ASB interiér Stránka 12

interiér

Od roku 2013 pracovali architekti ze studia Mjölk na domě, který měl vyrůst uprostřed lesa. V roce 2017 pak dostavěli objekt, který les respektuje, zarostl do něj a jednou se stane jeho takřka přirozenou součástí. Přestože je výjimečný, umí být zároveň úplně obyčejným.

Nejprestižnější světové ocenění Good Design udělované v americkém Chicagu získala i česká vířivka. Model LyraiN značky USSPA vyvinutý a vyrobený kompletně ve východočeské Dolní Dobrouči se tak v roce 2017 stal jediným oceněným produktem z Česka v kategorii Bath. Design LyraiN vznikl ve spolupráci akad. soch. Petra Slaniny a MgA. Filipa Streita.

Na výstavě Maison & Objet společnost Preciosa letos uvedla nové kolekce v unikátní hravé prezentaci, představila také nově spuštěný e-shop a rozrůstající se síť retailových partnerů, čímž se ve svém úsilí rozzářit svět českým křišťálem posouvá zase o krok dopředu.

Mezonetový byt si mnozí z nás podvědomě spojují s netradičně řešenými dispozicemi, s pocitem, že se mohou dotknout hvězd. Mezonet bychom mohli – velmi zjednodušeně řečeno – chápat jako synonymum pro prostor. Krásný, vzdušný, světlý, tvárný, ale zdaleka ne pro každého. Protože také omezuje a vyžaduje určitou přizpůsobivost. Nakonec, proč ne. V životě je přece vždycky něco za něco…

Hlavním motem návrhu rekonstrukce domu typu Okál bylo sjednocení nesourodých prvků domu. Často bývá zmiňováno, že okolí měst jsou zaplavována množstvím barevných typových domů. 

Působivý pasivní dům se sedlovou střechou a střešním vikýřem upoutá na první pohled fasádou z tmavého dřeva a nepravidelným rozložením oken s různými rozměry. Nepravidelný je také přesah střechy – na jedné straně je delší, vytváří příjemné stínění a chrání interiér před přímým sluncem. Autory jsou architekti z holandského ateliéru Chris Collaris Architects.

Mezi realizace kanceláře CMC architects nejčastěji patří administrativní budovy. Vít Máslo a David R. Chisholm se ale rozhodně nevěnují jen jim a díky tomu navrhli rekreační dům nedaleko Karlových Varů – dům, který není vidět, dům, který je právě proto kvalitní a adekvátní.

Vypadá jako velká ptačí budka. Možná proto tento dům nenásilně splývá se svým okolím – vzrostlým lesem. Přísné ostré linie v kontrastu přirozených linií jehličnatých stromů a zemité tóny fasády si vzájemně hrají do noty.

Byt v činžovním domě z 50. let 20. století nikdy neprošel žádnými úpravami. A jak je vidět na původních fotografiích, radikální přeměnu si už opravdu zasloužil.

Pozemek s ideální polohou a nádherným výhledem. A přesto na něm žádný dům nestál. Proč? Neodpovídal obvyklým parametrům, které by měla splňovat každá správná stavební parcela – minimálně pravidelný tvar a rovinatost, případně pouze mírný svah.

Zcela primárně bylo toto stavení určeno k hospodářským účelům. Prostě stodola, řečeno lakonicky. Její vznik je datován do druhé poloviny 19. století, a ač stojí dnes na otevřené planině, obklopené horami, původně se nacházela na okraji vesnice Praz-de-fort v údolí Val d'Entremont.

Z ulice působí tenhle dům drobným dojmem, klame však tělem. Stačí popojít do zahrady a máme před sebou sebevědomou vilu, která svým obyvatelům poskytuje krásný panoramatický výhled do okolí. 

Jednu z cen soutěže Interiér roku získal menší byt v pražských Dejvicích. Byt, který nejede v mainstreamu současné architektury a designu. Stylově nezařaditelný, suverénní a veskrze sympatický, zrcadlící osobnost své majitelky.

Vizi architekta Petra Skrušného, který navrhl svůj vlastní, velkoryse pojatý dům v Brně, naplnil speciální beton v zářivě bílém odstínu. Ten byl vyroben na míru, podle speciální receptury.

„Z potřeby manifestovat naše architektonické cítění a z nutnosti zhmotnit desetiletou vyčerpávající praxi v Olomouci jsem se s kolegyní-manželkou rozhodl zahájit svépomocí stavbu ateliéru. S romantickou vidinou recyklace krásných kastlových oken, jež byly zachráněny ze zábřežské Masarykovy základní školy od hradeckého architekta Lysky, jsme před třemi lety započali stavbu. Je symbolické, že právě kvůli této akci jsme se vrátili zpátky do našeho domovského regionu.“ Lukáš Blažek