V České republice, na Slovensku i v dalších zemích již několik let existují komplexní stavební systémy z vrstvených nápojových kartonů. Jsou známy realizace v oblasti bytové i administrativní výstavby, především jednopodlažní objekty. Velmi časté je použití těchto materiálů také při rekonstrukcích (např. půdní vestavby a interiérové úpravy).
Během uplynulých čtyř ročníků se stal Salon dřevostaveb prestižní a v Česku ojedinělou akcí, která formou výstavy, přednášek, projekcí a odborné literatury představuje nejlepší tuzemskou architekturu ze dřeva i zahraniční trendy. Salon nabízí pohled na dřevostavby nejen jako na alternativu technologickou či materiálovou, ale ukazuje je jako součást alternativního životního stylu.
Donedávna bylo uplatnění dřeva omezeno pouze na nižší budovy. Zkušebna AV ČR v Praze testovala speciální dřevěný patrový rám a výsledky pak využila pro další vývoj v řešení konstrukčních systémů. Výsledkem je patrový rám připravený pro aplikaci u šestipodlažní budovy.
Dřevo a materiály na bázi dřeva jsou stále používány nejen při zařizování interiéru, nábytku a bytových doplňků, ale také při zhotovování obkladů.
Využitím nové laboratorní techniky, výpočetní techniky a zdokonalením chemických analýz se získaly nové poznatky o vlastnostech dřeva. Týká se to kromě jiného i oblasti požárnětechnických vlastností dřeva.
Dům ve Sluňákově je zajímavý svým konstrukčním řešením. Kromě elipsoidního tvaru a dřevěných prvků se do něj zezadu zakusuje zemní val. Oblouk oken otevřený k jihu beze zbytku využívá sluneční energii. Když je jí příliš, zatáhnou se žaluzie.
Jistě by bylo protismyslné, kdyby stavba, která má především sloužit k šíření poselství ekologie, neměla ekologické parametry. Kromě šetrnosti k životnímu prostředí v nivních lukách Moravy a maximální výtěžnosti energií je však Sluňákov i dynamicky enviromentální stavbou. Jistě i z řady jiných důvodů získal v roce 2007 Grand Prix architektů.
Na přelomu února a března se v Pražském veletržním areálu v Letňanech po roce uskuteční již čtvrtý ročník Salonu dřevostaveb, největší české přehlídky architektury dřevostaveb a staveb s použitím dřeva. Pro všechny, koho zajímá kvalitní architektura, je na více než 300 m2 připraven bohatý program, jehož společným jmenovatelem jsou moderní dřevostavby.
Z hlediska navrhování dřevěných konstrukcí bývají spoje dřevěných stavebních prvků velmi často problematickým detailem a ve srovnání se spoji ostatních konstrukčních materiálů i poněkud nevýhodné. U oceli i betonu lze technologicky nenáročně vytvořit monolitické spojení prvků, zatímco u dřeva se za monolitické spojení považuje pouze jeho lepení. Použití lepidla je však v současnosti u dřeva omezeno technologicky i konstrukčně, proto se používají různé typy spojovacích prostředků.
Výběr vhodného fasádního materiálu a systému konstrukce závisí na tom, k čemu bude dřevěná fasáda sloužit a jaké jsou na ni kladeny nároky. Kromě běžných požadavků je třeba posoudit i požadavky specifické, které jsou dané místem stavby, nadmořskou výškou, podnebím nebo odlišným provozem budovy.
Při průzkumech dřevěných konstrukcí historických staveb je nutno postupovat opatrně. Památková hodnota konstrukce se většinou odvozuje od zachované zkoumané hmoty. Významnou pomocí může být některá z moderních diagnostických metod, které byly vyvinuty, aby pomohly při zjišťování rozsahu a druhu skrytého poškození. To bývá u dřevěných konstrukcí zaviněno převážně živými organismy, především dřevokaznými houbami nebo hmyzem.
Dřevo je tradiční přírodní materiál na výrobu dřevěných staveb, nábytku, pracovního nářadí, sportovních potřeb i na tvorbu uměleckých děl. Buňky dřeva se skládají z celulózy, hemicelulóz a ligninu. Jde o organické polymery, které jsou více či méně náchylné na poškození abiotickými vlivy (oheň, slunce, voda, kyslík, emise apod.) a biologickými škůdci (bakterie, houby, hmyz, ptáci, savci apod.).
Dřevo je jediná obnovitelná surovina, kterou lze využít ve stavebnictví k realizaci nosných konstrukcí víceposchoďových domů. Masivní dřevo se v moderních stavbách používá k realizaci prakticky všech nosných konstrukcí. U dřevodomů lze využít různé stavební systémy.
Konstrukční ochrana dřeva a dřevařských výrobků vychází z principů fyzikální ochrany založené na regulaci expozičních podmínek v okolí dřeva. Jejím úkolem je cílenými úpravami teploty, vlhkosti, hodnoty pH a jiných fyzikálních parametrů dřeva a okolního vzduchu dosáhnout toho, aby v dané expozici biologičtí škůdci a abiotičtí činitelé nenapadaly dřevo nebo aby jejich působení bylo co nejmenší.
Dřevěné konstrukce šikmých střech patří mezi nejstarší konstrukční systémy. Přestože funkce většiny prvků zůstala téměř stejná, mění se technologie jejich opracování, objevují se moderní materiály na bázi dřeva a v posledních letech dochází také k rychlému rozvoji nových spojovacích technik. Tento článek neslouží jako přehled používaných spojů, ale má za úkol upozornit na moderní techniky výroby a problémy vznikající ve spojích u nosných konstrukcí šikmých střech.
