V širších centrech českých měst se nacházejí rozsáhlá nevyužívaná transformační území, která skýtají potenciál pro další rozvoj. Jaké zásadní podmínky musejí být splněny, aby se z nevyužívaných lokalit staly vyhledávané městské čtvrti začleněné do struktury města? Co města či developeři při plánování opomíjejí? Můžete uvést příklad, kdy se realizace nové čtvrti vydařila, nebo jejíž příprava je na dobré cestě? Zeptali jsme se zástupců architektů i developerů.
Velké dopravní stavby obvykle necitlivě přetínají území, rozdělují přilehlé čtvrti, narušují potřebné urbanistické vazby a vytvářejí problematické jizvy ve městech. Je možné změnit přístup k tomu, jak se dopravní stavby u nás dnes většinou plánují? Jakými kroky lze účinně eliminovat či snížit negativní dopady těchto dopravních staveb v sídlech? Za jakých předpokladů se může dopravní stavba stát stimulem a podpořit další rozvoj území?
Udržitelný přístup k výstavbě a provozu budov se v posledních letech dostává stále více do popředí, v posledním roce je navíc eskalován energetickou krizí. Přesto však v praxi panují rozdíly v přístupu k jednotlivým typům staveb.
Parky, lesoparky, náměstí, ulice, dětská hřiště, sportoviště. Pandemie podtrhla zásadní význam veřejných prostranství našich měst a obcí. Během domácí izolace vzrostla potřeba venkovních prostor dostupných v blízkosti bydliště, prověřila se rovněž funkčnost těchto míst.
Poptávka po bytech ve větších městech stále stoupá, zvyšují se však také nároky budoucích uživatelů novostaveb po kvalitních materiálech, dobré dispozici, nízké energetické náročnosti či místní občanské vybavenosti. Ke změnám v požadavcích dochází také v souvislosti s pandemií a většímu využití bydlení pro práci. Kam se posouvá architektura developerských projektů? Proč často vznikají uniformní bytové domy, jejichž architektonické a urbanistické řešení příliš nezohledňuje okolí, širší vztahy a místní potřeby? Jakou roli sehrává ekonomické hledisko developera, invence architekta či projekční kanceláře, poptávka na trhu a osvícenost samosprávy?
Kancelářské prostory prošly v poslední dekádě řadou změn. Minulý rok pak přinesl zcela zásadní přeměnu našich pracovních zvyklostí včetně častější práce z domova. Využití kanceláří se mění, firmy jsou nuceny přehodnotit své potřeby. Do popředí se dostává otázka flexibility a efektivního využití kanceláří. Pro architekty a investory jsou tyto nové požadavky na řešení pracovního prostoru výzvou. Jak budou či nebudou kanceláře využívány? Jak navrhovat administrativní prostory nadčasově?
Přestože bylo možné za posledních deset let sledovat na řadě míst pozitivní vývoj, i nadále stojí kvalita staveb především na osvícených jedincích z řad investorů, samosprávy, architektů a dodavatelů.
Panelová sídliště jsou jedním z typických rysů českých měst a představují domov pro významné procento Čechů. Svým urbanismem se výrazně liší od historické zástavby i města krátkých vzdáleností, naopak, jedná se často o monofunkční celky. Přesto se v některých zdařilých panelových souborech podařilo vytvořit ideál bydlení v zeleni, který místní obyvatelé vnímají pozitivně.
