Trendy v systémech pro zateplení fasád
Zateplování představuje jeden z neprogresivnějších oborů ve stavebnictví. Spolu s technologickým pokrokem a zvyšující se kvalitou zateplovacích systémů rostou také požadavky uživatelů. Stavebníci jsou dnes při výběru tepelněizolačních systémů nesrovnatelně náročnější než v dřevních dobách zateplování a vyžadují nejen maximální energetické úspory, ale mnohem větší důraz kladou dnes také na životnost zateplovacího systému i na kvalitu a trvanlivost povrchových úprav.
Klíčovým tématem se postupem času stala také problematika zdravého mikroklimatu v interiéru, kterou se v dobách prvních systémů téměř nikdo nezabýval. Postupně nabyl na významu rovněž environmentální aspekt bydlení. Pionýrské časy zateplování vystřídala doba špičkových materiálů, nanotechnologií, kultivovaných architektonických konceptů a high-tech nástrojů. Přestože část stavebníků i odborné veřejnosti je velmi konzervativní a ke všem novinkám a inovacím přistupuje značně obezřetně, kvalita běžně používaných materiálů a systémů i kvalita provedení se u zateplovacích systémů významně zvýšila.
Pozitivní vývoj i v době krize
Zatímco ještě před deseti lety se u nás diskutovalo o tom, zda je lepší zateplovat pěti nebo šesti centimetry izolantu, dnes se stává aktuálním tématem to, jak dodatečně zateplit již dříve zateplené stavby s malou tloušťkou izolantu. Ještě před pěti lety řada realizačních firem považovala třeba silikonové pastovité omítky za luxus, dnes jsou však pro ně zcela běžným standardem. Stejně tak difuzně otevřený zateplovací
systém (např. Baumit open) představoval inovaci přijímanou s nedůvěrou.
Zateplování je stavebním a technologickým fenoménem současnosti a lze očekávat, že i v budoucnu bude představovat jeden z nejvýznamnějších segmentů pozemního stavebnictví.
Trend č. 1: nižší kondenzace vody a zdravější mikroklima
Zatímco požadavek na energetickou úsporu hrál v otázce zateplování primární roli již v období před 15 lety, otázky kondenzace vodních par, stavební fyziky nebo mikroklimatu ve vnitřních prostorách zateplených budov se dostaly do širšího povědomí uživatelů až v posledních letech, ale o to významnější roli hrají nyní. Široké veřejnosti jsou známé především problémy vyplývající z nadměrné vlhkosti v zateplených interiérech a z kondenzace vodních par na vnitřních površích obvodových stěn. Zvýšená kondenzace vodních par a z toho vyplývající problémy s kvalitou mikroklimatu jsou dodnes stále velmi často mylně přisuzovány zateplovacím systémům, přestože systémy ETICS obecně tento jev naopak eliminují, neboť výrazným způsobem zvyšují teplotu vnitřního povrchu obvodových stěn a odstraňují většinu tepelných mostů z obvodových konstrukcí. Často skloňované problémy s růstem plísní v interiéru jsou v převážné většině důsledkem malé nebo zanedbané výměny vzduchu po výměně oken rekonstruované stavby a radikálním snížení infiltrace. Špatné vyřešení tepelných mostů nebo chyby při aplikaci ETICS mohou v tomto směru samozřejmě zapříčinit také mnoho problémů. Vzhledem k narůstajícím zkušenostem realizačních firem je ale možné konstatovat, že minimálně typické tepelné mosty fasád již bývají ve valné většině případů vyřešeny dostatečně nebo že se jimi dlouhodobě zabývá poměrně široká osvěta.
Z hlediska dalšího vývoje zateplovacích systémů je tedy zajímavějším tématem kondenzace vodních par uvnitř zateplených konstrukcí, difuzní vlastnosti jednotlivých složek ETICS a roční nebo denní bilance vodních par v konstrukci. Jedná se totiž o procesy, které kromě tepelněizolačních vlastností zateplení ovlivňují také jeho životnost a trvanlivost. Kdo měl někdy možnost sledovat, jak se v zimním období vypařuje vodní pára z osluněné zateplené fasády po mrazivé noci, dokáže si lépe představit, jak významné procesy během roku v zateplovacích systémech probíhají. Proto jsou dnes vyvážené difuzní poměry jednotlivých souvrství zateplení jedním z hlavních témat, kterým se výrobci ETICS věnují.
Nejkvalitnější dostupné systémy kombinují především maximální pevnost a houževnatost lepicí a armovací vrstvy a vysokou difuzní otevřenost. Systém tak eliminuje kondenzaci vody uvnitř konstrukce a usnadňuje její odvětrání ven z fasády a celé souvrství tedy není tolik namáhané zmrazovacími cykly. Použití nejkvalitnějších materiálů pro lepicí a armovací vrstvu ještě více podporuje maximální životnost celého systému. K tomu přispívá také použití inovativního systému kotvení fasád pomocí moderních kotev nebo aplikace speciální omítky se samočisticím efektem. Systém je možné použít v kompletní podobě jako optimální zateplení pro jakékoliv účely, případně využít pouze některé ze souboru unikátních prvků podle konkrétních podmínek každé stavby.
Optimální mikroklima
Tam, kde se klade vysoký důraz na kvalitu vnitřního prostředí, se přistoupilo k využití systémů složených polystyrenových desek s příměsí grafitu s příslušnými otvory v přesném rastru, které se k podkladu lepí. Systém byl navržen tak, aby vzájemná působnost jednotlivých složek maximalizovala účinek a aby prodyšnost vlastního kontaktního tepelněizolačního systému zdiva odpovídala prodyšnosti neomítnuté cihly. Nová technologie umožňuje zateplovat i zavlhlé zdivo, které není možné spolehlivě a funkčně zateplovat běžnými systémy ETICS.
Eliminace tepelných a difuzních mostů
Typický problém představují kotvicí prvky a případná eliminace tepelných mostů. Na rozdíl od klasických hmoždinek, které procházejí zateplovacím systémem, se kotvicí prvky osazují v pravidelném rastru přímo do nosného zdiva, pokryjí se lepidlem a poté se na ně lepí tepelněizolační desky. Kotvy (výrobcem označované jako StarTrack) eliminují tepelné a difuzní mosty díky tomu, že neprocházejí vrstvou tepelné izolace. Navíc také úspěšně řeší problém nevzhledného prokreslování hmoždinek na fasádě, ke kterému může docházet ve vlhkém nebo mrazivém počasí. Takové kotvy šetří spotřebu malty a lepidla, zejména u rekonstrukcí s nerovným nebo špatně soudržným podkladem. Upevnění kotevních prvků k nosnému zdivu navíc činí jejich parametry nezávislými na tloušťce fasádních desek. U klasických hmoždinek se oproti tomu musejí pro izolační materiály větších tloušťek používat adekvátně delší, pevnější a dražší hmoždinky či vrtáky.
Kombinace difuzně otevřeného izolantu a nových kotev byla obrovským přínosem především pro oblast rekonstrukce a zateplování historických staveb.
Špičková technologie pro běžné použití
Spolu s hledáním odpovědí na otázky ohledně zabránění úniku tepla v zimě a naopak zamezení přehřátí obvodových zdí objektu a vnitřních prostor je nutné zaměřit se i na povrchovou finální úpravu stěn. Před šesti lety byla za pomoci nanoporézních krystalických částic vyvinuta unikátní paropropustná fasádní omítka se samočisticím efektem. Produkt využívá nanočástice, které umožňují rychlou a intenzivní výměnu vlhkosti s okolím, čímž je umocňována odolnost vůči růstu mikroorganismů. Povrch je mikroskopicky hladký, takže nečistoty se na něm zachytí jen velmi obtížně.
Trend č. 2: vzhled zateplených budov
Mezi nejnovější trendy v zateplování patří také důraz na estetickou stránku realizací. Celé odvětví zateplování fasád urazilo v estetické rovině od počátku 90. let značný kus cesty. Velmi zřetelně je tato skutečnost vidět především u panelových domů. Zatímco před 15 lety propukl boom barevných fasád paneláků a převažoval názor, že každý dům musí mít originální – rozumějme co nejpestřejší – barevné řešení, dnes se tento přístup jeví poněkud problematickým. Nejednoho architekta, ale i laika při pohledu na neuspořádaný shluk pestrobarevných fasád zřejmě napadne, zda dřívější uniformní, ale zato nevtíravá a nenápadná šedivá fádnost socialistických sídlišť byla opravdu o tolik horší. Mezi dvěma extrémy – tedy šedou uniformitou a chaotickou barevností – se začínají prosazovat umírněné, sofistikované přístupy architektů i investorů, kteří se snaží o kultivovaný přístup a vkusná řešení fasád.
Závěr
Je zřejmé, že v oblasti zateplování je a bude stále co objevovat. Vývoj tohoto odvětví na dynamice rozhodně neztrácí a již dnes je zřejmé, že příští roky přinesou další zdokonalení a otevřou celou řadu nových možností, o kterých se průkopníkům zateplování v 90. letech patrně ani nesnilo.
TEXT: Radim Karlach
Foto: Archiv Baumit
Autor je specialista komunikace Deee, s. r. o.
