Výrazu loft, jenž původně znamenal podkrovní prostor nebo nejvyšší patro průmyslového objektu, dnes rozumíme jako označení pro bytovou jednotku s velkou podlahovou plochou, vysokými stropy a velkorysým prosklením. Lofty vznikají nejčastěji adaptací prostor v nevyužívaných průmyslových objektech či na půdách bytových domů a pomáhají uspokojovat poptávku po do určité míry nekonformním bydlení.
Kolonie vil v pražských Vinohradech, jejíž zastavovací plán, hmotové a dispoziční řešení domů zpracoval architekt František A. Libra, si dodnes uchovává atmosféru prvorepublikového bydlení. Přestože investor jednu z vil postupně proměnil na kancelářský objekt, architektům z ateliéru edit! se podařilo prostory vily provozně a vizuálně sjednotit, zachovat historické prvky a současně vnést soudobé architektonické řešení.
Roman Vrtiška a Vladimír Žák pracují společně ve vlastním studiu již přes deset let, řadí se mezi vyhledávané a respektované tvůrce. Věnují se produktovému designu, projektům z oblasti architektury a interiérů. Navrhují nábytek a doplňky pro úspěšné společnosti. Je jim blízké téma udržitelnosti, které řeší také se svými studenty na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vedou Ateliér designu nábytku a interiéru.
Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích má své kouzlo, dnešním slovníkem by se dalo říci, že je „retro“. Vznikalo postupně v letech 1947 až 1951 jako společný projekt několika stavebních družstev a průmyslových podniků. V prvním bytovém sídlišti v současném slova smyslu vznikaly podle zadání minimalistické a funkční byty z kategorie úsporného bydlení. Tehdy patřily mezi zdařilé a svou krásu i účelnost si podržely dodnes.
Apartmán v rezidenční budově ve Vilniusu má rozlohu pouhých čtyřicet pět metrů čtverečních a omezený přístup denního světla. Původně to byl jednopokojový byt s kuchyňským koutem. Projektový tým z ateliéru YCL Studio z něj vykouzlil bydlení typu „pied-à-terre“, jak si investor přál, o dvou místnostech a vložil do něj vše podstatné.
Vzájemný vztah prarodičů a vnoučat je oboustranně důležitý a přínosný. Rodinný dům v Jarovcích na okraji Bratislavy si nechali postavit prarodiče, kteří mají vnoučat hned devět. A protože ta k nim často jezdí, přáli si, aby odpovídal požadavkům na soužití těchto dvou generací.
Již mnohé renovace starších rezidencí dokázaly, že i byt, navržený a postavený ve zcela jiné době se zcela jinými standardy bydlení může s určitými úpravami vyhovovat i dnešním představám investorů. Často však takový objekt potenciální majitele okouzlí nejen dispozicemi a polohou, ale i jakousi nadstavbou.
Ta stavba je nepřehlédnutelná pro každého, kdo jde nebo jede kolem. A vyvolává silné reakce – nadšené převládají, ale majitelé se už setkali i s rozpaky. To jim ale nevadí: rodinný dům nedaleko od Prahy v Hovorčovicích s plechovou střechou i fasádou je pro ně srdeční záležitostí.
Revoluci v pracovním procesu dobrovolně nezaměstnaných čili živnostníků a kreativců, přinesly „sdílené“ prostory na samostatnou práci – coworking. O nový pracovní formát je stále větší zájem a adekvátně k němu vznikají netradiční provozy sdružující různorodé kolektivy.
Rodinný dům typu bungalov se nachází v Humpolci v lokalitě zvané Panský vrch jako jeden z dalších domů a vil, postavených zde převážně v druhé polovině 20. století. Oblast je charakterizována dynamickým terénem a její nespornou a významnou předností je velmi příjemné urbanistické řešení.
Výběr obkladů a dlažeb není vždy jednoduchý, závisí na několika kritériích, přičemž stále hlavní prim hraje design.
V srdci pražského Starého města v prostorách bývalé literární kavárny vznikl v loňském roce nový vinný bar.
Vytvořit sídlo pro mezinárodně úspěšnou sklářskou a designérskou firmu, ve městě známém pro svou sklářskou tradici, je výzvou. Architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z ateliéru ov architekti dokázali přinést architektonické řešení, které se opírá o historii a ukazuje sebevědomou budoucnost.
Rekonverze bývalého pivovaru v jihomoravském Znojmě posouvá představy o rekonstrukcích budov. Architektům z ateliéru Chybík+Krištof se podařilo osobitě začlenit novou vestavbu do historické architektury a současně otevřít jedinečné pohledy na město a údolí řeky Dyje.
Každá rekonstrukce může změnit stavbu v kladném i negativním smyslu. V závislosti na stavu nemovitosti může jít o přestavbu nebo pouze o „kosmetické“ úpravy vedoucí ke zvýšení její kvality. V druhém případě získá majitel jako bonus duchovní i materiální „nadstavbu“ danou dosavadní existencí objektu. Podobně jako historický dům Unger v širším centru Znojma, jenž si renovací podržel mnoho ze své letité krásy. Naštěstí.
