České domácnosti protopí kvůli špatnému stavu domů víc než polovinu svých nákladů na energie zbytečně. Za energie utratí téměř 190 miliard korun ročně. Problémem je především nedostatečné zateplení starších domů. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG a Stavební spořitelny České spořitelny. Na výrazné snížení spotřeby domácností bude podle nich do roku 2050 zapotřebí až 2,5 bilionu korun.
Stále více Čechů vyhledává úsporná řešení bydlení a při koupi vlastní nemovitosti se zaměřují na její energetickou náročnost. Tento trend evidují tři čtvrtiny z 51 developerských společností. Podle zbývající čtvrtiny developerů ale energeticky úsporná řešení navyšují cenu nemovitosti, která je pro mnohé klienty jedním ze zásadních faktorů při rozhodování o koupi.
Vedení Prahy zvažuje zavedení úsporných opatření na všech budovách, které hlavní město vlastní. Možností je mimo jiné výměna osvětlení či výměna zdroje vytápění. Podle výsledků pilotního projektu takzvaného energetického ekosystému mapujícího fungování části městských budov, by v případě zavedení opatření klesla spotřeba energie i produkce emisí oxidu uhličitého (CO2).
Podíl pasivních domů na dokončených stavbách v Česku každým rokem roste o jednotky procent. Zatímco v roce 2010 jich z dokončených domů podle energetické náročnosti byla 3,9 procenta, před pěti lety 6,6 procenta a předloni už 8,9 procenta. Za loňský rok se dá podíl pasivních domů očekávat okolo 11 až 12 procent.
Koncentrace obyvatelstva ve venkovských oblastech, nižší stavební standardy a ekonomika méně zaměřená na služby, to vše přispívá na trhu komerčních nemovitostí k rozdílům mezi regionem střední a východní Evropy a západoevropskými státy.
Současnou energetickou krizi a zdražování energií reflektuje novela vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která snižuje požadovanou teplotu ve školních budovách a navrhuje ve třídách omezit větrání, aby nedocházelo ke zbytečným únikům tepla.
Sdílení elektrické energie v komunitách představuje jednu z efektivních cest, jak zvýšit energetickou nezávislost, dostat náklady na elektřinu pod kontrolu a kromě jiného tak směřovat k dosažení uhlíkové neutrality. Zatímco v Česku plnohodnotný rozvoj komunitní energetiky naráží na chybějící legislativu, v jiných evropských státech vypadá v tomto ohledu situace o poznání lépe.
Jediné, co potřebujeme pro snížení naší energetické potřeby a emisí skleníkových plynů, je spotřebovávat méně. Koupel v dvousetlitrové vaně či sprchování s „úspornou“ sprchovou hlavicí zabezpečí hygienickou čistotu našeho těla, avšak při fatálně různé energetické spotřebě. Výměnou starého teplovodního plynového kotle za kondenzační ušetříme maximálně patnáct procent energie, výměnou způsobu mytí až pětadevadesát procent.
V září pomalu začíná topná sezóna. Vzhledem k vysokým cenám energií budou úřady, administrativní centra, školy i domácnosti muset více přemýšlet, jak ušetřit. Sektor budov totiž spotřebovává až 40 % celkové energie, z čehož dvě třetiny připadnou na vytápění. Kdo by měl jít příkladem, jsou právě komerční a veřejné budovy. Jen za vytápění vládních budov stát ročně utratí 1,4 miliardy korun.
Společnost JRD Development dokončila hrubou stavbu exkluzivního rezidenčního projektu Císařská vinice. Ve velkorysém komplexu u parku Ladronka vyrůstá sedm rodinných domů (4 vily + 3 řadové domy) a dva bytové domy s 69 jednotkami – vše vybavené unikátním systémem udržitelných technologií zajišťujícím zdravé vnitřní prostředí.
Od začátku příštího roku začnou v Česku platit nové legislativní požadavky na energetickou úspornost novostaveb. Přísnější kritéria by ale neměla v podstatě zvýšit jejich cenu, protože stavební společnosti i developeři měli čas se na novou legislativu připravit.
Zájem o domácí systémy ukládání energie u nás v posledních letech roste. Domácí baterie, které skladují energii ze solárních panelů v době, kdy svítí slunce, dokáží pokrýt i běžnou spotřebu energie v domě a zajistit jeho soběstačnost v momentě, když počasí nepřeje výrobě z obnovitelných zdrojů. Je dobrou zprávou, že i v této oblasti nejsme závislí na exportu ze zahraničí a že technicky velmi vyspělá řešení vznikají a vyrábí se komplet v České republice.
Návrh projektu je inovací přes půl století staré původní myšlenky nezbytnosti zvýšení napětí elektrické sítě v domácnostech při jejich vybavování stále silnějšími elektrickými spotřebiči s vyšším příkonem, kterým již tehdejší stávající elektrická síť 120 V přestávala kapacitně stačit.
Po ukončení testovacího provozu administrativní budovy v Jeseníku, realizované ve standardu nZEB a podrobně sledované po dobu dvou let týmem pracovníků UCEEB (Univerzitní centrum energeticky efektivních budov), se pozornost zúčastněných společností zaměřila na podobně vybavené rodinné domy.
Ve sdělovacích prostředcích se to hemží různými návody na úspory peněz a energií, zaštitovanými nařízeními Evropské komise, ale ve skutečnosti jde především o triky západních výrobců a dodavatelů nových zařízení, jak z našich občanů vymámit další peníze pro zvýšení blahobytu občanů západních zemí Evropské unie.
