Porto. Město vměstnané do údolí řeky Douro, nad kterou se tyčí ocelový most Dom Luís I, připomínající Eiffelovu konstrukci. Úzké uličky, strmá schodiště a nekonečné řady domů pokrytých barevnými kachličkami. Skrytá za těmito fasádami se ale nacházejí ilhas – unikátní a dnes často přehlížené enklávy městského bydlení, které jsou svědectvím sociální historie Porta i symbolem výzev, kterým město dnes čelí.
Stále více Čechů vyhledává úsporná řešení bydlení a při koupi vlastní nemovitosti se zaměřují na její energetickou náročnost. Tento trend evidují tři čtvrtiny z 51 developerských společností. Podle zbývající čtvrtiny developerů ale energeticky úsporná řešení navyšují cenu nemovitosti, která je pro mnohé klienty jedním ze zásadních faktorů při rozhodování o koupi.
Odpovědnost architektů nikdy nebyla tak zásadní jako dnes. Projekt A Lot With Little ukazuje jedinečnou práci světových architektonických studií, která hledají řešení na klimatickou, sociální i ekonomickou krizi. Právě zahájená výstava A Lot With Little v pražském CAMPu potrvá do 3. března.
Ve Vyškově by výhledově mohl vzniknout prostor pro lesopark i bydlení. V souvislosti s plánovaným zdvoukolejněním železniční trati by mohlo město obnovit území se starou stavební zátěží v lokalitě Na Hraničkách, ve kterém jsou dosud plochy a objekty ve vlastnictví zemědělské společnosti.
Bedlivěji, než kdy dříve, je nyní sledován trh bydlení. Soukromými stavebníky i zákazníky, co by rádi bydleli, leč stále více nemohou. Investory, kteří hledají možnosti, jak své úspory ochránit před znehodnocením. Rezidenční trh byl napínavý už řadu let. V poslední době ale vše dostalo rychlejší spád.
V roce 2020 žilo ve vlastním bydlení 70 procent populace Evropské unie. Nejvyšší podíl vlastního bydlení má Rumunsko, a to přes 96 procent. Česká republika je se zhruba 79 procenty na 11. místě. Výjimkou v unii je Německo, kde ve vlastním žije pouze polovina domácností.
Pouhých sedm měsíců letos stačilo na to, aby padl loňský rekord v objemu poskytnutých hypoték. Banky mezi lednem a červencem 2021 poskytly nové hypoteční úvěry za 259 miliard korun, loni za celý rok byl přitom objem nově sjednaných hypoték o pět miliard korun nižší.
Dostupnost nového bydlení v Česku byla loni ve srovnání 22 evropských zemí druhá nejhorší za Srbskem. Nový byt v ČR vyjde na 12,2 průměrného hrubého ročního platu, o rok dříve to bylo 11,4 platu. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte.
Ceny bytů v Česku od roku 1998 do konce roku 2019 vzrostly v průměru 4,25krát. Nejvíce ve Středočeském kraji, 5,25krát, naopak v Ústeckém kraji ani ne dvojnásobně. Míra inflace ve stejném období stoupla o 59,8 procenta.
Loňský rok přinesl všelijaká překvapení na trhu bydlení. Už to, že pandemie covid-19 nezvrátila trend převisu poptávky nad nabídkou a změnu trendu cenového růstu, bylo do značné míry překvapením. A žádné podobné se nechystá ani pro letošek.
Vláda v minulém týdnu schválila novou koncepci bydlení na další roky. Má podpořit družstevní a nájemní bydlení, dále má podpořit institucionální a právní rámec sociálního bydlení a zlepšení jeho financování.
Na jedné misce vah stojí zastánci navrhování domova šitého klientovi přímo na míru. Na straně druhé ti, kteří dávají přednost univerzálnějšímu pojetí bydlení, na které se potom individuální potřeby budoucích (zprvu neznámých) obyvatel „obléknou“.
