Dřevěné konstrukce se vytvářejí spojováním jednotlivých dřevěných prvků tak, aby vznikla základní nosná část nejrůznějších dřevěných výrobků. Pevnost a trvanlivost dřevěných výrobků je přímo závislá na pevnosti spojů. Spoje proto musejí být zhotoveny přesně a za pomoci vhodných spojovacích prostředků.
Chata Meteorit skutečně na první pohled připomíná cizorodý předmět, který k nám na Zemi přilétl z mezihvězdného prostoru. Opak je přitom pravdou, realizace od architektonické kanceláře Ateljé Sotamaa, je natolik vrostlá do okolní krajiny, až působí dojmem, že je její součástí odnepaměti.
V historických budovách se na střešní konstrukce používaly téměř výhradně dřevěné krovy. Dlouhodobým vývojem se vypracovaly až po systémy zastřešení optimálně využívající nosné prvky, s ověřenými konstrukčními detaily a spoji, které zajišťují současně únosnost a dlouhou životnost.
Základním úkolem stropu je rozdělit budovu na výšku a přenášet hlavně svislé zatížení jako vlastní váhu, zatížení od nenosných příček, užitková zatížení (osoby a zařízení) a jiná mimořádná zatížení.
Úlohou stropních konstrukcí je rozdělení budovy po výšce. Svými nosnými prvky by měly přenášet převážně svislé zatížení od vlastní tíhy konstrukce, nenosných příček, zařízení a osob, případně mimořádné zatížení. Kromě toho by měly splňovat požadavek požární odolnosti, akustické a tepelné izolace.
Existuje několik způsobů spojování dřevěných prvků krovu, jako např. použití klasických tesařských spojů, příložek, speciálních desek nebo kovových úhelníků. Způsob spojování jednotlivých prvků závisí na výrobní a montážní technologii, velikosti zatížení konstrukce i jednotlivých spojů.
Malebné prostředí Jizerských hor dalo vzniknout modernímu horskému domu, který plní požadavky současného bydlení, ale zároveň respektuje okolní přírodu a ráz krajiny. Z jedné strany mu tak „kryje záda“ stará lipová alej a místo lišek tam dobrou noc chodí dávat srnky.
Skanska připravuje projekt s názvem Radlický Dřevák, který počítá s výstavbou doposud největšího bytového domu ze dřeva v České republice. Vyrůst má na brownfieldu v ulici Radlická v Praze 5. Za architektonickým návrhem stojí přední český ateliér Jakub Cígler Architekti, který navazuje na boom využití dřeva ve výstavbě v zahraničí.
Kam s ním? Věčná otázka, která vytane na mysl vždy, když očekáváme návštěvu příbuzného. Někdo rozestele gauč v obýváku, jiný vyhradí celý jeden pokoj, pokud má tu možnost. No a pak existují případy, kdy se příbuzným dopřeje mnohem větší soukromí i komfort. Tak tomu je i v případě Výměnku na zahradě od ateliéru PRAJAGA.
Průměrné investiční náklady na byty ve zděných rodinných domech od roku 2011 vzrostly o 800.000 korun na 4,1 milionu korun. Dispozice bytu se snížila na 4+1, užitková plocha ale zůstala prakticky stejná, takže místnosti jsou větší. Domy jsou energeticky úspornější. Vyplývá to z dat, které představil Český statistický úřad (ČSÚ).
Družstevní bydlení La Borda v barcelonské čtvrti Sants vzniklo z prostého důvodu – ukázat, že lze důstojně bydlet, aniž by se člověk vydal všemi svými prostředky a nervy všanc klasickému komerčnímu, ale i veřejnému developmentu. Komunitní model tak stojí v přímém protikladu k zaběhlé praxi a umožnil tak architektům překonat mnohá omezení, kterými se jinak projekty bytových domů jen hemží.
Ve švýcarském městě Winterthur poblíž Curychu vyroste během následujících let nejvyšší dřevěný mrakodrap na světě. Dřevostavba vysoká 100 metrů bude součástí obytného komplexu, který navrhli architekti z dánské kanceláře Schmidt Hammer Lassen Architects (SHL).
UBM Development AG, mezinárodní společnost realizující nemovitosti pro evropské metropole, má za cíl stát se největším evropským developerem ekologických budov s hybridní dřevěnou konstrukcí. V mateřské UBM v Rakousku k tomuto účelu vznikl speciální expertní tým. Společnost v současné době patří mezi průkopníky výstavby nemovitostí s hybridní konstrukcí.
Trh s dřevostavbami pandemie koronaviru zásadně nezasáhla, jejich podíl na trhu stále pomalu a stabilně roste. Obor loni zasáhl růst cen zejména dřeva, nyní musí čelit nedostatku oceli kvůli válce na Ukrajině. Zájem o dřevostavby ale stoupá nejen mezi lidmi, ale také u veřejných institucí.
Jen kousek pod pásem polárního kruhu ležící Skellefteå patří k sídlům, kde má dřevěná architektura předlouhou historii. Projekt kulturního centra a hotelu Sara z této tradice vychází, ale upíná se k budoucnosti, kdy dřevo znovu doceníme jako materiál vhodný pro ty nejnáročnější konstrukce.
