Více prostoru a světla zajistí výběr ideálního izolačního materiálu

Příjemné a dostatečné denní světlo má pozitivní účinek na lidské fyzické i psychické zdraví. Různé studie potvrzují blahodárný účinek denního světla na množství důležitých biologických procesů v lidském těle. Soulad našich vnitřních biologických hodin s pravidelným režimem denního světla nejen vytváří pocit pohody, ale přímo zlepšuje naše zdraví.

Pozitivní trend vedoucí k úsporám energie za vytápění podporovaný mimo jiné vládními nařízeními, státní podporou a další legislativou, je nezřídka v přímém protikladu s výše uvedenými skutečnostmi. Zejména se neakceptovatelně zvyšuje nutná tloušťka tepelněizolačních vrstev z minerální vlny či polystyrenu a zmenšuje se procento plochy okenních otvorů.

Oblast ostění oken i dveří se navíc jeví jako choulostivé místo při jakémkoliv dodatečném zateplení. Pokud se stavebník nechce smířit se ztrátou cenné plochy nejen přímo u jednotlivých oken, ale i prostoru v rámci balkónu či lodžie, často v těchto citlivých místech využívá kombinaci různých zateplovacích materiálů.

Pokud nejsou jako tepelné izolanty dostatečně účinné, velmi lehce zde může dojít ke vzniku tepelného mostu, jenž má v kombinaci s nedostatečným větráním za následek výskyt plísní v interiéru, rosení oken či celkové zhoršení vnitřního prostředí v daném bytě či kanceláři.

Jakákoli materiálová kombinace navíc představuje zásah do systémového řešení ETICS, je více náchylná na případnou stavební nekázeň a celkově se jeví i z dalších hledisek (organizační, dodavatelské) jako nevýhodná.

Více světla v interiéru?

Využití izolantů na bázi minerální vlny a polystyrenu má za následek snižování přístupu přirozeného světla do budov, čímž vede nejen ke zhoršení zdravotního stavu jejich uživatelů, ale paradoxně i ke zvýšeným nárokům na spotřebu energie potřebné na umělé osvětlení.

Zvláště patrný je tento problém u budov, kde trávíme nejvíce času, např. v kancelářských prostorách nebo v budovách, kde jsou nároky na fyzickou i psychickou pohodu uživatelů obzvlášť vysoké. Jako příklad se dají kromě administrativních budov uvést školy či nemocnice.

V praxi se může úroveň denního osvětlení v místnosti lišit v závislosti na změnách vnějších podmínek, jako je poloha a výška slunce vůči fasádě, míra oblačnosti, barva a odraz vlastností okolních prostorů a povrchů uvnitř místnosti, světelná průchodnost oken atd.

Při projektování budovy je možné vypočítat denní světlo a šíření denního světla v místnosti s vědomím jedné nebo více výše uvedených vlastností.

Při zateplení tepelnými izolanty na bázi minerální vlny či polystyrenu (především při dodatečném zateplení u rekonstrukcí), dochází k výrazné změně světelných podmínek. Nárůst tloušťky fasády či ostění se negativně podepisuje na uvedených parametrech úrovně denního osvětlení místnosti a celkově zhoršuje komfort uživatelů interiéru.

Balkóny a jejich přidaná hodnota

Balkóny a lodžie jsou důležitou součástí našeho způsobu užívání interiéru. Nejvíce patrné je to v bytových domech, potažmo u panelové výstavby z druhé poloviny minulého století, jež jsou zhusta a oprávněně vystaveny zateplování, často s pouze jediným kritériem pro výběr řešení: nejnižší cenou.

Nicméně v těchto prostorech se zpravidla uskutečňuje důležitá část společenského života jejich obyvatel. U mnoha uživatelů se jedná o zásadní místo pro odpočinek či o přidanou hodnotu v podobě úložných prostor pro sezónně užívané předměty.

Pokud se pro zateplení lodžií a balkónů využije izolant na bázi minerální vlny či polystyrenu, pro zachování požadovaných parametrů hodnoty součinitele prostupu tepla U je potřeba značné tloušťky tohoto materiálu, jež ve výsledku z beztak stísněných prostor „ujídá“ mnohdy i celé m².

Pozor na oheň

Typickým řešením při zateplení fasád bytových domů bylo z důvodu dodržení nařízení stanovených příslušnou požární normou ČSN 730810 zateplení pomocí EPS s rozsáhlými protipožárními pruhy z minerální vlny.

Vzhledem k oprávněným obavám z kombinace různých materiálů ve skladbě tepelněizolačního systému na jedné ploše je toto řešení často nahrazováno celoplošnou aplikací minerální vlny.

Ta je ovšem již jako tepelný izolant dávno překonána mnohem účinnějšími tepelnými izolanty na bázi fenolické pěny, které jsou pro minerální vlnu v oblasti požární bezpečnosti staveb vhodnou alternativou a v dalších mechanicko-fyzikálních parametrech (tepelněizolační schopnost, tvarová stálost, objemová hmotnost, pevnost v tlaku i tahu atd.) ji převyšují.

Řešením je izolace z fenolické pěny

Řešení všech tří uvedených problémů nabízí izolační materiál z tvrzené fenolické pěny s optimálními tepelnými vlastnostmi: Kingspan Kooltherm^® K5 Kontaktní fasádní deska.

Tento izolant jen minimálně zvyšuje tloušťku fasádní konstrukce, nebrání pronikání denního světla bez nutnosti zvětšovat okenní otvory a zároveň poskytuje plnohodnotnou ochranu před tepelnými ztrátami a tím i přiměřenou úsporu finančních prostředků na vytápění.

Nepřehlédněte: Když zateplení nestačí

Malá tloušťka (přibližně poloviční oproti jiným materiálům) desky Kingspan Kooltherm^® umožňuje využití při rekonstrukcích, a to zejména v husté zástavbě – nekomplikuje totiž osvětlenost staveb přirozeným denním osvětlením.

Izolant je vhodný hlavně tam, kde by dodatečné zateplení z minerální vlny, potažmo EPS, způsobilo výrazné rozšíření ostění oken a tím snížení úrovně denního osvětlení v interiéru.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 2/2019.