Zeleň na stěně: Objevte kouzlo vertikální zahrady

Velká spousta zahrad disponuje účelovými zídkami, které mají za úkol vyrovnávat nerovný terén nebo naopak vytvořit terásky v terénu rovném.

Ač současný trh nabízí nepřeberné množství možností, jak lze tyto zídky provést, aby byly opticky, esteticky líbivé, je tu jedna možnost, o které se tak často nemluví – zelené, osázené, dekorativní zídky speciálně postavené s ohledem na to, že v jejich ploše budou osazeny rostliny.

Kamenné zídky

Jedním z nejjednodušších a nejčastěji využívaných řešení jsou zahradní zídky vyskládané „na sucho“ z různě velkých a barevných kamenů. Tyto zídky jsou skládány s ohledem na svůj primární účel se základem jen řadu či dvě pod úroveň terénu (ne opěrné) nebo se zapuštěním asi jedné třetiny své výšky (opěrné). Základ takové zídky by měly tvořit kamenné úlomky nebo štěrk, obojí pečlivě stlačené a kompaktní.

Samotné kameny začínáme umisťovat cca 10 centimetrů pod úrovní terénu a dospodu volíme ty největší a nejtěžší kusy. Ideálními kameny pro výstavbu zídky jsou ty, které jsou podlouhlé a proto je lze zapustit hluboko do hmoty terasy, kterou pomáhají vytvořit. Z hlediska stability zídku naklápíme směrem do svahu a to ve sklonu zhruba 1:10. Výšku zdi určujeme buď dle vyskládaných koncových kamenů nebo vyskládaného rohu.

Kamenné zídky se osazují nejčastěji rostlinami, které jsou schopné tvořit nízké a rozsáhlé pokryvy, případně rostlinami, které zídku porostou odspodu (zasadíme u paty zídky) či které budou převislé zhora (zasadíme do terénu u vrchní hrany).

Rostliny dle plánovaného umístění zasazujeme do zídky již během jejího vyzdívání, abychom měli jistotu, že je rostlina dostatečně upevněna, ze svého místa nevypadne, a bude mít dostatek prostoru a zeminy se rozrůstat a plnit svůj účel. Možné je použít i rostliny pro zelené střechy (tj. rozchodníky) či sukulenty odolné vůči chladu a zimě (např. netřesky).

Kamenné zídky lze vyskládat i za pomoci cementové malty, jejich pevnost a trvanlivost pak bude pochopitelně vyšší. V případě použití cementové malty bychom měli dbát na dostatek zeminy pro prorůstající, osazené rostliny, aby měly kde se uchytit a odkud čerpat živiny.

Gabionové koše

Řešení, které není pro každého a ne každého zaujme, jsou gabionové koše. Tyto koše nemusí být nutně naplněny pouze většími či menšími kameny, použít lze i úlomky betonu, hrubý štěrk, písek či dokonce zeminu – tak, aby vyhovovaly našemu konceptu a vizi. Pokud je použit sypký materiál (písek, zemina), koš je třeba potáhnout netkanou textilií ještě před jeho naplněním.

Tvorba takové zídky opět vyžaduje vytvoření základu, zhutnění jeho povrchu a vyrovnání základové spáry. I tento typ zídky mírně nakláníme směrem ke svahu a i zde je ono magické číslo zhruba 1:10. Na rozdíl od kamenné zídky, kde záleží jen na naší zručnosti, koše jsou jištěny sponami proti vyboulení či zhroucení, jednotlivé kusy sítí jsou spojovány spirálami a platí, podobně jako u pletivových plotů, že naším nejlepším přítelem je montážní drát.

Gabiony lze velmi jednoduše opatřit kamennou či dřevěnou deskou, která umožní pohodlné sezení na vrcholku zídky. Pokud na horní hraně neplánujeme sedět, volíme drobnější štěrk či kameny, kterými vrchni hranu zasypeme. Co je ovšem u gabionů to hlavní, jsou rostliny. Ty, dle svého druhu, pomohou drsný, hrubý vzhled gabionu zjemnit či dokonce skrýt. Opět platí, že lze použít rostliny popínavé, převislé, vytvářející pokryvy či odolné sukulenty. 

Čím lze zídky osadit?

Zídky, které disponují minimem zeminy a rostliny proto nelze plnohodnotně zasadit, musíme osadit zelení, která toto prostředí přežije. Ideální jsou proto skalkové rostliny, které si poradí s náročnějším terénem, větším suchem i přímým sluncem. Mezi ty se řadí například:

• skalničky (netřesky, rozchodníky, tařice skalní, kociánek dvoudomý, zvonek karpatský),
• trávy (kostřava sivá, kavyl péřovitý, kostřava ametystová, dochan psárkovitý, ostřice prstnatá),
• nízké dřeviny (brusinky, motýlí keř, ptačí zob, tavola kalinolistá, zákula japonská),
• trvalky (trávnička přímořská),
• aromatické byliny (mateřídouška, bazalka, pažitka, šalvěj, rozmarýn, tymián, zelená petrželka, nízké levandule).

Pro zídky ve stínu naopak velmi efektně vypadají například kapradiny, africké kopřivy nebo bohyšky.

Betonové či svahové tvárnice

Tvárnice jsou jedním z málo používaných, ale možná nejvíce efektivních řešení, které se nabízí. Široká nabídka různých druhů a tvarů tvárnic, včetně firem specializovaných na tato řešení a různé finální vzhled zdí, umožňuje docílit různých vzhledů a různě efektního osazení rostlin.

Z hlediska stavby se jako nejjednodušší řešení nabízí systém ztraceného bednění, které zároveň zídce dodá i vysokou pevnost a trvanlivost. Řešení ovšem namísto tradičního betonu využívá jako výplň zeminu a vhodný zahradní substrát. Do betonu bychom totiž rostliny zasazovali jen těžko.

Při realizaci takové zídky je vhodné začít nejprve konkretizací vize, jakou pro finální vzhled zídky máme. Prakticky jakákoli tvárnice je vhodná pro použití, můžeme proto vyskládat zídky, které samy vytváří malé terásky, zídky rozhozené cik-cak na kapsy s rostlinami, větší či menší vlny, ale i celé oblouky s rostlinami zasazenými jednotlivě nebo i po více kusech. Vše záleží na finální představě a tvaru zvolené tvárnice.

Před začátkem pokládky je třeba připravit kvalitní základ a k tomu jsou potřeba výkopové práce. Výkop provádíme do hloubky cca 30 cm a více dle druhu podkladu a tloušťky štěrkové vrstvy, kterou udusáme na dno výkopu. Na připravený základ klademe jednotlivé tvárnice v řadách a vždy pečlivě kontrolujeme, zda tvárnice skutečně sedí a nehne se ani o milimetru.

Skládáme od rohů ke středu, pokud zídkou řešíme svah, opět mírně nakláníme. Jakmile dokončíme zídku do požadované výšky, jednotlivé tvárnice řádně vyplníme zeminou a můžeme přejít k osazení rostlin. Oproti předchozím řešením je zde převažující vnitřní hmotou zemina, ve výběru rostlin se proto nemusíme nijak omezovat, prosperovat by zde měly všechny bez rozdílu.