V posledních letech stoupá počet případů, kdy zprvu nevinný výlet do přírody skončí záchrannou akcí. Celá řada těchto akcí pak navíc končí tragicky. Na jednu stranu je samozřejmě možné – a rozhodně bychom s tím měli kalkulovat –, že medializace takových zásahů je podstatně vyšší, než jak tomu bylo v minulosti, na stranu druhou se příroda aktivně mění oproti tomu, na co jsme byli zvyklí před deseti či dvaceti lety. A stejně tak se aktivně mění i lidé, kteří na tyto výlety vyrážejí.
Co kdybychom dokázali na pár metrech čtverečních vytvořit les, který za pár let nabídne útočiště ptákům, hmyzím opylovačům i našim unaveným myslím? Možná právě toto byla hlavní myšlenka, která stála za vznikem trendu takzvaných „Miyawakiho mikrolesů“, ostrůvků intenzivní zeleně v nekonečné šedi asfaltu a betonu velkoměst.
Celý svět je momentálně součástí nevyřčené soutěže jak co nejrychleji a nejefektivněji snížit emise uhlíku s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C. To samozřejmě probíhá různě – od vybízení lidí k chůzi místo jízdy autem, až po vysazování milionů stromů.
Cílem Evropské unie je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Toho se EU snaží docílit mimo jiné finanční motivací odklonu od využívání fosilních paliv, k níž mimo jiné patří systém obchodování s emisními povolenkami, tzv. EU ETS.
Program ministerstva pro místní rozvoj (MMR) pro řešení dopadů živelních pohrom zvýší svou kapacitu z 200 na 800 milionů korun. Mohou je čerpat obce a kraje na obnovu majetku poškozeného povodní, jako jsou školy, budovy, komunikace nebo mosty. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) ani navýšená částka na opravy ale samosprávám nebude stačit na pokrytí škod.
Povodně mohou narušovat statiku staveb především vodním proudem, ale také působením stojaté vody na stěny či nárazy vyplavených objektů. Narušená může být statika větších budov, ale také například mostů, a ne každé poškození musí být na první pohled viditelné.
Evropa byla v roce 2023 – během rekordně nejteplejšího roku na světě – asi o 7 % vlhčí, než jaký byl dosavadní průměr. Z fyzikálního hlediska totiž horký vzduch zadržuje více vlhkosti, což zvyšuje srážky a v konečném důsledku může způsobit rozsáhlé záplavy. To bylo ostatně znatelné i loni – každá třetí řeka v Evropě loni překročila „vysoký“ práh povodní, jak je patrné z nejnovější zprávy klimatické agentury EU.
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) společně s Odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OCP) připravuje inovativní nástroj, který zefektivní plánování a koordinaci vzniku nových parků, stromořadí a dalších zelených ploch. Tento Systém zelené infrastruktury pomůže zlepšit mikroklimatické podmínky ve městě, zejména pocitovou teplotu, díky čemuž se Praha stane příjemnějším místem pro všechny její obyvatele i návštěvníky. Projekt by měl být hotový do dvou let.
Za posledních šest měsíců roku 2023 se Sicílie dočkala pouhých 150 milimetrů srážek. O pár měsíců později vyhlásila vláda regionu kvůli suchu stav nouze. Odborníci varovali, že by mohlo jít o třetí nejhorší vodní krizi, jakou kdy ostrov zažil. Vzhledem k velkému počtu obyvatel a ekonomice, která je závislá na zemědělství, má nedostatek vody pro Sicilany rozsáhlé důsledky.
Vedro je něco, s čím lidé zápasí od pradávna, a to nejen kvůli vlastní potřebě se ochladit, ale také z důvodu dlouhodobého skladování potravin. Každá kultura má přitom vlastní důmyslné metody, jak udržovat objekty chladné – a tyto metody, bohužel, často závisí přímo na lokálních podmínkách.
Mírné klima Medellínu, někdy označovaného jako „město věčného jara“, dlouho pomáhalo přitahovat turisty po celý rok, s rostoucí urbanizací však ani toto město neuniklo efektu městského tepelného ostrova, kde budovy a silnice absorbují a zadržují teplo. V boji s tímto jevem však město ustoupilo od původních plánů a sníženého množství zeleně ve městě a zřídilo zelené koridory. Ty se ukázaly jako pozoruhodně účinné – se snížením teploty až o 2 °C v celém městě a o více než 3 °C v kritických zónách. Mohlo by jít o model pro klimaticky odolné město budoucnosti?
Vlastní ověřený způsob, jak bojovat s vysokými teplotami a udržovat obydlí a objekty chladnější než okolní prostředí má i Čína. Stavby, či spíše půdorysné koncepty, které bychom mohli nazvat „nebeské studny“ (v originále „skywell“ či mandarínsky „tian jing“ (天井)), hrály před zavedením klimatizace klíčovou roli při udržování chladu v domovech lidí.
Vloni v září ostravská městská galerie PLATO otevřela návštěvníkům prostor zrekonstruované budovy bývalých jatek. Letos na jaře se k životu probudila i 9 tisíc metrů čtverečních velká plocha, která ji obklopuje. Zahrada s permakulturními prvky do Ostravy vnesla zcela novou veřejnou městskou zeleň. Protože se nachází na místě bývalého brownfieldu, musí se Zahrada Přítomnosti, jak ji PLATO nazvalo, vypořádat se zátěží chemicky znečištěné půdy.
Všechny novostavby v Evropské unii budou od roku 2030 povinně bezemisní, nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve. Všechny nové domy budou také od konce roku 2029 muset umožňovat vhodnou instalaci solárních panelů, což se nových nerezidenčních budov týká už od konce roku 2026.
Přípravy na mezinárodní událost Prague City Data Congress (PCDC), který se uskuteční v druhé polovině září v Praze, vrcholí. Letos se zaměří na klimatickou změnu a na příkladech z oblastí dopravy a veřejného prostoru představí řadu inteligentních řešení, která využívají data v projektech na ochranu klimatu. Zájemci mají již nyní možnost se na akci zaregistrovat.
