Rekonstruovat nebo postavit nový? Tato otázka je často klíčovou v příběhu mnoha lidí, kteří plánují pořízení domu k bydlení či rekreaci. V konečném rozhodnutí hraje vždy roli mnoho faktorů a je třeba říci, že v případě koupě staršího domu pak peníze nebývají tím hlavním. A při citlivém přístupu získá majitel nejen kvalitní bydlení, ale také stavbu s přidanou estetickou a architektonickou hodnotou.
Panelová sídliště u velkých měst v posledních letech často lidé opouštěli kvůli bungalovům v satelitech. Dojíždění za prací, do škol, chybějící infrastruktura – to je často cena, kterou za to obyvatelé platí.
V pozadí tohoto interiéru se ukrývá nepovedená dispozice rekonstruovaného bytu. Projekt lze v nadsázce charakterizovat jako architektonickou obdobu švýcarského nože.
Ekologický, energeticky úsporný, plný zeleně. Takový je dům, který zapustil své kořeny v Turíně. A spojení „zapustil kořeny“ se v tomto případě nezdá být pouhou metaforou – zeleně je v tomto domě tolik, že prostupuje všemi směry a stává se součástí jeho organismu.
Rekonstruovat dvojdomek je podstatně náročnější než řešit přeměnu samostatně stojícího domu. Zvláště pokud máte z bývalého dvojdomku vytvořit tři samostatné moderní byty. V případě rodinného domu v Praze vyhrála varianta, která vycházela z původních proporcí domu. Aby architekti získali dostatek prostoru k vytvoření tří moderních bytových jednotek, přesunuli schodiště ven.
Starší pár se rozhodl odstěhovat z historického domu z 15. století do vysněného domu, jehož výstavbu si naplánovali ve vlastní zahradě. Poloha v srdci čarokrásné krajiny anglického Kentu určila tvar i celkový vzhled domu. Čerpá inspiraci z historických i moderních budov v Kentu. Výsledkem je Black House, o němž architekti mluví jako o sérii dramatických zážitků intenzivně propojených s exteriérem.
Portugalští architekti jsou známí odvážnými stavbami, které maximalizují soulad obydlí s přírodou. Dům s výrazným přesahem nad svah přibližuje krásu nedaleké řeky i okolních stromů. Vpouští je do interiéru tak, jak je to jen možné. Ba zdá se, že ještě víc.
Trvalá udržitelnost, městská ekologie, kreativní využití místních zdrojů, aktivní účast bydlících na tvorbě architektonického projektu i na realizaci samotné – to jsou hlavní znaky stavby experimentálního bydlení od norských architektů z ateliéru Nøysom arkitekter. Výsledkem je pět domů, které stojí bok po boku ve městě Svartlamon, v lokalitě označené jako zkušební z hlediska aplikování městské ekologie.
Zoborovská ulice v Praze je charakteristická secesními stavbami. V podkroví jedné z nich se nachází nevelký byt, který prošel rekonstrukcí architektky Ivany Šustrové. Vznikl příjemný harmonický prostor s točitým schodištěm a fascinujícím výhledem z terasy, která navazuje na ložnici.
Rezavý dům s dírou – takto svůj nový projekt nazvali architekti Ján Stempel a Jan Jakub Tesař. Je jasné, že výstižnější název dům dostat nemohl. Rezavá cortenová fasáda je to, co zaujme na první pohled. A samozřejmě „díra“, která znamená velké zasklení skrz naskrz. Dům je však před nežádoucími pohledy chráněn: mezi ním a komunikací stojí garáž.
Tři z projektů, které realizovalo ruské architektonické studio dvou mladých architektů INT2 ARCHITECTURE, získaly ocenění v soutěži ADD Awards 2018. Jedním z nich byl interiér KAS. Na jeho charakteristiku stačí slovní spojení stárnutí kovu v nové podobě.
Příjemné místo k životu se ve světových metropolích hledá stále obtížněji. Ne vždy je možné najít bydlení v klidných okrajových čtvrtích města, tak, jak to stále ještě umožňuje v relativní dosahové vzdálenosti třeba Praha. Ve větších zahraničních městech je situace zcela odlišná, a když už se najde vhodný pozemek, je obvykle třeba řešit více architektonických rovin, než pouze vzhled domu a dispozice.
Rodinný dům, který se skládá ze dvou částí, už na první pohled působí příjemně. Připomíná někdejší hospodářské stavby, zároveň má ale k nim pořádně daleko. Stačí nahlédnout do interiéru a ocitnete se v úplně jiném světě. Maximálně jednoduchém, moderním a přitom útulném.
Tvarově jednoduchý dům s čistou architekturou, jasnými geometrickými tvary, dostatkem světla a prostoru – přesně to dnes hledá většina mladých rodin. Dům od architektů z Ateliéru Kunc Architects je spojením dvou jednoduchých celků s obdélníkovým půdorysem a sedlovou střechou. Každá část – jedna vyšší, druhá nižší – má jiné funkční využití, obě jsou však velmi intenzivně spojeny s okolní přírodou.
Pokud bychom chtěli vyjádřit jedním slovem ideu vzniku tohoto domu právě v tomto místě, stačil by zřejmě výraz „jednoduchost“. Jednoduchost ve své nejkrásnější podstatě. Pozemek na okraji vesnice jako předěl či spojnice osídlení a volné krajiny s poli, lesy, rybníky a kopci, a na něm tvarově lapidární dům.
