Azbest je světovými zdravotnickými i chemickými autoritami řazen mezi nebezpečné karcinogenní látky s mutagenním účinkem. Vdechování azbestových vláken může způsobit závažná onkologická onemocnění, počet pacientů s karcinomy, které jsou kauzálně spojeny s azbestovými vlákny, celosvětově, v Evropě i v ČR stoupá.
Při opravách, výměnách vzduchotechnických zařízení nebo při jiných pracích v budovách, při rekonstrukcích či demolicích budov, zejména vystavěných ve 20. století, stále dochází k manipulaci s materiály obsahujícími azbest.
Mezi rizikové faktory na staveništi patří práce se stavebními materiály obsahujícími azbest (osinek). V současné době se jedná zejména o činnosti, které jsou spojeny například s udržovacími pracemi, opravami, rekonstrukcemi, likvidací částí konstrukcí nebo dokonce demolicí celých budov. Jako tepelné nebo zvukové izolace se nesmí používat materiály s obsahem azbestu s hustotou menší než 1 g/cm3. Zcela zakázány jsou takové práce, kdy by měl být azbest dodatečně aplikován například nástřikem.
Předmětem veřejné zakázky vyhlášené Městem Mělník bylo odstranění azbestových desek z konstrukce obvodového pláště a následné zateplení stávajících lehkých panelů základní školy a obvodového zdiva kontaktní termofasádou, včetně tenkovrstvé omítky z vnější strany na objektech učeben, družiny, tělocvičny, spojovacích krčků a jídelny.
Člověk je i přes svůj kvalitní imunitní systém křehký tvor a snadno podléhá řadě vnějších vlivů. Příkladem může být kvalita ovzduší v průmyslových i obytných budovách, která má vliv nejen na lidské zdraví a pracovní výkony, ale také na pocit pohodlí a vnímání životního komfortu.
Vzhledem k dřívějšímu demografickému vývoji město uvažovalo o zrušení původní mateřské školy a následném prodeji nemovitosti. S přibývajícím počtem narozených dětí však bylo nutné plány změnit. Stávající objekty však obsahovaly azbest a jejich rekonstrukce by byla ekonomicky nevýhodná. Výsledným rozhodnutím byla novostavba.
Druhá část seriálu o trvanlivosti materiálů a jejich korozi - anorganických materiálů a plastických hmot.
Katedra architektury patří na stavební fakultě mezi nejvíce se rozvíjející obor, zájem o ni stále stoupá. Studenti i jejich pedagogové potřebují prostor, kterého se jim na fakultě nedostávalo. Tak vznikl záměr vyplnit hospodářský dvůr mezi budovami. Z několika studií zadavatele nejvíce přesvědčil návrh ateliéru Vyšehrad pro zajímavou demonstraci, jak nápaditě lze využít prostor a podpořit otevřenou atmosféru. Autoři byli za tento originální koncept oceněni Grand Prix Architektů 2009 v kategorii Interiér.
V severní Americe se za posledních šest desetiletí výrazně změnilo chemické složení materiálů a výrobků, které se používají v interiéru, stejně jako se měnily stavební konstrukce budov a jejich údržba. Dnešní chemické sloučeniny, jejichž vlivu jsou vystaveni lidé v domácnostech, na pracovištích a ve školách, se podstatně liší od těch, které na nás působily na počátku 50. let minulého století.
Vysokotlaké dekorativní lamináty, známé i pod zkratkou HPL, definuje norma EN 438 jako desky, které se vyrábějí na bázi termosetických živic a které jsou určeny do exteriérových i interiérových prostorů. Díky svým vlastnostem mohou velkoformátové desky sloužit k oplášťování lodžií či fasád budov. V současnosti výrobci nabízejí dekorativní lamináty i s bohatým výběrem povrchů.
Požární odolnost patří mezi základní užitné parametry každé stavby. Kvalitní požárněbezpečnostní opatření, mezi něž se řadí architektonické včlenění stavby, dispoziční, konstrukční a materiálové řešení objektu a také protipožární nátěry na kov a dřevo, mohou zmírňovat následky škod způsobených ohněm (poškození zdraví osob, zvířat, ztráty na majetku a životech). Tento článek se zabývá jednou částí protipožárních opatření – protipožárními nátěry na dřevo a jejich správným použitím v praxi.
Kvalita soudobé bytové výstavby v průměru není nijak oslnivá. Pokud existují výjimky, pak se objevují častěji až v poslední době. „Ale začíná se to zlepšovat“, chlácholí odborníci.
