dřevěná fasáda

Navrhnout a realizovat projekt rodinného domu, který je plně funkční, zasazený do krajiny a přitom nic nepředstírá, je dnes velké umění. Dům v lese (nebo podle své polohy přezdívaný rovněž Dům Ve Skrejši) takový naštěstí je.

Když si investor vybíral budoucího architekta svého rodinného domu ve švýcarském kantonu Aargau, hledal někoho, kdo dokáže optimálně využít denního světla a zároveň si poradit s velmi strmým pozemkem, požadavkem na nízkou energetickou náročnost domu i s nároky kladenými místními předpisy. Architekt Juri Troy, který je známý svým projektem Sunlighthouse, jenž získal před deseti lety neoficiální titul prvního uhlíkově neutrálního rodinného domu, se zadání zhostil na výbornou.

Příjemný rodinný dům spojuje pozitiva dřevodomu a některých prvků architektury, charakteristických pro lokalitu, s moderními potřebami mladé rodiny. Jednopodlažní dům s obytným podkrovím si pro svou rodinu postavil architekt Václav Kocián. Jednou ze specialit tohoto domu je dojem vznášení se nad zemí.

V hustě zastavěné pražské lokalitě, ve vnitrobloku činžovních domů, se nachází nečekaný unikát – dům, který z normy, na kterou jsme běžně zvyklí, vybočuje nejen svým vytápěním a ohřevem teplé vody, ale i systémem čištění odpadních vod samotného objektu.

Na pohled úplně jednoduchá dřevostavba s pravidelnou sedlovou střechou je v našich končinách předurčený na úspěch. Tento vytvořili architekti ze studia Innauer-Matt Architekten a stojí v rakouském Bürserbergu. Samotní tvůrci ho nazvali domem ve druhém světě. Víte proč?

V Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor stála stará zchátralá stavba. Na jejím místě v obci Šumburk nad Desnou postavil architekt Stanislav Fiala nový dům. Vznikla Leopoldova bouda, na první pohled možná nenápadná, při tom druhém ale plně poutající pozornost.

Mladá rakouská rodina měla na svůj nový dům dva požadavky. Trvali na tom, aby byl postavený ze dřeva, a zároveň měl mít v rámci tohoto druhu domů co možná nejnižší cenu. Tyto požadavky přijali jako výzvu architekti z ateliéru bogenfeld Architektur. Z ulice je dnes vidět strmou antracitově-šedou střechu vznášející se nad úzkým pruhem fasády na trávníku. Pod touto střechou se ukrývá bohatý rodinný život.

Dům, nazvaný příznačně „Black Box House“, je moderní rezidenční stavbou, navrženou litevskými architekty z ateliéru PAO studio. Bez nadsázky ji lze považovat za skvělý příklad severského minimalismu.

Dlouholetá přeměna požárem zničeného mola přinesla své výsledky. Architektonické umělecké dílo s názvem Hastings Pier získalo mnoho ocenění, naposledy se k nim připojila cena Královského institutu britských architektů RIBA – Stirling Prize 2017. Obnovené molo bylo vyhlášeno za nejlepší novou stavbu ve Velké Británii. Pochází z dílny architektonického ateliéru dRMM Architects.

Působivý pasivní dům se sedlovou střechou a střešním vikýřem upoutá na první pohled fasádou z tmavého dřeva a nepravidelným rozložením oken s různými rozměry. Nepravidelný je také přesah střechy – na jedné straně je delší, vytváří příjemné stínění a chrání interiér před přímým sluncem. Autory jsou architekti z holandského ateliéru Chris Collaris Architects.

Mezi realizace kanceláře CMC architects nejčastěji patří administrativní budovy. Vít Máslo a David R. Chisholm se ale rozhodně nevěnují jen jim a díky tomu navrhli rekreační dům nedaleko Karlových Varů – dům, který není vidět, dům, který je právě proto kvalitní a adekvátní.

Vypadá jako velká ptačí budka. Možná proto tento dům nenásilně splývá se svým okolím – vzrostlým lesem. Přísné ostré linie v kontrastu přirozených linií jehličnatých stromů a zemité tóny fasády si vzájemně hrají do noty.

Pozemek s ideální polohou a nádherným výhledem. A přesto na něm žádný dům nestál. Proč? Neodpovídal obvyklým parametrům, které by měla splňovat každá správná stavební parcela – minimálně pravidelný tvar a rovinatost, případně pouze mírný svah.

Postavit si dřevostavbu na kopci s sebou nese mnoho předností – nevyplaví ji voda, je z ní daleký rozhled, nelze ji přehlédnout. A když je dobře postavena, nesfoukne ji vítr. A to ani v případě, že je kopec, na němž dům stojí, větrný. Ať skutečně, nebo jen podle jména.

Již více než sedmdesát let stabilizovaná zástavba nad Podolskou vodárnou je složena z malých obytných bloků, činžovních vil i velkých rodinných domů. Poměrně krátkou ulici Procházkovu tvoří rodinné domy, na kterých vyniká jednotné architektonické tvarosloví.