Tepelněizolační materiály

Téměř neviditelné jsou různé prázdné prostory v nosné konstrukci, bez dostatečné tepelné izolace, ukrývající se za fasádami, střechami, zdmi, stropy či v podlahách našich domů. Jak důležitou funkci má správná tepelná izolace, bylo zjištěno už dávno. Nejde jen o tepelné ztráty, velmi důležité je vytvoření příznivého celkového vnitřního klimatu pro celý dům, a to právě pomocí vhodné tepelné izolace. Zde se dostávají ke slovu především tepelné izolace, které jsou z přírodních materiálů, ekologické, snadno odbouratelné a především prospěšné našemu zdraví a zaručující nejen příjemné prostředí, ale i vysokou kvalitu vzduchu.

Jak si vybrat správnou izolaci
Na trhu se stavebním materiálem je v současnosti bohatá nabídka různých tepelněizolačních materiálů. Výběr izolací je však ztížen tím, že výrobci prezentují rozdílné vlastnosti, a pokud i uvádějí stejné vlastnosti, užívají jejich různé pojmenování. Při výběru nejvhodnější izolace pro konkrétní objekt je třeba zohlednit vlastnosti navrhované či provozované budovy, stavebních konstrukcí a podmínky zabudování materiálů.

Vychází se z účelu, pro který bude budova sloužit. Dalším krokem je výběr samotné tepelné izolace. V současnosti podléhají všechny výrobky požadavku certifikace, při níž jsou vlastnosti tepelných izolací ověřovány prokazováním shody s technickými specifikacemi. Na základě výsledků zkoušek je potom výrobce povinen deklarovat vlastnosti podle technických specifikací.

Kam s tepelnou izolací
To, že izolovat je třeba, je zřejmé pravděpodobně již každému, ale přesto nebude na škodu zopakovat si, proč je tak zapotřebí učinit. Obecně platí základní pravidlo, že tepelná izolace by v případě trvale obývaných budov měla být vždy zvenku, kolem celého objektu. Výhody takové izolace jsou:

• hranice promrzání a bod tání leží mimo zdivo objektu,
• jsou eliminovány tepelné mosty,
• je vytvořena hmota schopná akumulovat teplo,
• vyrovnaná teplota v zimním období zabezpečí víc pohodlí a příjemné vnitřní klima,
• úspora nákladů na vytápění,
• příjemná povrchová teplota,
• nehrozí stavební poruchy zapříčiněné prudkými změnami teplot.

Nyní už zbývá jen vybrat si tu nejvhodnější tepelnou izolaci. Na našem trhu najdete velké množství různých druhů a typů, které jsou standardně používány na většině staveb. My vám představíme i trochu netradiční tepelné izolace, mezi odborníky označované jako přírodní, organické izolační materiály, které jsou zhotoveny z přírodních nahraditelných zdrojů. Jedná se například o ovčí vlnu, len, korek, konopí či celulózu. Zatím se objevují jen zřídka, ale světový trend jim dává zelenou, a tak nezbývá než doufat, že si své místo najdou i u nás.

Umělé izolační materiály
Extrudovaný nebo pěnový polystyren, PUR pěna či minerální a skelná vlna – to jsou běžně používané izolační materiály, které se vyrábějí z různých umělých surovin schopných zaujmout velký objem při minimální hmotnosti na základě množství drobných vzduchových dutin. Pěnový polystyren (EPS) nabízí kromě dobré tepelné izolace i cenovou výhodnost. Bohužel jeho výroba ve srovnání s přírodními materiály zatěžuje životní prostředí.

Extrudovaný polystyren (XPS) se vyrábí podobně jako EPS. Výchozí materiál je pomocí nadouvadel extrudován (zpěňován). K výhodám XPS patří nepatrná nasákavost. Nevýhodou je výroba pomocí nadouvadla CFC, které narušuje ozonovou vrstvu země mnohem drastičtěji než CO₂. Polyuretanová izolace (PUR) má uzavřenou pórovitou strukturu, která zabezpečuje vynikající tepelněizolační vlastnosti. Nevýhodou je výchozí surovina – ropné produkty.

Minerální a skelná vlna jsou velmi podobné výrobky (rozdíl je ve složení), které se vyrábějí z roztavené horniny. Oba materiály dosahují velmi dobrých tepelněizolačních vlastností, jsou difuzně propustné, stabilní a odolné proti stárnutí. Tepelněizolační účinek však výrazně snižuje vlhkost.

Vakuová tepelná izolace
Vakuová tepelná izolace je výraz, kterým je označován nový druh tepelné izolace s neuvěřitelnými vlastnostmi. Už nějakou dobu je známo, že schopnost jakékoliv látky vést teplo je výrazně snížena ve vakuu. Tento princip byl také využit u vakuové tepelné izolace. Jádro materiálu se skládá z mikropórovitého materiálu, který byl vakuován. Proto musí být izolační materiál obalen ochrannou fólií, která je rovněž uzavírána ve vakuu. Vakuová izolace v tloušťce 4 až 5 cm dosahuje desetkrát lepších tepelněizolačních vlastností než běžná tepelná izolace v tloušťce 50 cm.

Minerální izolační materiály
Působením vysoké teploty na jíly (keramzit), perlit, slídu nebo křemičitý písek, případně staré sklo (pěnové sklo), vznikají minerální izolační materiály. Keramzit dosahuje ve srovnání s jinými materiály polovičních hodnot, a proto je třeba používat větší tloušťky. Perlit má dobré tepelněizolační vlastnosti, je odolný a trvanlivý. Při aplikaci je třeba vytvořit opatření proti prašnosti. Expandovaná slída (vermikulit) má podobné základní vlastnosti jako keramzit a používá se ve formě násypů. Problémem je základní surovina, která se vyskytuje jen ojediněle. Pěnové sklo je parotěsný materiál nepřijímající vodu. Je pevný, stabilní, odolný proti kyselinám a škůdcům.

Dřevovláknité desky a desky z dřevní vlny
Na jejich výrobu se používá odpadní dřevní materiál nebo štěpky a třísky. U dřevovláknitých desek způsobují kameny při lisování uvolnění přírodních pryskyřic obsažených ve dřevě, které po vyschnutí propůjčují deskám požadovanou pevnost bez potřeby dalších příměsí. Dřevovláknité desky jsou difuzně propustné a mají vysokou tepelněakumulační kapacitu a dobré zvukověizolační vlastnosti. Heraklit – desky z dřevní vlny – vznikají přidáním pojiva (cement nebo magnezit). Potom je hmota vtlačována do forem. Heraklit má poměrně nízké tepelněizolační vlastnosti, ale dobrou schopnost tepelné akumulace a difuzní propustnost.

Celulóza
Tepelná izolace z celulózy je izolace ve formě jemných vloček vyrobených z tříděného novinového papíru, který se nafoukává do připraveného bednění. Důležitou podmínkou pro výrobky z recyklovaného novinového papíru je platný certifikát a odborná montáž školenými řemeslníky.

Papírové vločky jsou impregnovány minerálními solemi, aby byly odolné proti plísním, hnilobě a škůdcům. Protipožární odolnost zaručí příměs boridu, který je ekologicky snadno odbouratelný. Tepelná izolace z celulózy je schopna přijímat a vydávat vlhkost, a tím zaručuje vytváření příjemného prostředí. Foukáním papírové směsi do bednění se vytváří vrstva potřebné tloušťky s hustotou 35 až 60 kg/m³, čímž vzniká kompaktní tepelná izolace bez mezer. Je využívána jako nenosná tepelná izolace zdí, příček, stropů a střech. Vrstva vytvořená nasypáním papírové směsi je vhodná jako zvuková izolace do podlah.

K výhodám tepelné izolace patří i velký fázový posun při prostupu tepla. V principu to znamená, že letní horko poledního slunce se do podkrovního prostoru při izolaci z celulózy dostane až po necelých pěti hodinách, kdy dosáhne na vnější straně střechy nejvyšší teploty.

Korek
Korkový dub má schopnost regenerovat svou kůru. Umožňuje tak její loupání, aniž by byl strom poškozen. Roste v pásmu Středozemního moře. První loupání (virgin cork) může být uskutečněno po 25 letech věku dubu, když dosáhne minimálně 70 cm v obvodu. Další sběry kůry jsou po dalších 9 až 11 letech v letních měsících. Až při třetím sběru má kůra požadovanou kvalitu. Korkový dub se dožije až 180 let, to znamená, že přináší minimálně 17násobnou úrodu. Světová produkce kůry se pohybuje kolem 320 000 tun ročně, z toho více než 50 % se nasbírá v Portugalsku. Každá buňka obsahuje plyn podobný vzduchu, stěny buněk tvoří celulóza, suberin a vosk.

Granulovaný korek (korkový šrot) se ohřívá vodní párou na teplotu 380 °C, dokud nenabobtná a nezačne se uvolňovat pryskyřice (suberin), která jednotlivé granulky spojí do korkových bloků. Tepelná izolace z korku je tedy 100 % přírodní izolace. I regranulát je přírodní produkt, který vznikl recyklací korkové izolace.

Zatížitelné desky z korku jsou vhodné do fasádních zateplovacích systémů nebo jako tepelná izolace lehkých montovaných konstrukcí, pod povlaky či podlahové tepelné izolace. Zatížitelný regranulát se používá na izolaci přístaveb, stropů, zdí, a protože má velmi dobré tepelně- a zvukověizolační schopnosti, jako výplňová izolace dveří.

Len
Již naši prarodiče dokázali len mnohostranně využít. A nyní se k němu opět vracíme. Z nalámaných lněných stonků se vyrábí tepelná izolace, která svými vlastnostmi překoná i ty nejmodernější. Vždyť ještě dnes se v historických budovách najdou neporušené izolace ze lnu len se osvědčil dlouhodobě. Len neškodí zdraví a snadno se zpracovává a bez přidání umělých vláken nebo syntetických materiálů v plném rozsahu plní svou izolační funkci. Póry tepelné izolace zadržují vzduch, který působí jako zásobník tepla. Tímto způsobem můžete izolovat 15krát lépe než cihlovou zdí.

Lněná vlákna se lepí přírodním lepidlem do vrstev, které vytvářejí tepelněizolační desky. Tepelněizolační desky ze lnu se vyznačují vysokou elasticitou, a proto při montáži přesně zapadnou do nosných profilů i bez dodatečného přichycení. Své uplatnění najdou především při zateplování střech, stropů a zdí, ale i při izolaci dveří a oken nebo jako zvukověizolační vrstva u podlah. Už v případě tenké příčky vyplněné deskami ze lnu je úroveň neprůzvučnosti mnohem vyšší než při umělých tepelných izolacích stejné tloušťky.

Lněné desky jsou snadno ekologicky odbouratelné. Protože neobsahují žádné bílkoviny, nejsou zajímavé ani pro moly a jiný hmyz. Protipožární úprava zabezpečí nehořlavost lněného materiálu. Pro použití tepelné izolace ze lnu hovoří i další vlastnosti: nízká spotřeba energií při výrobě a montáži, povrchová úprava, která nedráždí pokožku či schopnost regulovat vlhkost.

Konopí
Konopí vyrůstá v krátké době až do výšky 4 m a díky tomu, že obsahuje hořkou látku a díky nepřítomnosti bílkovin výborně odolává různým škůdcům. Konopí je považováno za vylepšovatele půdy. Díky křížení a existenci různých odrůd ho nelze zneužít jako omamnou látku.

Tepelná izolace z konopí sestává z konopných vláken a z malé části ovčí vlny, která slouží jako pojivo při výrobě desek a plstí. V nabídce, zatím jen u zahraničních výrobců, je možno najít tepelněizolační nebo zvukověizolační desky, které nelze zatěžovat, a proto jsou vhodné jako výplňová izolace do konstrukce zdí, stropů, střech nebo podlah.

Ovčí vlna
Ovčí vlna – měkoučká srst oveček – se během dlouhého období vývoje na naší zemi dokonale přizpůsobila povětrnostním podmínkám. Zaručuje zdravé vnitřní klima díky neustálému příjímání a vydávání vzdušné vlhkosti, jimiž ovčí vlna reguluje vlhkostní režim v celém obytném prostoru. Ovčí vlna má schopnost nasáknout vzdušnou vlhkost až do úrovně 33 % vlastní hmotnosti, přitom neztratí nic ze svých izolačních schopností. Postará se o optimální vnitřní klima. Izolace z ovčí vlny je také velmi dobrou izolací proti hluku, odolá molům a má takovou životnost jako celá stavba.

Ovčí vlna je v souladu s přírodou. Máme ji v dostatečném množství, neustále dorůstá, a tak se řadí k přírodním obnovitelným surovinám. Díky vysokému obsahu CO₂ a vlhkosti je ovčí vlna těžko hořlavá, takže oheň zhasne sám od sebe. Vysoký bod hoření (okolo 560 °C) je další výhodou ovčí vlny.

Erika Vodičková
Foto: Finnforest, IEPD, Insowool, Isofloc, Izomat, Thermofloc, Variotec, Dano Veselský a JAGA