Využití pěnového polystyrenu v českém stavebnictví

Podle interních statistik Sdružení EPS ČR se pěnový polystyren využívá z 88 procent ve stavebnictví. Nejčastěji jako fasádní izolační materiál. Své uplatnění nachází i v designu, umění, obalovém průmyslu, při stavbě parních komor, bazénů nebo dokonce v zemědělství.

Na jiné než stavební účely se ho podle Sdružení EPS ČR upotřebí z celkové roční výroby zhruba 12 %. V letošním roce se očekává, že by měla být pokořena dosud rekordní spotřeba polystyrenu z roku 2011, tj. 62 000 tun. Hlavním důvodem je pokračování dotačního programu Nová zelená úsporám.
Zájem o pěnový polystyren roste s důrazem na výstavbu energeticky šetrných domů. Majitelé domů díky neustále se zvedajícím cenám za energie hledají způsoby, jak zamezit vysokým nákladům za vytápění. I proto úměrně roste počet zateplených domů. Díky komplexnímu zateplení lze ušetřit 50 až 70 % výdajů za energie. Motivovat investory k zateplení nebo případné rekonstrukci staršího domu má zejména pokračování dotačního programu Nová zelená úsporám. Ten nabízí více než půl milionu korun na výstavbu nového rodinného domu, nebo až 55 procent výdajů na investice do zateplení. Od 1. dubna je možné požádat o dotace z celkového balíku 1,9 miliardy korun, které Ministerstvo životního prostředí připravilo pro tzv. druhou výzvu. Ta skončí vyčerpáním připravených dotací, nejpozději však na konci letošního října.

Vlastnosti pěnového polystyrenu

Dlouhodobé úspěšné používání tepelných izolací z pěnového polystyrenu na celém světě prokázalo, že vlastnosti tohoto izolantu je možné výhodně využít v celé řadě stavebních konstrukcí. Nejčastěji pro tepelné izolace střech, fasád, podlah i stropů. Vyznačuje se velmi nízkou hmotností (obsah je tvořen z 98 % vzduchem) a zároveň vysokou pevností, lze jej ale lehce zpracovat do různých tvarů. Nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví ani během výroby, ani při manipulaci a aplikaci, ani v průběhu jeho využití ve stavbě nebo během demolice a recyklace. K dalším vlastnostem se řadí také odolnost proti stlačení, vlhkosti a teplotním výkyvům. Vyhledávaný je také kvůli přijatelné ceně.

Nejčastější fasádní izolant

Z loňského průzkumu Sdružení EPS ČR ale vyplývá, že mezi nejdůležitější kritéria rozhodující o zateplení řadí 75 % Čechů na první místo kvalitu izolačního materiálu, až potom celkovou cenu. Ta je určující pro 65 % dotázaných. Nejčastěji se používá na zateplení fasád. Jeho podíl činí až 90 %. Naopak na zateplení šikmých střech a vnitřních příček se používá téměř výhradně minerální vata. Tyto podíly jsou dány zejména technickými vlastnostmi obou materiálů. Co se týče prodaných m3 na českém trhu, je podíl pěnového polystyrenu vyšší než podíl vaty. Podle odhadu Sdružení EPS ČR tvoří kolem 60 % objemu všech prodaných izolantů.

Síla polystyrenu se v čase mění

Rozhodujícím faktorem pro volbu zateplení je stav nemovitosti (stáří, spotřeba energie apod.). Obecně lze říci, že všechny domy postavené před rokem 1990 přestávají v současné době splňovat požadavky na energetickou náročnost. Dle propočtů Sdružení EPS ČR jsou ztráty prostupem tepla u obvodových stěn u nezatepleného rodinného domu zhruba 30 %. Prostupem okny uniká okolo 20 % tepla a přibližně stejné množství tepla unikne větráním okny. Střechou běžně ztrácíme asi 20 % tepla. Podlahami pak uniká cca 10 % tepla. Z nedávných detailních analýz vyplývá, že zateplených rodinných domů v ČR je necelých 200 tisíc, tedy zhruba 11 procent. Polovina z toho je navíc zateplena špatně. Nejčastějším problémem je síla polystyrenu. Minimální doporučená tloušťka pro zajištění požadované energetické náročnosti budovy má podle odborníků činit alespoň 15 cm. To platí při uvažování současných investičních nákladů a velmi malých změn cen energie. S ohledem na energetické požadavky domů reagující na pravděpodobný vývoj investičních nákladů a cen energie v příštích deseti letech je nákladově optimální tloušťka tepelné izolace cca 20 cm.

Spotřeba pěnového polystyrenu v ČR, zdroj: Sdružení EPS ČR

„Zdrojem problémů s nedostatečnou tloušťkou pěnového polystyrenu bývá neznalost investorů, ale také nesprávná doporučení některých zateplovacích firem a projektantů. Snaha ušetřit na počátečních investicích je šetřením na nesprávném místě. Zvýšení tloušťky pěnového polystyrenu z 12 na 20 cm znamená u průměrného rodinného domu zvýšení dílčích nákladů na zateplení stěn zhruba o 3 až 4 %. Úspora nákladů na vytápění se ale navýšením tloušťky izolantu zvýší cca o 10 % ročně, což umožní při souběžném zlepšení izolace střechy a oken a využití tepla z odpadního vzduchu ušetřit dokonce až 70 % výdajů za energie ročně oproti nezateplenému domu,“ říká odborník na zateplení Jiří Šála.

Izolace pro 145 milionů m2

Přestože je pěnový polystyren nejpopulárnějším izolačním materiálem a o účinnosti zateplení pochybuje již málokdo, v Česku je stále téměř 145 milionů m2 nezateplených obvodových stěn. Největší podíl představují zejména staré nezateplené a nezrekonstruované budovy. „Staré stavby vznikly v době, kdy byly výdaje na energie zanedbatelné,“ říká Zemene. Podle údajů společnosti PORSENNA nebylo v roce 2012 v Česku zatepleno celkem 77 % všech obydlených bytových jednotek. A při současném tempu zateplování se do roku 2020 tento podíl sníží pouze na 55 procent. V roce 2030 tak podle odhadů odborníků nebude zateplen stále milion bytových jednotek, převážně v rodinných domech. V kombinaci se zanedbáním adekvátní tloušťky izolantu a zvyšujícími se cenámi za energie se mohou tisíce domácností v Česku ocitnout na prahu tzv. energetické chudoby.

Odhad pro rok 2014?

Renomovaná agentura ICIS předpovídá v roce 2014 růst spotřeby pěnového polystyrenu o 4–5 % i s ohledem na požadavky na zateplování s vyššími tloušťkami izolantů. Vývoj na českém trhu by podle Sdružení EPS ČR mohl pokračovat v růstu i díky zachování kontinuálnosti Nové zelené úsporám a příznivému počasí zejména v prvním čtvrtletí letošního roku.

TEXT: Marek Vomočil
FOTO: thinkstock.com

Článek byl uveřejněn v Realizace staveb.