Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) představil v Centru architektury a městského plánování (CAMP) analýzu, která porovnává Prahu s 11 dalšími evropskými městy. Dozvíme se, kde se Praha svými trendy kloní více k západu a kde k východu, co jsou její slabé stránky a na co může být naopak hrdá a pro ostatní města inspirující. Analýza navíc přesahuje rámec čísel a nabízí reálné příklady z jiných metropolí.
Letos a příští rok by se mělo na jižní Moravě stavět více cyklostezek než v předešlých letech. Zatímco loni nebyl dotační program Jihomoravského kraje ani plně využitý, letos bylo potřeba do něj dát dvakrát více, než kraj plánoval a než bylo loni. Lze předpokládat, že zvýšený zájem obcí a sdružení obcí bude pokračovat i příští rok.
V Jihomoravském kraji příští rok začne několik významných staveb. Brno chce po dekádách příprav zahájit budování koncertního sálu, navíc už staví víceúčelovou halu u výstaviště. Hejtmanství plánuje opravit S-Centrum v Hodoníně a postavit sanatorium v Pasohlávkách.
Stavba nové tramvajové trati v Brně z dosavadní konečné v Bystrci na sídliště Kamechy získala územní rozhodnutí. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že předpokládá, že by se mohlo začít stavět na konci příštího roku. Jde o 1,4 kilometru dlouhou trať s převážně raženým tunelem, který bude mít délku 320 metrů. Město má za trať zaplatit téměř tři miliardy korun, přičemž usiluje o získání dotace z Operačního programu Doprava ve výši 2,4 miliardy korun.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyhlásí začátkem října veřejnou soutěž na stavbu obchvatu Plas na severu Plzeňska. Jeho součástí bude půlkilometrový most, nejvyšší v ČR, který povede 87 metrů nad hladinou řeky Střely. Stavba asi za 1,5 miliardy Kč začne na podzim příštího roku.
Pražský Strahovský tunel bude v budoucnu kompletně zrekonstruován. Opravy technologií či vozovky však začnou nejdříve po skončení opravy Barrandovského mostu, která začala před dvěma roky a bude pokračovat v následujících dvou letech. Celkové náklady rekonstrukce budou šest miliard korun.
Hlavní město si nechá od dopravního podniku (DPP) vypracovat projekt na výstavbu tramvajové trati z Dvorců přes Budějovickou do ulice U Plynárny v Michli, kde se napojí na současnou trať. Projekt vyjde na 50 milionů korun a náklady na výstavbu trati jsou předběžně odhadovány na 1,7 miliardy korun.
Vláda vyhodnotí využití PPP projektů, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru, pro železniční a dálniční stavby. Materiál předkládaný ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) obsahuje informace o studiích proveditelnosti na dva železniční projekty a navrhuje, aby se studie zpracovaly na další projekty.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) získalo stavební povolení na další část dálnice D11 od Trutnova po hranici s Polskem. Stavět by se mohlo začít v posledním čtvrtletí letošního roku. Předpokládaná cena stavby je podle dosavadních informací 13 miliard korun bez daně.
Velké dopravní stavby obvykle necitlivě přetínají území, rozdělují přilehlé čtvrti, narušují potřebné urbanistické vazby a vytvářejí problematické jizvy ve městech. Je možné změnit přístup k tomu, jak se dopravní stavby u nás dnes většinou plánují? Jakými kroky lze účinně eliminovat či snížit negativní dopady těchto dopravních staveb v sídlech? Za jakých předpokladů se může dopravní stavba stát stimulem a podpořit další rozvoj území?
Nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury by měly ze zákona získat povolení ve lhůtě čtyř let. Počítá s tím novela liniového zákona, kterou podpořila Sněmovna. Čtyřletou lhůtu obsahuje evropská směrnice, kterou novela zavádí do českého práva. Změna by měla zajistit rychlejší povolování staveb. V účinnost má vstoupit letos 10. srpna.
Zatímco v českých městech se stále mluví o plánech na výstavbu městských okruhů, v Paříži se chystají na radikální změnu existující infrastruktury. Pařížský okruh Boulevard Périphérique, který obkružuje celé město, se bude přeměňovat na pás plný zeleně a s preferencí udržitelné mobility.
Pražští radní schválili na svém zasedání trojici studií, které pomohou nastavit směr pro budoucí rozvoj a zkvalitnění Severojižní magistrály v úseku mezi Vltavou a Hlavním nádražím. Vizi těchto studií představili společně v Centru architektury a městského plánování (CAMP) náměstek pro územní a strategický rozvoj Petr Hlaváček a náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib.
Stále ještě u nás není běžnou praxí, aby se na přípravě projektu dopravní stavby spolupodílel tým architektů, urbanistů a krajinářských architektů. Dokončení Městského okruhu v Praze představuje příklad komplexního přístupu k projektu s cílem co nejlépe začlenit dopravní stavbu do struktury města.
Základní dálniční síť v Česku by měla být hotová do roku 2033. Novinářům to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Během letošního roku proto chce na vládě projednat výhled výstavby dopravní infrastruktury na příštích deset let, který bude obsahovat plány jednotlivých staveb i jejich financování.
