Stavebnictví je jedním z největších spotřebitelů energie a zdrojů na světě. Kromě provozní spotřeby energie budov se v posledních letech stále častěji stává středem pozornosti tzv. šedá energie (nebo také energie na produkt), tedy energie vložená do výroby, dopravy, instalace a likvidace stavebních materiálů. Tím se, už ze samotné definice, stává šedá energie velmi důležitým ukazatelem ekologie produktu.
Minimálně jednou ročně, když hodiny odbijí půlnoc 31. prosince, se obloha rozzáří nejen velkými, městy pořádanými ohňostroji, ale i desítkami menších soukromých, kterými rodiny a individuální skupiny lidí vítají nový rok. V Sydney bylo takto odpáleno na devět tun výbušnin ve dvou představeních.
Nová zelená úsporám bude štědřejší k domácnostem, které svůj dům zrenovují z gruntu – do kvalitního, energeticky úsporného standardu
Požáry v oblasti Los Angeles, které vypukly začátkem ledna 2025, si k dnešnímu datu vyžádaly nejméně 28 lidských životů, pozřely a zdecimovaly přes 14 000 staveb, včetně obytných domů a komerčních objektů, a k chvatné evakuaci donutily desítky tisíc obyvatel, z nichž někteří stále ještě netuší, zda znovu uvidí své domovy, cennosti a vzpomínky, které museli zanechat na místě.
Na konci roku 2024, konkrétně 3. prosince, byla odhlasována změna statutu ochrany evropského vlka z „přísně chráněný“ na „chráněný“, což je potenciálně pouze začátek změn, které by za několik let mohly tento druh zvířat dostat zpět na seznam zvířat, která je možno utrácet nebo lovit.
Ve světě, kde se stále více klade důraz na snižování emisí skleníkových plynů a dosažení klimatických cílů, se šedá energie stává zásadním faktorem při rozhodování o volbě materiálů i celkovém návrhu staveb. Právě pojem „šedá energie“ je přitom často spojován i s tepelnými čerpadly, aby prokázal, o jak neekologické řešení se jedná. Jak je to ale doopravdy?
Co kdybychom dokázali na pár metrech čtverečních vytvořit les, který za pár let nabídne útočiště ptákům, hmyzím opylovačům i našim unaveným myslím? Možná právě toto byla hlavní myšlenka, která stála za vznikem trendu takzvaných „Miyawakiho mikrolesů“, ostrůvků intenzivní zeleně v nekonečné šedi asfaltu a betonu velkoměst.
Dle nových studií Grónská ledová čepice údajně ztrácí v důsledku klimatické krize v průměru 30 milionů tun ledu za hodinu, což je o 20 % více, než se dříve předpokládalo. Někteří vědci se proto obávají, že tento dodatečný zdroj sladké vody vylévající se do severního Atlantiku by mohl znamenat zhroucení oceánských proudů, tzv. Atlantické meridionální cirkulace (Atlantic meridional overturning circulation, zkráceně Amoc), což by mělo vážné důsledky pro lidstvo.
Výstavba přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku by podle plánu měla být zahájena nejpozději v říjnu 2027, přičemž první napouštění nádrže se očekává v roce 2032. Celkové náklady se odhadují na devět miliard korun, přičemž částka nezahrnuje výdaje na výkup pozemků.
Jižní Korea se letos pokusila o nemožné – vyjednat přelomovou smlouvu o snížení znečištění plasty, která právě v těchto dnech vstupuje do poslední fáze, než se stane právně závaznou. A to zhruba dva roky poté, co se poprvé celý problém začal otevřeně řešit.
Skutečné, tedy ty živé, vánoční stromečky mají oproti umělým stromečkům významné environmentální výhody, které pozitivně ovlivňují přírodu, životní prostředí a lesní ekosystémy – a to přestože celá řada odpůrců této vánoční tradice bude tvrdit něco zcela jiného.
Od roku 2025 bude podpora pro zateplení a renovace rodinných domů sjednocena do programů Nová zelená úsporám Light a Oprav dům po babičce. Standardní verze programu Nová zelená úsporám (NZÚ) skončí. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Celý svět je momentálně součástí nevyřčené soutěže jak co nejrychleji a nejefektivněji snížit emise uhlíku s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C. To samozřejmě probíhá různě – od vybízení lidí k chůzi místo jízdy autem, až po vysazování milionů stromů.
Většina živočichů na zemi jsou bezobratlí, tedy to, co bychom označili jako hmyz. Z této většiny jsou pak téměř dvě třetiny bezobratlých zcela noční, tedy aktivní v době, kdy spíme. Zřejmě i to je důvodem, proč nás často ani nenapadne myslet i na potřeby této části zvířecí říše, a to přestože jejich úkol na světě je stejně podstatný a neméně užitečný než ten, který plní jejich denní protějšky – opylují, recyklují živiny, provádějí přirozenou kontrolu škůdců a poskytují potravu jiným zvířatům.
Plánovaná budova filharmonie u stanice metra Vltavská musí mít posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Rozhodli o tom úředníci odboru ochrany prostředí pražského magistrátu. Stavba, jehož podrobnou studii nedávno pro Prahu dokončili architekti dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG), by měla začít v roce 2027 a skončit o pět let později. Náklady mají činit podle nynějšího odhadu asi 12 miliard korun.
