Kvalitní střecha chrání každý objekt před povětrnostními vlivy a brání úniku akumulovaného tepla. Tvar střechy je zpravidla závislý na fantazii architekta a přání investora. Každá střecha se však skládá z konstrukce a tepelné izolace (plochá střecha a střecha, pod kterou bude podkrovní byt, obsahuje i hydroizolaci) a ochrana konstrukce má svá jasná pravidla.
Palubková fasáda obdélníkové přístavby domu je delší stranou situována na sever. Východní chráněná strana přístavby má obložení téměř netknuté. Je mnohem více zachovalé než deštěm a sněhem atakovaná severní strana. Potom, kdy se včas neprovedl obnovující nátěr, vypadá každá část úplně jinak.
Dřevo je tradiční materiál používaný na stavbách od nepaměti. V současnosti se dostává opět stále více do popředí, moderním stavbám dodává šmrnc, dělá je pocitově příjemnějšími, útulnějšími. Dřevo, které zůstává ve stavbě zabudované, je potřebné správně ošetřit. O tom, na co si dát pozor při realizaci stavby s použitím dřevěných konstrukcí, jsme si promluvili s Pavlínou Hozovou, produktovou manažerkou firmy Fungi.
Pevnost, vysoká nosnost, dobrá opracovatelnost, průvzdušnost – to je jen několik z celé řady charakteristik, které ze dřeva dělají univerzální materiál pro využití ve stavebnictví a nábytkářství. Právě organický původ dřeva, který mu propůjčuje množství unikátních vlastností, je zároveň i jeho největší slabinou.
Dřevo vzhledem ke své struktuře může být při nevhodném použití poškozováno biotickými a abiotickými činiteli. Vlivem poškození může měnit vzhled a své fyzikální a chemické vlastnosti.
Poruchy dřeva zabudovaného ve stavbách zpravidla začínají jako drobná poškození, která rostou úměrně s naší nevšímavostí. Brzké odhalení a zákrok v pravou chvíli vyřeší problém na dlouhou dobu a za přijatelnou cenu. V případě, že závady zůstávají bez povšimnutí, prudce stoupá nebezpečí znehodnocení interiérových částí budov nebo dokonce narušení statiky nosných konstrukcí, čímž se rapidně zvedá cena záchranných prací.
Dřevo je tradiční přírodní materiál na výrobu dřevěných staveb, nábytku, pracovního nářadí, sportovních potřeb i na tvorbu uměleckých děl. Buňky dřeva se skládají z celulózy, hemicelulóz a ligninu. Jde o organické polymery, které jsou více či méně náchylné na poškození abiotickými vlivy (oheň, slunce, voda, kyslík, emise apod.) a biologickými škůdci (bakterie, houby, hmyz, ptáci, savci apod.).
Konstrukční ochrana dřeva a dřevařských výrobků vychází z principů fyzikální ochrany založené na regulaci expozičních podmínek v okolí dřeva. Jejím úkolem je cílenými úpravami teploty, vlhkosti, hodnoty pH a jiných fyzikálních parametrů dřeva a okolního vzduchu dosáhnout toho, aby v dané expozici biologičtí škůdci a abiotičtí činitelé nenapadaly dřevo nebo aby jejich působení bylo co nejmenší.
Korek je přírodní materiál se specifickou buněčnou strukturou, díky níž ho lze použít k výrobě izolací proti hluku, úniku tepla a vibracím. Své uplatnění nachází v průmyslových a stavebních odvětvích. Využívá se nejen k exteriérovému zateplení fasád, izolování střech, ale i k interiérovému izolování zvuku a tepla.
Chemická ochrana dřeva umožňuje zvýšit přirozenou trvanlivost dřeva, to znamená jeho odolnost proti abiotickým vlivům (slunečnímu záření, emisím apod.) a biologickým škůdcům (houbám, hmyzu apod.). V praxi se používají vhodné typy chemických látek – chemické prostředky na ochranu dřeva, respektive chemické ochranné prostředky. Ty se na povrch dřeva nebo do určité hloubky dřeva zavádějí nátěrem, postřikem, máčením a jinými beztlakovými technologiemi, chceme-li dosáhnout jejich většího průniku a příjmu do dřeva, tak i podtlakovo-přetlakovými technologiemi v impregnačních kotlech.
Dřevo je materiál reagující na vlhkost degradací, jejíž následky lze často odstranit pouze výměnou poškozené části konstrukce. Proto je u dřevěných konstrukcí velmi důležitý správný návrh a realizace hydroizolace. Správným použitím hydroizolace a vhodným konstrukčním řešením lze předejít poruchám, které vyžadují náročnou a nákladnou rekonstrukci.
