Pětina lidí ve vlastnickém bydlení má zkušenost s dotací na snížení energetické náročnosti budov. Častěji se jedná o obyvatele rodinných domů, z nich má zkušenost s dotací čtvrtina dotázaných, u bytových domů to je 12 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM ve spolupráci s iniciativou Zateplujeme Česko.
Británie přehodnotí ale některé své cíle ohledně uhlíkové stopy obytných budov. V rozhovoru na stanici Times Radio to uvedl britský ministr pro místní rozvoj Michael Gove. Vláda podle něj musí myslet na to, kolik její plány budou stát každého jednotlivce.
Vloni v říjnu přijaly členské státy Evropské unie tzv. obecný přístup ke směrnici o energetické náročnosti budov. Jaké změny nastanou a jak se daří snižovat energetickou náročnost budov u nás?
Předseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Milan Krček považuje schválený návrh směrnice na podporu renovací budov v Evropské unii za nereálný a aktivistický. Podle něj jde o bezprecedentní zásah do práv především soukromých majitelů nemovitostí.
Europoslanci přijali návrh nových opatření, která mají podpořit renovace budov v Evropské unii. Všechny nové budovy by od roku 2028 měly být podle návrhu bezemisní a některé již stojící budovy by musely projít renovací. O finální znění právního předpisu zatím nejde, o tom bude Evropský parlament (EP) jednat s členskými státy.
Přinášíme komentář Šárky Tomanové, ředitelky profesního svazu Šance pro budovy, k obecnému přístupu členských států Evropské unie ke směrnici o energetické náročnosti budov. Odborníci jej hodnotí jako realistický a dobře promyšlený. Podle nich jde o správnou reakci na současnou energetickou situaci a povede k vyšší nezávislosti vlastníků budov i státu na strategických energetických surovinách.
Plán Evropské komise na snižování energetické náročnosti budov, které by do roku 2050 nesměly být vytápěny fosilními palivy, je podle Senátu v Česku časově nerealizovatelný. Senát také odmítl navrhovaný zákaz podpory obnovy kotlů na fosilní paliva do roku 2027. Definitivní podoba chystané unijní směrnice bude předmětem vyjednávání zřejmě i za českého předsednictví EU.
Po sedmiměsíční rekonstrukci nemocnice od února přešla na energeticky optimalizovaný provoz díky speciálnímu projektu financování z dosažených úspor (EPC). Jedná se o zatím vůbec první realizovaný projekt svého druhu v Jihomoravském kraji. Projekt modernizace a optimalizace energetické soustavy by měl za deset let trvání EPC kontraktu pomoci nemocnici ušetřit téměř 130 milionů korun. Ročně by se tak mělo jednat o úsporu až 40 % dosavadních nákladů. Za ty mohl původní značně předimenzovaný systém vytápění a ohřevu vody s nízkou účinností.
Historická horská chalupa s charakteristickou masivní kamennou konstrukcí obvodového zdiva se stala součástí výzkumu, který se zaměřuje na teploty, vlhkost a vytápění historických objektů.
Příspěvek analyzuje základní fyzikální charakteristiky fotovoltaických zdrojů energie ve vztahu k systémům elektrických tepelných čerpadel jako hlavních zdrojů tepelného hospodaření budov (vytápění, příprava teplé vody a chlazení).
Výzkum ukázal, že při správné regulaci a optimálním nastavení lze zabezpečit tepelnou pohodu při aplikaci všech hodnocených systémů. Cílem studie bylo vyhodnotit vliv tří různých sálavých vytápěcích systémů na tepelnou pohodu v experimentální budově s prosklenou fasádou. Pomocí simulačního programu TRNSYS byly do referenční zóny aplikovány tři reálně sálavé vytápěcí systémy – stropní vytápění, podlahové vytápění a tepelná aktivace betonového jádra.
Zasklené plochy jsou architektonicky velmi žádané, s čím je však třeba počítat z hlediska energetické náročnosti? Při navrhování budov je nutná elementární analýza všech faktorů, které mají výrazný vliv na energetickou hospodárnost. Jedním z nich je i poměr transparentních konstrukcí a netransparentních konstrukcí. V článkuse věnujeme analýze vlivu poměru transparentních konstrukcí a netransparentních konstrukcí na potřebu tepla na vytápění a chlazení na základě analýzy rodinného domu.
Evropská směrnice o energetické náročnosti budov definuje obecné požadavky na výstavbu všech nových budov tak, aby splňovaly kritéria budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tento požadavek je v České republice zakotven v zákonu 406/200 Sb. o hospodaření energií a navazujících vyhláškách. Příspěvek ukazuje na příkladu rodinného domu, jak vhodnou kombinací technických systémů lze kritéria budovy s téměř nulovou spotřebou splnit.
Statistiky tvrdí, že budovy spotřebují až 40 % energie spotřebované v Evropské unii, a tak se úspora energií ve stavebnictví stává tématem, které rezonuje i naším stavebním trhem. Při energetické efektivnosti budovy nachází uplatnění facility management, na který jsme se snažili podívat z výšky běžného života, ale i z nadhledu dronů, čili několika desítek metrů nad zemí.
