dopravní stavby

Novou část velkého městského okruhu v Brně od Tomkova náměstí po křižovatku s Rokytovou ulicí plánuje Ředitelství silnic a dálnic otevřít už brzy, i když průjezdná bude zatím pouze hlavní trasa.

Letní opravy na hlavních silnicích nemají letos zásadně zhoršit průjezdnost Brnem, zároveň však nelze očekávat zlepšení. Velké stavby, které začaly v minulých letech, budou končit až na podzim.

V Českém Brodě na Kolínsku začnou ve druhé polovině května s přestavbou nepřehledné křižovatky ulic Krále Jiřího, Zborovské a Jana Kouly u nádraží na kruhový objezd. Jedná se o společnou investici Středočeského kraje a města. Nová křižovatka s pěti rameny vyjde na 20,2 milionu korun.

Pražští silničáři letos investují do oprav asi dvě miliardy korun, což je meziročně zhruba stejně. Opraví silnice, dokončí rekonstrukci Barrandovského mostu a začnou stavět část Libeňského mostu na břehu u Palmovky nebo podchod pod Strakonickou ulicí na Zbraslavi.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) představil v Centru architektury a městského plánování (CAMP) analýzu, která porovnává Prahu s 11 dalšími evropskými městy. Dozvíme se, kde se Praha svými trendy kloní více k západu a kde k východu, co jsou její slabé stránky a na co může být naopak hrdá a pro ostatní města inspirující. Analýza navíc přesahuje rámec čísel a nabízí reálné příklady z jiných metropolí.

Letos a příští rok by se mělo na jižní Moravě stavět více cyklostezek než v předešlých letech. Zatímco loni nebyl dotační program Jihomoravského kraje ani plně využitý, letos bylo potřeba do něj dát dvakrát více, než kraj plánoval a než bylo loni. Lze předpokládat, že zvýšený zájem obcí a sdružení obcí bude pokračovat i příští rok.

V Jihomoravském kraji příští rok začne několik významných staveb. Brno chce po dekádách příprav zahájit budování koncertního sálu, navíc už staví víceúčelovou halu u výstaviště. Hejtmanství plánuje opravit S-Centrum v Hodoníně a postavit sanatorium v Pasohlávkách.

Stavba nové tramvajové trati v Brně z dosavadní konečné v Bystrci na sídliště Kamechy získala územní rozhodnutí. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že předpokládá, že by se mohlo začít stavět na konci příštího roku. Jde o 1,4 kilometru dlouhou trať s převážně raženým tunelem, který bude mít délku 320 metrů. Město má za trať zaplatit téměř tři miliardy korun, přičemž usiluje o získání dotace z Operačního programu Doprava ve výši 2,4 miliardy korun.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyhlásí začátkem října veřejnou soutěž na stavbu obchvatu Plas na severu Plzeňska. Jeho součástí bude půlkilometrový most, nejvyšší v ČR, který povede 87 metrů nad hladinou řeky Střely. Stavba asi za 1,5 miliardy Kč začne na podzim příštího roku.

Pražský Strahovský tunel bude v budoucnu kompletně zrekonstruován. Opravy technologií či vozovky však začnou nejdříve po skončení opravy Barrandovského mostu, která začala před dvěma roky a bude pokračovat v následujících dvou letech. Celkové náklady rekonstrukce budou šest miliard korun.

Hlavní město si nechá od dopravního podniku (DPP) vypracovat projekt na výstavbu tramvajové trati z Dvorců přes Budějovickou do ulice U Plynárny v Michli, kde se napojí na současnou trať. Projekt vyjde na 50 milionů korun a náklady na výstavbu trati jsou předběžně odhadovány na 1,7 miliardy korun.

Vláda vyhodnotí využití PPP projektů, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru, pro železniční a dálniční stavby. Materiál předkládaný ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) obsahuje informace o studiích proveditelnosti na dva železniční projekty a navrhuje, aby se studie zpracovaly na další projekty.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) získalo stavební povolení na další část dálnice D11 od Trutnova po hranici s Polskem. Stavět by se mohlo začít v posledním čtvrtletí letošního roku. Předpokládaná cena stavby je podle dosavadních informací 13 miliard korun bez daně.

Velké dopravní stavby obvykle necitlivě přetínají území, rozdělují přilehlé čtvrti, narušují potřebné urbanistické vazby a vytvářejí problematické jizvy ve městech. Je možné změnit přístup k tomu, jak se dopravní stavby u nás dnes většinou plánují? Jakými kroky lze účinně eliminovat či snížit negativní dopady těchto dopravních staveb v sídlech? Za jakých předpokladů se může dopravní stavba stát stimulem a podpořit další rozvoj území?

Nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury by měly ze zákona získat povolení ve lhůtě čtyř let. Počítá s tím novela liniového zákona, kterou podpořila Sněmovna. Čtyřletou lhůtu obsahuje evropská směrnice, kterou novela zavádí do českého práva. Změna by měla zajistit rychlejší povolování staveb. V účinnost má vstoupit letos 10. srpna.