děti

A co děti, mají si kde hrát? Touto otázkou se mimo jiné zabývá nově vzniklé kreativní duo Nami Ñami. Manželé Eduard Herrmann a Klára Koldová navrhli experimentální hřiště. Tradiční houpačku a klouzačku tady nehledejte.

Jakmile se staneme rodiči, začneme nově vnímat také městský prostor. Architekti Aleksander Bednarski a Mariusz Komraus strávili se svými dětmi spoustu času na hřištích. Výsledky pozorování uplatnili u návrhu multifunkční platformy.

Budova bývalé školy v Nové Pace prochází postupnou rekonstrukcí dle návrhu ateliéru atakarchitekti, která ji opět navrací dětem. Nově realizované prostory nízkoprahového klubu slouží dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením.

Studio Mjölk architekti a Projektový atelier David navrhli rozvernou dostavbu Montessori školky v Jablonci nad Nisou – zasvěcenou dětské hře. Na střechu umístili herní terasu, patra uvnitř školky propojili tobogánem. Je tu dostatek místa, aby byly všechny děti spolu, ale také si mohou najít soukromí pro svoji neplechu.

Parky, lesoparky, náměstí, ulice, dětská hřiště, sportoviště. Pandemie podtrhla zásadní význam veřejných prostranství našich měst a obcí. Během domácí izolace vzrostla potřeba venkovních prostor dostupných v blízkosti bydliště, prověřila se rovněž funkčnost těchto míst.

Co by měl splňovat ideální městský veřejný prostor, který dobře slouží všem obyvatelům včetně dětí? Proč mnoho dětských hřišť v České republice vypadá stejně? Jaké prostory potřebují starší děti? Jak obstály veřejné prostory našich měst během pandemie?