Problematické detaily 4: Kotvení příček
V průběhu stavby objektu se vyskytuje celá řada příležitostí, kdy lze něco fatálně pokazit. Některé problematické části stavby jsou fatální více, některé méně – protože ač jsou z finančního hlediska všechny chyby problematické, je rozdíl mezi plesnivějícím oknem a zřícenou zdí.
Právě ke zřícení zdi může vést například nesprávně provedené kotvení nosných či nenosných příček, což je poměrně častá chyba našich staveb.
Přečtěte si také
Způsoby připojení – teorie
Příčky jsou stabilní jenom tehdy, když jsou připojeny vhodným způsobem k navazujícím stavebním konstrukcím. Toto připojení může být tuhé, pružné či posuvné dle toho, jak příčka reaguje na zatížení. U tuhého připojení příčka částečně či zcela přebírá zatížení vyvolané působením nosné konstrukce.
Tento druh připojení je vhodný pouze v případech, kdy můžeme s naprostou určitostí vyloučit deformaci ohraničujících konstrukci. U pružného připojení příčka nepřebírá žádné zatížení od nosné konstrukce. A u posuvného příčka sice nepřebírá zatížení, mohou se zde ovšem vyskytnout určité deformace sousedních částí stavby.
Způsoby připojení – praxe
V běžných případech máme několik možností, jak příčky k nosnému zdivu připojit – buď můžeme vytvořit průběžnou drážku, do které příčku vezdíme, nebo můžeme vytvořit kapsy do nosné zdi či ozuby vyčnívající z nosné zdi, ke kterým příčku přizdíme, anebo využít možnosti osazení pomocí nerezové kotvy.
Nerezové kotvy ovšem nelze zaměňovat s podobnými pozinkovanými kotvami pro sádrokartonové systémy. Rozdíl mezi těmito kotvami je zejména v jejich životnosti a pevnosti materiálu.
POZOR!
Poměr ohnutí nerezové kotvy – 1:2 – je velmi důležitý pro zapamatování. Dle tohoto poměru nejen kotvu ohýbáme, ale i usazujeme. Kratší část je vždy umístěna na či v nosné zdi, delší je vždy zabudována v příčce.
Jak na kotvení?
Umístění příček je třeba vzít v úvahu již při stavbě obvodových stěn, rovněž je ovšem možné i dodatečné kotvení právě pomocí nerezových stěnových spon. V místě osazení stěnové spony pro příčku se při stavbě nosných zdí zdiva pilníkem vytvoří drážka. Kotva se ukládá do vrstvy zdící pěny či malty, překryje se další vrstvou pěny či malty a následně se ihned přezdí další řadou zdiva.
Ze statického hlediska je tento způsob ideální, ale z praktických důvodů se využívá více až dodatečné zabudování spon. Spony v takovém případě ohneme do tvaru L v poměru stran 1:2 a v každé či každé druhé ložné spáře (dle doporučení statika) zatlačíme delší rameno spony do čerstvé malty stavěné příčky a to kratší přikotvíme k nosné stěně samořezným vrutem, plastovou natloukací hmoždinkou anebo pomocí vrutu s korozivzdornou úpravou a plastové hmoždinky. Abychom se vyhnuli komplikacím během výstavby, pro tlustší příčky použijeme dvojici kotev vedle sebe.
Při osazování a připojování příčky musíme mít vždy na paměti, že je důležité nejen řádně zachytit zatížení působící na konstrukci a příčku řádně přikotvit, ale přihlížet i k možným změnám tvaru přiléhajících stavebních konstrukcí a dbát na protipožární, akustické a tepelně-technické požadavky kladené na hotovou příčku.
