japonská architektura

Nové údaje ukazují, že téměř 14 procent všech domů v Japonsku je prázdných. Přebytek nemovitostí přitahuje rostoucí zájem cizinců.

Do 27. srpna mohou návštěvníci Galerie současného umění a architektury – Dům umění města České Budějovice zhlédnout výstavu představující tvorbu Tsuyoshi Tane a jeho atelieru. Tane ve své tvorbě naznačuje, že vzpomínky nejsou věci, které patří minulosti, ale stávají se podstatou k vytvoření architektury budoucnosti.

V Tokiu budou muset mít všechny nové domy postavené velkými stavebními společnostmi po dubnu 2025 nainstalované solární panely. Mají se tak snížit uhlíkové emise v domácnostech. Podle agentury Reuters to vyplývá z nového nařízení, které ve čtvrtek schválilo zastupitelstvo japonského hlavního města.

Bytová krize není zdaleka jen problémem Česka. Palčivě se to týká i mnoha vyspělých západních států, včetně země vycházejícího slunce. V přeplněných a hustě zastavěných japonských megapolích se pak bojuje doslova o každý metr čtvereční. Ke slovu tak přichází i nekonvenční a invenční nápady a realizace.

V pondělí 21. března vystoupí na Fakultě architektury ČVUT japonská architektka, zakladatelka ateliéru Bow-Wow, Momoyo Kaijima. Uvede mezinárodní workshop, který v Praze pořádá univerzita ETH Zurich ve spolupráci s Fakultou architektury ČVUT.

Pod pojmem náměstí si automaticky představíme venkovní nezastřešený prostor, japonský architekt Jun'ya Ishigami ale přemýšlí jinak. Díky tomu vzniklo unikátní, pod zem zahloubený prostor u Technologického institutu v Kaganawě, japonském městě, jenž leží cca 30 kilometrů od Tokia. Pod děravým povrchem se na náměstí odehrávají koncerty a přednášky, určeno je ale především k relaxaci a pozorování hvězd.