hráběmi.

Do první vrstvy betonu vložíme uložíme hotovou výztuž tak, aby ležela ve spodní třetině základu – výztuž v základů může a nemusí být, je to čistě věc projektu a statiky. Následně doplníme zbytek základové spáry betonem až do úrovně výkopu.

Beton upěchujeme, vyrovnáme latí a celou betonovanou plochu zakryjeme na alespoň 7 dní, abychom beton udrželi správně vlhký. V případě extrémního počasí je vhodné beton pravidelně kropit. Po doporučených 7 dnech je možné sejmout fólii a vyjmout bednění, pokud jsme jej použili.

Po vyhotovení základových pasů lze přejít k betonáži desky spojující základové pasy. Na tuto část stavby se můžeme připravit podsypáním celé plochy, kde se deska bude nacházet, štěrkopískem, štěrkem nebo kačírkem.