Po ukončení testovacího provozu administrativní budovy v Jeseníku, realizované ve standardu nZEB a podrobně sledované po dobu dvou let týmem pracovníků UCEEB (Univerzitní centrum energeticky efektivních budov), se pozornost zúčastněných společností zaměřila na podobně vybavené rodinné domy.
Ve sdělovacích prostředcích se to hemží různými návody na úspory peněz a energií, zaštitovanými nařízeními Evropské komise, ale ve skutečnosti jde především o triky západních výrobců a dodavatelů nových zařízení, jak z našich občanů vymámit další peníze pro zvýšení blahobytu občanů západních zemí Evropské unie.
Ve druhé dekádě jedenadvacátého století přichází tzv. Druhá vlna rekonstrukce budov. Při první vlně rekonstrukce budov se podařilo zateplit většinu budov a ušetřit tak značnou část provozních nákladů. Nicméně se přitom často zapomínalo na kvalitu vnitřního prostředí, zejména kvalitu vzduchu. Vlastníci budov zvažují další možnosti úspor a optimalizace provozních nákladů. Nově ovšem kladou důraz na zvýšení kvality vnitřního prostředí, a to je nevyhnutelný proces v době rostoucí konkurence na pracovním trhu.
Přechod na nové energetické zdroje není u starších budov pouze otázkou ekologie nebo zvýšení komfortu. Jaké změny lze provést a jaké jsou výsledné výhody, společnost Panasonic demonstruje na revitalizaci vytápění rodinného domu z roku 1988 tepelným čerpadlem.
Moderní bydlení se už zdaleka netočí jen kolem kamen, která dávala celé rodině jídlo, teplou vodu a především teplo. Dnešní požadavky na bydlení jsou mnohem náročnější, což je znát i na tom, kolik technologií doma každý z nás má. Dnes nám nejde jen o to přečkat zimu, ale i o určitý komfort – z dnešního pohledu spíše minimální standard.
Na vytvoření dokonale fungujícího a energeticky co nejúspornějšího řešení by měl celý projekční tým pracovat společně (a to včetně profesí). Návaznost, komplexnost a hlavně jednoduchost řešení zaručí kvalitní návrh.
Budovy s nízkou energetickou náročností se chovají z hlediska vnitřního prostředí jinak než budovy tradiční a z reakcí uživatelů i objektivně zjištěných faktů lze vysledovat, že změny kvality vnitřního prostředí jsou vnímány a jsou důležitým ukazatelem ovlivňujícím užitnou hodnotu budovy. Tento příspěvek se zaměřuje na vyhodnocení kvality vnitřního prostředí v monitorovaných budovách z hlediska dlouhodobě měřených hodnot a dotazníkového průzkumu podle metodiky ČSN EN 15 251 (2011) a nové metodiky ČVUT. Hodnocení umožní uživateli stanovit třídu kvality prostředí a identifikovat očekávané problémy s kvalitou prostředí související.
Po sedmiměsíční rekonstrukci nemocnice od února přešla na energeticky optimalizovaný provoz díky speciálnímu projektu financování z dosažených úspor (EPC). Jedná se o zatím vůbec první realizovaný projekt svého druhu v Jihomoravském kraji. Projekt modernizace a optimalizace energetické soustavy by měl za deset let trvání EPC kontraktu pomoci nemocnici ušetřit téměř 130 milionů korun. Ročně by se tak mělo jednat o úsporu až 40 % dosavadních nákladů. Za ty mohl původní značně předimenzovaný systém vytápění a ohřevu vody s nízkou účinností.
Příspěvek analyzuje základní fyzikální charakteristiky fotovoltaických zdrojů energie ve vztahu k systémům elektrických tepelných čerpadel jako hlavních zdrojů tepelného hospodaření budov (vytápění, příprava teplé vody a chlazení).
Výzkum ukázal, že při správné regulaci a optimálním nastavení lze zabezpečit tepelnou pohodu při aplikaci všech hodnocených systémů. Cílem studie bylo vyhodnotit vliv tří různých sálavých vytápěcích systémů na tepelnou pohodu v experimentální budově s prosklenou fasádou. Pomocí simulačního programu TRNSYS byly do referenční zóny aplikovány tři reálně sálavé vytápěcí systémy – stropní vytápění, podlahové vytápění a tepelná aktivace betonového jádra.
