Brno

Absolutními vítězi celostátní developerské soutěže Realitní projekt roku 2021 se staly projekty Rezidence Nuselský pivovar, BARRANDEZ-VOUS a Rezidence Starý pivovar.

Ceny nových bytů v Brně loni meziročně vzrostly o 23 procent, čtvereční metr vyšel v průměru na 100.100 korun. Zároveň ale rostly i prodeje, proti roku 2020 se zvýšily o čtvrtinu na 1192 prodaných bytů v novostavbách, uvádí analýza společnosti Impera Styl.

Brno má dostat asi 150 milionů korun od developerů, kteří plánují ve městě například stavbu bytů. Město pak za tyto peníze postaví související infrastrukturu jako chodníky, školky nebo parkoviště. Fond developerských projektů vznikl loni. Jeho cílem je spolupráce města a investorů tak, aby byl přípravný proces bez zbytečných průtahů a nákladů a aby u nových staveb byla i potřebná občanská vybavenost.

Dělostřelecká kasárna v Brně sloužila na sklonku své existence jako lokace pro natáčení Četnických humoresek. V roce 2007 šly všechny budovy k zemi a o pozemky vypukl soudní spor mezi jejich majitelem a městem. Po letech dohad došlo ke smíru a připravuje se výstavba velkého bytového komplexu.

Až do 17. února je možné v Galerii Architektury Brno navštívit výstavu o právě probíhajícím výzkumu rakouské urbanistky a architektky Gabu Heindl. Ta kriticky nahlíží roli architektury v rámci politik bydlení a plánování. Výchozím bodem výstavy je drobný Manifest politiky PÉČE o bydlení jako veřejného statku a lidského práva a PÉČE o půdu.

Typickým rysem Masarykovy čtvrti v Brně je kvalitní vilová zástavba převážně z předválečného období funkcionalistické éry. Výjimečnosti lokality si byli dobře vědomi brněnští architekti z ateliéru Kuba & Pilař Architekti.

Brno společně s dalšími městskými firmami vypsalo výběrové řízení na firmu, která má postavit multifunkční halu v západní části výstaviště. Její předpokládaná cena je čtyři miliardy korun bez DPH a firmy mohou podávat nabídky do 18. února. Autory návrhu je sdružení A PLUS, a. s. a Arch.Design, s. r. o.

Stalo se to na den přesně před 20 lety. 16. prosince 2001 byla na 25. zasedání organizace UNESCO ve finských Helsinkách na Seznam světového dědictví zapsána brněnská vila Tugendhat, která patří pod správu Muzea města Brna. Stala se tak dodnes jedinou památkou moderní architektury v České republice, která na něm figuruje. 

Brno chce 17. ledna vypsat soutěž na nadzemní stavbu Janáčkova kulturního centra s předpokládanou cenou 1,6 miliardy korun. Uvedla to primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Podle ní by mohla samotná stavba sálu začít příští rok před prázdninami nebo o prázdninách.

Respekt ke stávajícím budovám i kompozici hřbitova, který dovolí architektuře dostatečně vyniknout, a kultivace prostranství mezi obřadní síní, hlavním vstupem a zastávkami hromadné dopravy. To jsou dva principy, které ovládají vítězný návrh vstupu na Ústřední hřbitov od ateliéru Refuel.

Při pohledu na chátrající či demolované památkové objekty vyvstává otázka, co pro nás vlastně znamená naše architektonické dědictví. Nyní je otázka ještě aktuálnější, a to poté, co se na začátku roku začaly množit zprávy o tom, že by až 2 000 památek mohlo pozbýt ochranu kvůli tomu, že je úředníci zapsali na seznam památek, aniž by za ně byly prohlášeny.

Dostupnost bydlení v Brně, a to jak bytů k prodeji, tak nájemních bytů, může změnit pouze nový územní plán, který začne platit příští rok. Takový je plán vedení města. Problém má řešit i výstavba družstevních bytů nebo ve Vídni osvědčené společné projekty se soukromými firmami, tzv. PPP projekty.

Jak přemýšlí lidé, na jejichž bedrech stojí rozvoj města? Jaké to je podílet se na správě městských ulic či parků? Interaktivní výstava URBANIA v prostorách někdejší brněnské káznice na Bratislavské ulici nabízí možnost nahlédnout do spletitého procesu městského plánování a rozvoje.

Časy, kdy synonymem jediné solidní průmyslové produkce jihomoravské metropole byly jen fabriky Zbrojovky, jsou už nenávratně pryč. Nicméně pozůstatky industriálního dědictví tu přetrvaly až do dnešních dní. A na potenciálně zajímavých lokalitách poblíž řeky Svitavy se propsaly do mapy města cihlovou šedí nehezkého brownfieldu. Co s ním?

Nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Výběr odborné poroty, ve které zasedla architektka Eva Jiřičná nebo urbanista Peter Gero, potvrdilo v tomto týdnu vedení města Brna i Správa železnic.