Teploty, které nepřejí stavbě – kdy lze provádět stavební úkony?

Teplota je rozhodujícím faktorem pro řadu činností ve stavebnictví. Jaké jsou ty opravdu správné teploty pro jednotlivé úkony?

Zatímco některé činnosti na stavbě lze provádět i v silných mrazech mimo takzvanou stavební sezonu, s jinými je téměř nezbytné počkat až na příchod jara či léta. Obzvláště pak na přelomu zimy a jara a podzimu a zimy je třeba dát pozor na proměnlivé počasí a s tím spojené výkyvy teplot. Jaké teploty jsou hraniční pro stavbu v zimě anebo v jakých mrazech je možné namontovat nová garážová vrata?

Části pláště domu lze instalovat i v –15 °C

Práce na stavbě mohou pokračovat prakticky po celý rok, tedy i v tuhých zimách. Zejména pak v případech, kdy nejsou pro konkrétní realizaci potřeba žádné chemické stavební směsi. Nelze tedy přímo hovořit o hrubé stavbě, ale zejména o montážích všemožného příslušenství na domě a jeho plášti. Typickým příkladem je instalace garážových vrat či stínicí techniky, tu lze provádět i při teplotě 15 °C pod nulou.

U garážových vrat či stínění přivezou technici na místo realizace již hotové jednotlivé části a vše následně smontují dohromady. Zpravidla jim k tomu stačí vrtačka, šroubovák a sada hmoždinek a šroubů. Hranice –15 °C je stanovena zejména s ohledem na zdravotní rizika, která se při ještě nižších teplotách mohou objevovat.

Zimní stavební směsi do teplot lehce pod body mrazu

Stavební firmy doporučují zdění během zimního období přerušit, aby mohla hrubá stavba řádně vymrznout. Kromě jiného se tím zlepší i její statické vlastnosti. Řešení však existují, i pokud se lidé rozhodnou se stavbou pokračovat při teplotách kolem bodu mrazu.

Nejčastějšími variantami bývají v tomto směru zimní maltové směsi, se kterými je zpravidla možné pracovat do –5 °C. A ačkoliv u nich částečně odpadají rizika spojená se špatným tvrdnutím klasické malty při nízkých teplotách, i tak je nutné, aby směs tvrdla 28 dní při teplotách nad 5 °C, tedy stejně jako klasická malta. Dny s nižšími teplotami se do tohoto období nepočítají.

Zimní maltové směsi tak mohou prodloužit stavební sezonu především o ty dny, kdy se teplota dostává k nule, během tuhé zimy je však lepší zaměřit se na jiné činnosti. Už jen z toho důvodu, že noční teploty mohou prakticky kdykoliv zamířit hluboko pod bod mrazu. Mezi další zimní stavební materiály využívané do –5 °C se pak řadí i zdicí PUR pěny, cementové potěry se zimní úpravou či zimní přísady do omítek.

Klasická malta potřebuje teploty nad 5 °C

Klasická malta je stále nejběžnější chemickou směsí používanou pro stavbu. I kvůli teplotním omezením, která se s ní pojí, existuje mezi českými uživateli řada předsudků, zejména s ohledem na takzvanou stavební sezonu. Ta sice začíná s úderem jara, i během zimních měsíců je však možné pracovat na jiných částech stavby a mnohdy díky tomu i ušetřit.

Pro běžnou maltu je kritickým bodem teplota 5 °C. Spojením vápna a vody vzniká proces hydratace, během kterého směs začíná tuhnout. Jak ovšem teplota klesá níž, proces se postupně brzdí. Na vině jsou přitom zejména změny fyzikálních vlastností vody.

V ideálních podmínkách trvá zhruba měsíc, než beton vytvrdne na 95 % své maximální pevnosti. Pokud tedy během tuhnutí musí čelit teplotám nižším než 5 °C, může se celý proces narušit, což ohrozí potřebnou finální tvrdost betonu. Pokud dojde přímo na mrazy, voda ve směsi zamrzne a celá struktura se tím roztrhá.

Instalaci bazénu je lepší nechat na jaro

Pro bazén instalovaný do země platí z hlediska venkovních teplot hned několik omezení, všechny přitom souvisejí s mrazy. Odborníci proto doporučují zabývat se instalací bazénu také až na jaře, kdy již nehrozí, že by teploty klesaly pod bod mrazu.

Hned první překážka se může objevit už při samotném výkopu jámy. Se zmrzlou zemí může mít totiž problém i bagr. A ačkoliv to nemusí nutně znamenat definitivní znemožnění výkopu, bývá celá realizace výrazně obtížnější a ve finále i nákladnější, například vzhledem k nutnosti přikrývání či prohřívání zeminy.

Jakmile je jáma pro bazén vykopaná, je nutné ji vyplnit betonem. Pokud by se tak nestalo a výkop zůstal přes zimu promrzlý až do jarního tání, s velkou pravděpodobností by se některá z jeho částí sesula. Mráz totiž zeminu nakypří a roztrhá, takže když teploty stoupnou, zemina s určitou deformací zase slehne.

Nutnost rychlého vybetonování jámy je však opět spojená s tím, že teplota nesmí během 24 hodin klesnout pod 5 °C, proto je i v tomto případě lepší počkat až na jaro a eliminovat tak potenciální komplikace.

Natírat je nejlepší s příchodem léta

Jedním z úkolů na stavbě, který je ideální směřovat až na pozdní jaro či příchod léta, je natírání. U něj platí pravidlo, že teplota by neměla klesnout dokonce pod 15 °C. V opačném případě se totiž mohou na natíraném povrchu začít tvořit mléčné skvrny, ve výsledku se tak musí celý úkon zopakovat.

V případě natírání na dřevo je pak doporučená teplota ještě vyšší, pohybovat by se měla mezi 20 a 25 °C. Zároveň je však dobré se vyhnout i natírání při vysokých teplotách, kdy se doba schnutí výrazně zkracuje, u nižších je pak proces přesně opačný.

Článek byl uveřejněn v časopise Realizace staveb 1/2019.