Okouzlující dřevěnice se nachází na rovinatém pozemku, obklopena poli, nedaleko malého jezera ve finské Tenali. Předměstská komunita je vzdálena pouze 60 km od Helsinek a nachází se na samotném jihu země, obklopena nádhernou přírodou. Cílem architektů i majitele bylo, aby dům s pojmenováním Åkerudden vhodně zapadl do prostředí a splynul s ním ve vzájemné harmonii.
Návrh brněnského architektonického studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers zvítězil v druhém kole mezinárodní architektonické soutěže na nové administrativní centrum Lesů České republiky v Hradci Králové. Novostavba nahradí stávající provozní areál společnosti na rozhraní obytné zástavby a lesa a zadání požadovalo příkladné využití dřeva jako stavebního materiálu. Vítězný koncept je založen na myšlence znovuzalesnění místa, do kterého vkládá dvoupodlažní pětiprstou stavbu, jež vrůstá do lesa a zároveň les prorůstá do budovy.
Dům pro pár dřevařů nemohla být nic jiného než dřevostavba. V případě projektu Dřevodům v Lučatíně se použil švýcarský systém, který tvoří cihly z masivního smrkového dřeva. Cihly lze plnit různou izolací.
Malá vesnička Albinen se nachází v kantonu Valais ve Švýcarsku a je typická svou tradiční dřevěnicovou zástavbou. Tmavé, časem poznamenané dřevěné domy z modřínu se táhnou podél tradičních dlážděných uliček. Někdo by si možná pomyslel, že v takovém „bohem zapomenutém“ kraji se dá trávit volný čas snad jen v provizorních podmínkách, jaké poskytují staré dřevěnice.
Ačkoliv tuto rakouskou stavbu charakterizují ostré hrany, její jednoduchost a homogenní vzhled kvádru s ostřejší střechou navazují na okolí přírodu a nenarušuje životní prostředí.
Mezinárodní konferenci Salonu dřevostaveb na téma vícepodlažní budovy ze dřeva, se koná ve čtvrtek 2. února 2017 od 14.00 do 18.00 hodin v Auditoriu Salonu dřevostaveb v rámci veletrhu Dřevostavby ve střední hale Průmyslové paláce.
Život ve stodole vůbec nemusí být fádní. Bydlení v zrekonstruované stodole vůbec neznamená, že je třeba přizpůsobit se životu, jaký v ní panoval kdysi. Naopak, tyto stavby po rekonstrukci představují skvělé prostory na moderní bydlení a splnění i těch nejtajnějších snů. Neobvyklou stodolou je bezpochyby v tomto roce zrekonstruována stavba ve Wilsonu ve státě Wyoming. Podívejte se, jak se zde dá žít!
Co vše se skrývá za pojmem dřevostavba nabídne na Výstavišti Praha - Holešovice v termínu 2. -5. 2. 2017 největší svátek moderních dřevěných staveb u nás. Během čtyř výstavních dnů bude co vidět, čemu se naučit, co si zkusit a co získat. Přijďte.
Klasická stavba v České krajině byla odjakživa obdélníková se sedlovou střechou. Právě na tuto tradici navazuje nově rekonstruovaný dům u řeky Sázavy. S minulostí jej ale nepojí jej ona symbolická sedlová střecha, ale také základy původní stavby, které zůstaly zachovány. Vše ostatní je nové, moderní a postavené v nízkoenergetickém standardu.
Sedmipodlažní obytný a kancelářský dům s názvem Patch22 v Amsterodamu je v současné době nejvyšší dřevěnou stavbou v Nizozemsku. Třicet metrů vysoká budova s nápadnou fasádou je postavena z obnovitelného materiálu - dřeva, které bylo použito jak na konstrukci, tak na fasádu.
Byla, nebyla, po léta opuštěná a nevyužívaná betonová plošina uprostřed vodní hladiny. A byla, nebyla, bílá jako kostka cukru nebo jako mjölk (švédsky mléko), plná pozitivní energie a radosti… sauna. Malé dílo, které nikomu a ničemu neškodí, ale naopak dobře slouží, ba i pomáhá.
Jiřetín pod Jedlovou, už název místa evokuje příběh z doby národního obrození. Malebné městečko v severních Čechách si jako místo pro svůj domov vybral mladý učitel se svou rodinou.
Jednoduchý dům na malém pozemku se nachází v západní části Mnichova, v Aubingu. Svou koncepcí, tedy obdélníkovým půdorysem a sedlovou střechou, zcela zapadá do okolní poválečné výstavby, a přesto jej jeho řešení z šedi okolních domů vyčleňuje. Touha vymanit se ze zaběhnutých zvyklostí a vytvořit stavbu s prostornými místnostmi a originální architekturou, vyústily v třípodlažní dřevostavbu označovanou jako House B.
Jako vznášející se objekt nebo nekonečný úsměv vypadá projekt od Alison Brooks Architects, který byl instalován během festivalu London Design Festival na nádvoří před Chelsea College of Arts a který dokazuje netušené konstrukční možnosti dřeva v architektuře.
Nevyužitých zemědělských staveb najdeme nejen v Rakousku, ale po celé Evropě mnoho. Je to dáno tím, jak se mění naše sociální struktura a venkov. Dřevěné stodoly jsou součástí alpské stavební kultury, ale mnoho z těchto budov mizí. Přitom jejich konstrukci lze skvěle využít. Tak jako tomu bylo ve vesnici Tschagguns.
