Systém digitalizovaného stavebního řízení by mohl být podle analýzy pro vládu v přijatelném stavu odhadem za 12 až 18 měsíců. A to po zapojení zhruba 50 lidí a zvýšení sumy na vypracování o 200 až 300 milionů korun. Vyplývá to ze shrnutí analýzy vypracované týmem několika ministerstev.
Průměrný 65metrový byt v České republice by se na základě aktuálního nájmu v druhém čtvrtletí zaplatil za 24,8 roku, meziročně o pět měsíců rychleji. V období před pandemií koronaviru to bylo 19,5 roku a na jaře 2022, poté, co ceny nemovitostí skokově vzrostly, 30 let. Vyplývá to z analýzy realitního portálu Bezrealitky.cz.
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) představil v Centru architektury a městského plánování (CAMP) analýzu, která porovnává Prahu s 11 dalšími evropskými městy. Dozvíme se, kde se Praha svými trendy kloní více k západu a kde k východu, co jsou její slabé stránky a na co může být naopak hrdá a pro ostatní města inspirující. Analýza navíc přesahuje rámec čísel a nabízí reálné příklady z jiných metropolí.
Český trh s průmyslovými nemovitostmi v letošním druhém čtvrtletí vzrostl o 269.100 metrů čtverečních, což je meziročně o 11 procent více. Šlo o nejvyšší nárůst za posledních pět let. V České republice je nyní 11,3 milionu metrů čtverečních průmyslové plochy.
Přestože nabídka pražských bytů ke konci minulého roku meziročně vzrostla u novostaveb o 7,3 procenta a u sekundárního trhu téměř o 70 procent, jsou jejich ceny pro značnou část lidí stále vysoké. Vyplývá to z analýzy Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN).
Volných bytů bylo vždy málo. Nyní je ale ještě méně těch, kdo by si je mohli koupit. Vysoká inflace a slabá důvěra ve vlastní ekonomickou budoucnost nutí domácnosti odkládat větší nákupy, bydlení nevyjímaje.
Základní školy představují typologii, která se logicky dostává do popředí zájmu architektů. I pro svůj velký potenciál, jak ovlivnit kvalitu prostředí pro příští generace. Současně s tím si ale začínáme klást otázky: Víme, jak má škola současnosti (či spíše budoucnosti) vypadat? Jak se v ní má učit? Kdo má zodpovědnost za její vznik a provoz? Z čeho se bude financovat její výstavba?
Dřevostavbám se věnuje 12 % stavebních firem. Většina stavebních firem (67 %) považuje stavby ze dřeva za ekologicky šetrnější k životnímu prostředí. Pořizovací náklady dřevostaveb jsou podle respondentů zhruba stejné, jako jsou u staveb zděných. Podle stavebních společností, které se dřevostavbami zabývají, omezuje rozšíření těchto staveb především nízké povědomí o jejich dobré kvalitě.
Nejnovější data z prvního letošního čtvrtletí ukazují na oživení trhu s novými byty v Praze. Prodeje mezikvartálně vzrostly o téměř pětinu. Vliv na další vývoj bude mít především hypoteční trh, který v posledních měsících rovněž zaznamenává oblevu, ale také návrat investorů.
Podle většiny ředitelů stavebních společností (58 %) růst cen stavebního materiálu v následujícím roce již zpomalí, a to prakticky na úroveň očekávané inflace. Stavební společnosti (80 %) neskupují materiál do zásoby. Na 46 % stavebních společností aktivně hledá dodavatele materiálů i v zahraničí.
V roce 2022 došlo v zemích střední a východní Evropy (CEE) k výraznému růstu nabídky bytů formou tzv. institucionálního pronájmu (pronájem bytů institucionálními investory, PRS). Největší nárůst zaznamenalo Maďarsko (+301 %), Rumunsko (+244 %), Polsko (+217 %) a Bulharsko (+173 %).
Domluvit se se sousedy, postavit za společné peníze fotovoltaickou elektrárnu na střeše bytového domu a o ekologicky vyrobenou levnou elektřinu se pak dělit, má být v Česku již brzy mnohem snadnější než dosud.
Veřejné zakázky ve stavebnictví tvořily loni 30,3 procenta z 566,4 miliardy korun všech veřejných zakázek oznámených veřejnými zadavateli. Počet oznámených veřejných zakázek ve stavebnictví meziročně klesl o 10,3 procenta a reálná hodnota jejich finančního objemu se snížila o 4,6 procenta.
Nájmy v logistických centrech v Praze vzrostly za uplynulý rok nejvíce v Evropě. Vyplývá to z Prologis Rent Indexu. V Praze je neobsazenost hal a průmyslových skladů nulová, proto zde podle firmy rostly nájmy rychle.
Pětina energie spotřebované v rámci Evropské unie – v roce 2021 – pocházela z obnovitelných zdrojů, tedy alespoň dle údajů shromážděných dat. Solární, větrné a další „zelené“ zdroje se údajně podílely až na 21,8 % celkové spotřeby, což byl pokles 0,3 % oproti roku 2020 a jednalo se o vůbec první zaznamenaný pokles od doby sledování využití obnovitelné energie.
