Žraloci na drogách: Nefunkční kanalizace a města dělají z paryb feťáky

Studie Oswaldo Cruz Foundation soustředící se na výskyt kokainu v organismu mořských živočichů zjistila u volně žijících paryb koncentrace stokrát vyšší, než jaké byly zaznamenány doposud. Poznatky pochází z celkem třinácti kusů žraloků ostrohlavých, kteří byli v oblasti kolem Rio de Janeiro uloveni v letech 2021 až 2023. Studie není náhodná, konkrétní druh žraloka byl vybrán, protože jeho populace je označena jako “zranitelná” a jeho stanoviště se běžně nachází blízko pobřeží, kde jsou jedinci vystaveni kontaminaci z výpustí z města. Volně žijící žraloci doposud na kokain testováni nebyli – alespoň tedy ne pozitivně.

Studie publikovaná v časopise Science of the Total Environment je první, která objevila kokain u divokých žraloků. Vědci tvrdí, že zjištění „poukazují na potenciální dopady přítomnosti nelegálních drog v prostředí“ – všichni studovaní žraloci měli pozitivní test na kokain, droga a její hlavní metabolit benzoylecgonin byly nalezeny ve svalové tkáni a játrech zvířat.

Jiná studie z roku 2007 na Floridě zjistila, že býčí žraloci byli kontaminováni léky na předpis přes nefunkční kanalizační systémy. Kontaminovány byly dříve i jiné ryby, které jsou pro žraloky velmi častou kořistí – takže žraloci mohou být znečištění vystaveni přímo ve vodě nebo mohou tyto sloučeniny přijímat ze své stravy. V první řadě není příliš pravděpodobné, že by za problémem stály balíky drogy, které pašeráci vyhazují přes palubu.

Čistírny vod drogy neodstraní

V oblasti, kde testovaní žraloci žijí, navíc tato praktika ani není obvyklá. Co je ovšem pravděpodobnější, to jsou odvodnění z nelegálních laboratoří, kde se vyrábí kokain, a moč nebo výkaly uživatelů drog. Čistírny odpadních vod po celém světě navíc nejsou příliš dobré v odstraňování těchto látek z vody, což znamená, že končí splachováním do oceánu. To už je pravděpodobnější scénář.

Ovšem bez ohledu na to, odkud přesně pochází, kokain přetrvává v životním prostředí pouze krátkou dobu, což znamená, že do oceánu musí unikat konzistentně obrovské množství takového odpadu, aby droga byla u živočichů identifikována – a navíc v tak významném množství. Brazilci patří mezi největší světové spotřebitele kokainu a největší spotřebitele této drogy v Jižní Americe.

Dle autorů studie se navíc spotřeba drogy v posledních desetiletích exponenciálně zvýšila. Problém spotřeby kokainu a jeho koncentrace ve vodě potvrzují i jiné, dříve provedené studie, dle jedné takové je odhad koncentrace kokainu ve vodách kolem São Paula na úrovni koncentraci kofeinu v kávě a čaji.

Ovlivňuje droga žraloky?

Prozatím nikdy nikdo nestudoval, jak se chovají žraloci s drogou v organismu či jaký dopad na ně droga má. Ačkoli výzkumníci nebyli schopni určit žádné konkrétní změny chování u žraloků, předchozí studie naznačují, že kokain má pravděpodobně podobný účinek na zvířata i na lidi. Nejvýraznější dopady pak droga má zřejmě na zrak, což může způsobit problémy při lovu. A neefektivní lov může zkrátit život žraloků.

Dále bylo zjištěno, že koncentrace drogy jsou vyšší ve svalech mořských živočichů než v játrech – a že žraločí samice měly vyšší koncentrace než samci. Všechny žraločí samice ve studii byly březí, ale není jasné, jak by expozice kokainu mohla ovlivnit jejich plody –, protože testované kusy byly mrtvé, nebylo tyto dopady prozkoumat.
Pomineme-li však dopad na samotná zvířata, je žralok ostronosý běžnou součástí brazilského jídelníčku a vlivy a dopady konzumace masa takto nasyceného kokainem na lidský organismus nejsou známé.

Droga však není jediným – a hlavním – problémem žraloků. Právě u nich (a rejnoků) totiž byly zjištěny i vysoké hladiny kovů a výskyt „věčných chemikálií“ (perfluoralkylové a polyfluoralkylové látky neboli PFAS), pesticidů a polycyklických aromatických uhlovodíků, PCB a PBDE. Zejména PFAS jsou známy svými neblahými dopady na organismus již téměř než 50 let, konkrétně od roku 1976, kdy bylo jejich používání zakázáno v USA. Látky PBDE zabraňují správnému rozvoji mozku a ovlilvňují hormony v organismu.

Zdroje: NY Times, Sky News, SciAm, Euronews.Green