Zimní úrazy: jak předejít zranění na staveništi
Práce na staveništi během zimního období přináší specifická rizika, která mohou ohrozit zdraví i bezpečnost pracovníků. Nízké teploty, kluzké povrchy a zhoršená viditelnost vyžadují, aby byla přijata cílená opatření minimalizující pravděpodobnost úrazů.
Mezi zcela základní rizika patří uklouznutí a pády na sněhu či zmrzlém povrchu. S ledem a sněhem ovšem souvisí i spousta dalších rizik, které jsou úzce vázána na proměnlivost zimního počasí. Abychom minimalizovali riziko úrazu, je proto třeba pravidelné odstraňování sněhu ze všech pochozích a pojízdných cest a posypání povrchu pískem, solí nebo jiným protiskluzovým materiálem.
Zaměstnancům by rovněž měla být poskytnuta obuv s protiskluzovou podrážkou, případně návleky s hroty pro zvýšení stability. Pro zvýšení bezpečnosti je rovněž vhodné zajistit, aby hlavní přístupové a pracovní cesty byly dobře udržované a označené.
Obdobné riziko představuje i padající sníh a led (vč. rampouchů). Stejně jako cesty bychom tak měli pravidelně čistit i střechy od větších nánosů sněhu a ledu na okrajích, které by mohly spadnout na chodce.
Ochrana před podchlazením a omrzlinami
Když už mluvíme o sněhu a ledu, rovnou se posuňme na riziko podchlazení a omrzlin, které s teplotou úzce souvisí. Jako největší problém se samozřejmě nabízí prsty na rukou a nohou, uši a celkový chlad. Je proto třeba zaměstnancům zajistit dostatečné zimní vybavení, které umožňuje udržení přijatelného tepelného komfortu. Na každé stavbě by pak neměla chybět vyhřívaná buňka, přístřešek či místnost, kde se pracovníci mohou ohřát, posadit, strávit pauzu. Vhodné je umožnit i přípravu teplých nápojů po celou dobu směny.
Viditelnost a orientace na staveništi
Zejména když sněží – ale samozřejmě nejen tehdy – se v zimě setkáme se zhoršenou viditelností. Kromě rozmarů počasí také musíme počítat s kratšími dny a tedy i rychlejším a dřívějším nástupem šera. V rámci prevence úrazů je proto na místě zajistit na staveništi kvalitní osvětlení, zejména pak v oblastech s intenzivním provozem (a v oblastech, kde se často setkávají chodci s pojízdnou technikou). Všechna riziková či potenciálně nebezpečná místa by měla být jasně označena (výkopy, kluzké plochy apod.) – s tím nám může mj. pomoci bezpečnostní značení. V neposlední řadě by pak i samotní pracovníci měli disponovat oblečením s reflexními prvky, aby byli snadno a zřetelně viditelní.
Příprava pracovníků
Zaměstnanci, řádně oblečeni a s viditelnými reflexními prvky, by měli být i důkladně vyškoleni, jak se chovat a pracovat bezpečně v zimních podmínkách. Absolvovat by proto měli pravidelné instruktáže o rizicích zimního provozu a správném používání ochranných prostředků, měli by být obeznámeni s postupy první pomoci při podchlazení, omrzlinách a pádech, a to ideálně i s praktickým cvičením, které jim pomůže převést teorii do praxe a situaci lépe „zažít“ v bezpečném prostředí školicího centra. Rovněž by měli být poučení, že je vhodné střídání fyzické práce s odpočinkem, aby se předešlo rychlému vyčerpání, únavě a potenciálnímu úrazu z nepozornosti.
Organizace práce a dohled
Důležitým prvkem prevence úrazu je i efektivní organizace práce. Na staveništi by proto vždy měl být odpovědný pracovník, který dohlíží na dodržování bezpečnostních opatření, protože právě každodenní kontrola podmínek na staveništi umožňuje včasné řešení rizik, jako je tvorba nového ledu nebo nahromadění sněhu. Všichni pracovníci by rovněž měli být jasně, jednoznačně a pravidelně informováni o aktuálních rizicích, a to včetně těch, která souvisí s aktuálními rozmary počasí.
Když už přišla zmínka na dodržování bezpečnostních opatření, je třeba zdůraznit, že zodpovědné fungování staveniště se netýká pouze chování pracovníků, ale i kontroly používaného vybavení. Při sychravém počasí může dojít k uvolnění, posunutí, překocení či deformaci některých dočasných konstrukcí (jako jsou oplocení, zábrany, zábradlí či lešení), případně k tvorbě námrazy na pochozích plochách či rampouchů na okrajích konstrukcí – a tyto problémy je samozřejmě nutné co nejdříve identifikovat a vyřešit.
Materiály a stroje
Pravidelnou údržbu pak vyžadují i stavební stroje a vybavení vystavené chladu, protože zimní podmínky mohou negativně ovlivnit jejich funkčnost, což může opět vést k nehodám. Veškeré používané stroje by proto měly procházet pravidelnou kontrolou a údržbou, včetně doplnění nemrznoucích směsí a maziv. Po ukončení směny by pak měly být uskladněny na suchém a teplém místě, pokud to situace jen trochu umožňuje. Pokud ne, je vhodné alespoň zajistit uložení v místě, kde nehrozí přímý kontakt se sněhem a ledem.
Podobně je to pak i s materiály – manipulace s těžkými břemeny je v zimě náročnější kvůli kluzkým povrchům a omezené pohyblivosti pracovníků v tlustém oblečení. Doporučuje se proto využívání strojního vybavení, jako jsou jeřáby a manipulační vozíky, které snižují fyzickou zátěž pracovníků. Nutností je i použití rukavic, které poskytují nejen dříve zmíněnou tepelnou izolaci, ale i pevný úchop, který snižuje riziko vyklouznutí materiálu. Před manipulací je rovněž třeba provést kontrolu materiálu a nástrojů, zda nejsou pokryty ledem nebo sněhem – a veškeré nánosy včas odstranit.
Uvedené body jsou pouze nutný základ prevence zimních úrazů a je možné je implementovat již od prvních zimních projevů počasí, dříve, než plně nastoupí režim určený bezpečnostním pracovníkem. Konkrétní opatření pak vždy závisí na charakteru provozu a stavby, identifikovaných potenciálních rizicích a aktuální situaci – i proto je nezbytná přítomnost bezpečnostního pracovníka, který by měl ve všech případech přijít s plánem pro konkrétní provoz a stavbu a i předpověď počasí.