Problematické detaily hrubé stavby: Radon

Nejen starší objekty, ale i novostavby se špatně provedenou izolací základů se stávají hrozbou z hlediska výskytu radonu. Nejčastěji se tak děje prostřednictvím komínového efektu či radonových mostů. Protiradonových opatření se týkají normy ČSN 73 0601  "Ochrana staveb proti radonu z podloží" a ČSN 73 0602 "Ochrana staveb proti radonu a záření gama ze stavebních materiálů", které nedávno prošly revizí.

Nově tak například musí být chráněny všechny stavby, přestože jsou na pozemku s nízkým radonovým indexem. Radonový index již také nerozhoduje o ochraně objektu, opatření se nově volí dle typu stavby.

Proč je radon špatný?

Radon je hned po kouření druhou nejvýznamnější příčinou vzniku rakoviny plic. Přitom nebezpečné nejsou ani tak samotné izotopy radonu, ale produkty jeho přeměny, zejména krátkodobé. Ty po svém vzniku tvoří shluky s aerosolovými částicemi nebo například s vodní párou. Takto vázané produkty přeměny radonu mohou být při vdechnutí zachyceny v dýchacím ústrojí, kde se mohou volně přeměňovat a dále ozařovat plicní tkáň.

Jak radon, tak i produkty jeho přeměny polonium 218Po a 214Po emitují při své radioaktivní přeměně částice alfa. Ty mohou díky své vysoké ionizační schopnosti způsobit porušení DNA. Špatná oprava DNA pak může zapříčinit nekontrolovatelné množení buněk. Rakovina vyvolaná radonem nevzniká okamžitě. Doba, než se mohou začít objevovat příznaky rakoviny plic, je dlouhá 10 až 30 let.

Riziko rakoviny plic způsobené radonem v domě je úměrné celkové vdechnuté radioaktivitě, ta závisí nejen na koncentraci, ale i na délce pobytu. Pro krátkodobé pobyty v prostorech s velmi vysokými koncentracemi radonu je tedy riziko zanedbatelné. [1] [2]

Radonový most

Radonový most je transportní cesta radonu spárou mezi perimetrovou tepelnou izolací a obvodovým základem, kterou radon proniká z podloží až do dutin ve zdivu. Ze zdiva pak proniká až do interiéru zejména instalačními prostupy, elektrickými zásuvkami, vypínači atd. Konkrétní řešení, tedy způsob eliminace radonového mostu, záleží na detailu soklu, tzn. vzájemné poloze obvodové stěny, základu, hydroizolace a terénu.

Obecně platí, že zmíněnou spáru je třeba přerušit, například celoplošným nalepením desek perimetrové tepelné izolace ke stěně/základu v úrovni hydroizolace, nebo zaizolováním povrchu zdiva, k němuž přiléhá perimetrová izolace asfaltovou stěrkou. [3]

Teorie

Spojitost izolace, neboli souvislé provedení izolační bariéry po celém povrchu konstrukcí, které jsou v kontaktu s podložím, je základní podmínkou dosažení potřebné účinnosti protiradonových izolací. Jakékoliv, byť jen částečné vynechání izolace, např. v místě revizních či instalačních šachet, jímek, mokrých sklípků atd. snižuje výrazně účinnost izolačního systému.

Izolační povlak musí probíhat bez přerušení i pod nosnými konstrukcemi, tj. pod sloupy i stěnami. V těch místech konstrukce, kde je přestupováno dovolené namáhání izolace, se spojitost izolace zajišťuje pomocí tzv. hydroizolačních přepážek. V místě dilatační spáry, kde je izolace vystavena zvýšenému mechanickému namáhání, se dlouhodobá spojitost zajišťuje zesílením izolačního povlaku přídavným pásem o minimální šířce 300 až 500 mm podle materiálu použité izolace.

Správně provedená spojitá protiradonová izolace musí eliminovat i tzv. radonové mosty, kterými proniká radon z podloží spárou mezi deskami tepelné izolace a obvodovým základovým pasem do vzduchových dutin v obvodových stěnách.

Radonové mosty se mohou vyskytovat zejména u staveb s obvodovými stěnami z tvarovek se svisle orientovanými dutinami kladenými na sraz bez promaltování svislých spár a složenými spárami, které vzduchové dutiny přerušují buď jen částečně nebo vůbec ne.

Vyskytovat se ale mohou i u lehkých sendvičových konstrukcí na bázi dřeva nebo oceli. Výskyt radonových mostů závisí na vzájemné poloze základu, obvodové stěny, tepelné izolace a protiradonové izolace v soklové partii domu. [4]

Opatření

Když mluvíme o problematice radonu, mluvíme o chybách, které vznikají v úrovni paty zdiva či pod terénem. Pata zdiva je běžně definována jako první 1 až 2 řady cihel, ukončena bývá vykonzolováním objektu – tzn. sokl.

K ochraně proti radonu se nejčastěji používá asfaltový pás, který zároveň funguje jako hydroizolace objektu. Aby ovšem tento pás fungoval správně pro oba zamýšlené účely, musí být nejen správně spojen v místech napojení, ale i správně uložen.

Tloušťka asfaltového pásu se určí výpočtem s ohledem na radonovou situaci podloží.

Radon nejčastěji proniká do konstrukce mezerou mezi základovým zdivem a tepelnou izolací. V kombinaci s častou chybou ukončení hydroizolace (asfaltového pásu) na úrovni terénu se tím otevírá cesta pro průnik radonu do interiéru objektu. Aby tomuto bylo zabráněno, musí být hydroizolace správně vyvedena až nad terén do výše vykonzolování.

Asfaltový pás je následně nutné přetáhnout i přes vykonzolovanou část zdiva. V praxi tak bude asfaltový pás vyveden mezi tepelnou izolací soklu a vykonzolovaného zdiva. Toto vyvedení probíhá například pomocí pásu HDPE fólie či L lišty z HDPE po celém obvodu budovy.