dřevostavba

Hráz norského ostrova Manshausem na dalekém severu zdobí čtveřice nápadných dřevěných domků. Zajímavé na nich mimo jiné je to, že pochází z Rýmařova. 

Velká výzva v podobě malé dřevěné stodoly – to je projekt přestavby hospodářské budovy na nízkoenergetický dům od ateliéru Alp'Architecture sàrl. Sympatický malý objekt z modřínového dřeva překvapivě splňuje všechna kritéria na celoroční bydlení pro 2 osoby. A co více, je jako první dům tohoto typu nositelem certifikátu Minergie P.

Tradiční stodola v slovinské vesničce Bohinjska Bistrica se stala terčem architektonického studia OFIS, jehož architekti změnili interiér na prostorné obydlí.

Jen málo lidí si může dovolit hostit své přátele na střeše domu. Pokud ji však architekti promění v zelenou louku, stane se realitou i střešní lenošení v trávě.

Pokud předpokládáte, že ve srubu žijí pouze nadšenci, kteří o takovém bydlení sní už od školních let, mýlíte se. Příkladem jsou majitelé tohoto domu na Trutnovsku.  V jejich starém bytě se cítili dobře, nic jim tam - kromě více místa - nechybělo a rozhodně se nehodlali stěhovat.

Jedná se o jednoduchý přízemní dům s půdorysem ve tvaru písmene L, jehož ramena se otevírají směrem do zahrady. Zastřešeny jsou pultovou střechou s přesahy, která je protažena i nad terasu a stání pro auta. V těchto místech je střecha podporována mohutnými sloupy – organickými kmeny stromů. 

Projekt „domu T“ se realizoval pro manžele a jejich dvě malé děti, kteří bydleli v panelákovém bytě a toužili po větším prostoru a soukromí ve formě rodinného domu.

Severně od nizozemského města Utrecht postavilo architektonické studio Zecc malý rekreační domek jen ze dřeva a skla. Variabilní fasáda s okenicemi umožňuje vytvoření soukromí i plné propojení interiéru s rozlehlou zelenou zahradou.

Dřevostavba v Krásnici se svou konstrukcí vlastně jen jakoby zlehka dotýká svažitého terénu a zdánlivě se nad ním vznáší. Avšak neobvyklé řešení nemá pouze estetický význam, je velmi účelné – majitelé získali větší obytný prostor i soukromí.

V sázavském údolí nad ovocným sadem v Ledečku stávala malá chatička. Po přestavbě před několika lety se z ní stal velký světlý malířský ateliér s obytným zázemím, používaný také jako chata, studio, sochařská dílna a oblíbené shromaždiště přátel.

Domy na bázi dřeva v našem myšlení pořád zůstávají jakoby méně bezpečné. Navzdory tomu, že fakta mluví jinak, je v nás z minulých let a z vyprávění předkům o tom, kdy kde jaká dřevěná chalupa nebo seník do základů vyhořely, zakořeněno, že dřevostavba rychle lehne popelem. Záleží ovšem na tom, jaká dřevostavba.

Na okraji holandského města Almelo stojí dům, který dostal název Traphuis – dům se schody. Jeho originální dřevěný interiér s několika úrovněmi totiž připomíná nekonečné schodiště, po kterém můžete vystoupat až na střešní terasu. Architekty z Onix Architecten inspiroval mimo jiné slavný architekt Adolf Loos a jeho Raumplan.

Největší nesoutěžní přehlídka toho nejlepšího, co v oblasti moderní dřevěné architektury za poslední rok vzniklo, Salon dřevostaveb, představuje zbrusu novou publikaci Ročenka dřevostaveb 2015. Ta obsahuje celkem 40 atraktivních projektů z Čech, ze Slovenska a z Rakouska.

Stezka, kterou otevřel Relax & sport resort Dolní Morava, je v Evropě ojedinělou stavbou. Vyrostla v nadmořské výšce 1116 metrů a měří 55 metrů. Z jejího vrcholu je možné dohlédnout až na masiv Králického Sněžníku s malebným údolím řeky Moravy i na hlavní hřeben Jeseníků, Suchý vrch a Krkonoše.

K pracím a činnostem, které vystavují fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, patří podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, práce spojené s montáží případně i s rozebíráním těžkých dřevěných konstrukčních prvků určených pro trvalé zabudování do stavby. Následující řádky tedy budou obsahovat problematiku týkající se stavby krovů.