Nové parkoviště pro auta zaměstnanců a návštěvníků České zbrojovky v Uherském Brodě bude zastřešovat fotovoltaická elektrárna, podle zástupců skupiny ČEZ půjde o druhé největší solární parkoviště v ČR. Veškerá elektřina z instalovaných 718 panelů bude spotřebována v areálu zbrojovky, která je součástí zbrojařské skupiny Colt CZ Group SE.
Požárů fotovoltaických elektráren v Česku v posledních měsících skokově přibývá. Hasičský záchranný sbor letos od ledna do konce července evidoval 45 požárů těchto systémů. V předchozích letech jich bylo kolem 15 ročně. Podle inženýrské komory jsou nejčastější příčinou neodborné instalace fotovoltaik a podcenění jejich bezpečnosti.
V květnu vyrobily solární a větrné elektrárny v Portugalsku poprvé více než polovinu potřebné elektrické energie – alespoň to tvrdí ekologický, neziskový think-tank Ember. Rekordy přitom padaly i ve Španělsku, Finsku a Belgii. Silné solární nasazení, dovoz elektřiny ze Španělska a nižší poptávka udržely energii vyrobenou v Portugalsku z fosilních paliv na pouhých 24 % – navzdory suchem způsobenému propadu vodní energie.
Parkoviště, na kterém je vidět víc než jen auta a prázdná místa pro další auta. Tím přidaným prvkem, který si můžeme představit, jsou obrovské pole šikmých solárních panelů, které sedí na černých ocelových podpěrách, nasávají slunce a zastiňují vozidla zaparkovaná pod nimi.
Na Twitteru se minulý měsíc objevila zajímavá zpráva poslance DUP (UK) Sammy Wilsona, který napsal: „Velká Británie musela během této vlny veder (pozn. redakce: v červnu) spustit uhelné generátory, protože slunce je příliš silné a solární panely musely být odpojeny." To ovšem není pravda.
Sektor obnovitelných zdrojů energie v Austrálii se potýká s nelehkou situací – jak ekologicky zlikvidovat 80 milionů solárních panelů, když dosáhnou konce své životnosti?
Ve vyprahlých oblastech amerického jihozápadu leží pod našima nohama neviditelný svět. Biokrusty neboli biologické půdní kůry jsou společenstva živých organismů – mezi ně patří například sinice, zelené řasy, houby, lišejníky a mechy, které tvoří tenkou vrstvu na povrchu půd v suchých a polosuchých ekosystémech.
Počátek 20. století byl dobou uhlí a železa. Průmysl byl hlučný a špinavý a dým z hořícího uhlí se šířil široko daleko. Ve Philadelphii, jednom z průmyslových úlů na východním pobřeží USA, se situace stala neúnosnou. V roce 1904, asi 50 let před zákonem o znečišťování ovzduší v zemi (1955), vytvořili správci města vlastní nařízení pro čistší vzduch – omezovalo množství kouře v kouřovodech, komínech a na prostranstvích a trestalo pokutami ty, kteří vypouštěli zplodiny „určitého stupně temnoty“.
Na nizozemském venkově, asi 130 km východně od Amsterdamu, se nad statky, bezlistými stromy a blátivými pastvinami tyčí a třpytí nezvykle vyhlížející kopec. Tento kopec, vysoký 25 metrů, je postaven z 15 let starého odpadu z domácností a firem. Pozoruhodné ovšem je, co odpad zakrývá: 23 000 solárních panelů. Bývalá skládka nyní vyrábí zhruba 8,9 MW energie, tedy dostatek elektřiny pro zhruba 2 500 domácností.
Rozhodneme-li se umístit na šikmou střechu fotovoltaické panely, nemusíme čekat náročnou instalaci a stavba fotovoltaické elektrárny se nám může jevit jako stavebnice pro dospělé. Pokud však chceme mít jistotu, že panel neodfoukne první poryv větru, že se střecha nezřítí pod vahou instalovaných panelů nebo že mu ve výrobě elektrické energie ze slunce nebude bránit nevhodně umístěný komín, je lepší obrátit se s radou na odborníka.
Pracovníci solární farmy Rogane poblíž městečka Kamenica ve východním Kosovu byli unaveni z plýtvání energií, aby udrželi pozemek fotovoltaické elektrárny upravený – přišli proto s nekonvenčním, přesto velmi logickým a tradičním řešením: více než 100 ovcí a několik koz se pase dvakrát týdně na polích, kde je instalováno přes 12 000 fotovoltaických panelů. Na stádo dohlíží zkušný pastýř s několika ovčáckými psy.
Spotřeba elektřiny byla na Velikonoční pondělí v České republice poměrně nízká, což v kombinaci se slunečným počasím vedlo k nutnosti odpojení stovek solárních panelů poté, co vyrobily více energie, než by síť mohla zvládnout. V rámci ochrany sítě tak ČEPS přistoupil k vypnutí stovek solárních elektráren. Jednalo se o historicky první den, kdy bylo nutné k takovému opatření přikročit.
Plány na instalaci 199 solárních panelů na střechu South Quire Aisle (z roku 1361) Yorské katedrály byly schváleny radou města York a Cathedrals Fabric Commission. Panely by měly pomoci vypořádat se s rostoucími účty za energii – účty to ovšem nekončí, projekt je součástí plánů, aby se Yorská katedrála stala uhlíkově neutrální.
Švýcarský start-up Sun-Ways bude v květnu instalovat panely poblíž vlakového nádraží Buttes na západě země, nyní už se čeká jen na schválení ze strany Federálního úřadu pro dopravu. Název článku je ovšem trochu zavádějící. Energii nebudou vyrábět samotné vlaky – ale jejich trať.
V pořadí již třetí díl jarní přednáškové a diskusní série „Chytré město“, kterou pro zájemce z řad široké veřejnosti připravil spolek Pěstuj prostor, se bude věnovat inovativním projektům v oblasti energetiky a životního prostředí. Přednáška s následnou diskusí se uskuteční 26. dubna od 18 hodin v kreativní zóně DEPO2015 v Presslově ulici v Plzni.
