Jedním z nejzajímavějších návrhů pro využití energie mořských vln, které se v posledních letech objevily, je obří kovový „drak“ (tedy tvarem podobný tomu, kterého si pouštíme ve větru), který plave pod vodou proti proudu a vyrábí elektřinu. Energie je poté posílána do sítě pomocí podmořského kabelu, který funguje jako lanko draka. Dosud největší z těchto draků, který byl kdy postaven, známý jako Dragon 12, má být nainstalován u Faerských ostrovů.
Solární a větrná energie je svým způsobem bezplatný, obnovitelný zdroj energie, který – jak řada lidí zapomíná – ovšem závisí na přírodních procesech, které člověk bohužel není schopen ovládat. V této fázi jsme proto všichni nuceni přijmout rizika, která s sebou přináší obnovitelná energie: slunce ne vždy svítí a vítr ne vždy fouká. Co se ale stane, když síť ztratí oba tyto zdroje energie současně? Tento jev je známý jako “složené energetické sucho”.
Průlom v oblasti bioelektroniky – právě tak by se dal označit objev výzkumníků z EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne), kteří se zaměřili na schopnost bakterií E. coli vyrábět elektřinu. Novinka tak nabízí udržitelné řešení pro zpracování organického odpadu, překonává předchozí nejmodernější technologie a zároveň otevírá nové obzory pro všestrannou mikrobiální výrobu elektřiny.
Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.
Obrovská ložiska fosfátů objevená v jihozápadním Norsku by mohla být dostatečně velká, aby zásobovala výrobu elektrických vozidel, solárních panelů a hnojiv po dobu nejméně 50 let. Cennou rudu objevila v roce 2018 společnost Norge Mining, která letos v květnu odhalila, že našla dalších 70 miliard tun materiálu.
Vodík je nejmenší, nejlehčí a nejhojnější molekula ve vesmíru. Na Zemi se v přirozeném stavu nevyskytuje sám, ale může být oddělen od vody (H2O) nebo uhlovodíkových sloučenin (fosilní paliva jako je plyn, uhlí a ropa). V současné době se již používá pro raketové palivo, ale nyní se prosazuje jako čistá a bezpečná alternativa k ropě a plynu pro vytápění a pozemní způsoby dopravy.
Baterie sodík-kov (tzv. sodium-metal batteries či SMB) jsou v současnosti jednou z nejslibnějších vyhlídek výroby vysokoenergetických a levných systémů skladování energie. Největší překážkou této technologie je nekontrolovatelná krystalizace, při které dochází k penetraci separátoru baterie a zkratům.
Nový, odvážný projekt, který v nedávné době obdržel grant ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, by mohl přinést inovativní způsob ukládání solární energie, který by nevyžadoval prostor jako jiné baterie – úložiště by bylo přímo pod našima nohama, v půdě. Projekt plánuje využít mikrobiální život na Zemi k přenosu energie.
