Komplex textilky Slezanu ve Frýdku-Místku je podle nejvyššího profesního sdružení architektů v ČR stavbou zcela výjimečnou a jako taková má být zachráněna. Ministerstvo přijalo do řízení návrh na prohlášení objektu kulturní památkou a 1. dubna o tom informovalo zástupce města, Národní památkový ústav a správce konkurzní podstaty, jenž zastupuje vlastníka tovární budovy. Demolice zadního traktu objektu v rozporu s památkovým zákonem však i nadále pokračují.
Nedávno zmizely poslední zbytky karlínské Rustonky, nejstarší pražské strojírny z roku 1832, zánik hrozí havířovskému nádraží postavenému v tzv. bruselském stylu nebo například bývalé přádelně bavlny firmy A. Landsberger ve Frýdku-Místku. Lze proti tomu něco dělat?
V nákupní a zábavní centrum se přeměnil historický pivovar v Děčíně. Investice do areálu ve čtvrti Podmokly činila 790 milionů korun, z toho zhruba 80 milionů korun stála koupě objektu. Brány Centra Pivovar, kde najde práci zhruba 300 lidí, se otevřou veřejnosti 18. dubna. ČTK podrobnosti sdělil mediální zástupce investora Aleš Stupka.
Soukromý investor Uniuris zahájil revitalizaci brownfieldu o rozloze 6,5 hektaru nedaleko výstaviště v Praze - Letňanech. Vyrostou tam obchodní a výrobní budovy. Dnes o tom informovala realitní poradenská společnost Cushman & Wakefield, která prostory pronajímá. První budova z pěti bude dokončená už letos na podzim.
Jak naložit se starou nevyužívanou budovou? Co podniknout s velkým množstvím opuštěných, zapomenutých i postupně se rozpadajících stavení, brownfieldů? Tato otázka je dnes víc než aktuální. Zaptali jsme se na to několika odborníků.
Adaptací chátrajícího historického objektu někdejšího pivovaru Světovar získá Plzeň další kulturní prostor, který však nebude těm stávajícím konkurovat, ale doplní je. Do konce roku 2015 by tu měl vzniknout multifunkční prostor pro prezentaci současného umění a zázemí pro jeho tvorbu. Tak, aby industriální charakter a odkaz k původnímu využití zůstal zachován.
Opuštěných budov, průmyslových areálů, zemědělských staveb i vojenských objektů je v České republice, podle odhadu agentury CzechInvest, asi 10 tisíc. Sama jich má zmapovaných zhruba dvě tisícovky. Aktuálně její databáze nabízí k využití 471 brownfield. Před třemi lety agentura měla k využití připravených zhruba 350 objektů.
Není to tak dávno, kdy pojmy „environmentální zátěž“ a „ochrana životního prostředí“ přestoupily ze slovníku občanských hnutí a vědců do slovníku ekonomického. Životní prostředí bylo po většinu 20. století považováno za bezbřehý, nikomu nepatřící a tedy bezcenný ( penězi neohodnotitelný) statek.
Když zanikne důvod, proč byl nějaký dům postavený a zůstane už jenom ten dům, nabízí se otázka, co teď s ním. Snaha o radikální a nevratné řešení demolicí má zahladit s hmotným objektem i špatné vzpomínky s ním spojené, radikálně a bez sentimentu obrátit list, odstranit z cesty, co už nefunguje anebo není již potřebné, a postavit „nové a lepší“. S hmotným důkazem však možná zmizí i jakákoliv stopa po něm s velkým kusem historie, zejména pokud neexistuje k památce dokumentace.
Přístavy jsou vždy tak trochu romantickým místem. Není proto divu, že se jejich industriální zóny a brownfieldy proměňují v obytné čtvrtě, často také velmi prestižní. Směrem k vodě se tak rozrůstají nejen přímořská města, jako jsou Aarhus, Malmö, Dunkerk či Amsterdam, ale také města říční, jako je Praha. Například v místě bývalých loděnic v Libni.
Skyfall je v pořadí již 23. film o agentovi 007. Daniel Craig alias James Bond se v něm v doprovodu sličné dámy v nesnázích vydává na fascinující opuštěný betonový ostrov, který si jako své řídící středisko pro vyhlazení celého světa vybral hlavní zlosyn Raoul Silva. I když na plátně uvidíte pouze kulisy, byl filmový ostrov vystavěn podle reálné předlohy- ostrova Hašima v japonské prefektuře Nagasaki.
Jak naložit s nevyužívanými industriálními stavbami? Je lepší zbourat chátrající výstavbu nebo ji přestavět, dát jí novou funkci a přitom zachovat připomínku průmyslové minulosti daného místa? Všechny aspekty této problematiky budou probírat zástupci komunální sféry, státní správy, akademické obce, architekti, zástupci developmentu a investoři na odborné konferenci Křižovatky architektury. Ta proběhne v úterý 25. září v prostorách La Fabrika v Praze a zakončí tak odborný doprovodný program letošního stavebního veletrhu FOR ARCH.
Národní památkový ústav v Brně eviduje v současnosti na území Jihomoravského kraje 76 nemovitých kulturních památek, které bychom mohli zařadit do kategorie nejohroženějších.
Agentura CzechInvest eviduje po celé České republice přes 2300 míst, která splňují atributy takzvaného brownfieldu. Pouze 355 z nich je však připraveno pro budoucí majitele nebo pronajímatele. Nabídka těchto ploch zatím vysoce převyšuje poptávku. I přes fakt, že na renovaci brownfieldů lze získat evropské dotace.
V České republice existují stovky památek, které léta čekají na rekonstrukci a chátrají. Ty méně rozlehlé čas od času koupí nadšenci, kteří mají peníze na opravu. Rozsáhlejší památky takové štěstí obvykle nemívají, dokonce ani kulturní klenoty typu chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, kde se začalo s opravami až v době, kdy byla ohrožena statika. Ani ty největší skvosty, zapsané v dědictví UNESCO, tak nemají finance automaticky zajištěny. Konkurence mezi nimi přibývá a objem peněz ze státní kasy spíše slábne. Štěstí mají především ty památky, pro které se najde nová smysluplná funkce.
