kulatý stůl

Časopis a web ASB přináší již 19 let novinky z architektury, stavebnictví a byznysu. Ve spolupráci s Českou komorou architektů pravidelně pořádáme diskusní kulaté stoly s architekty a dalšími odborníky k důležitým tématům.

Jaké jsou možnosti snižování uhlíkové stopy ve výstavbě? Jak k problematice přistupují investoři a jak architekti? Daří se uplatňovat trvale udržitelné stavební materiály?

Inteligentní budovy jsou neopominutelným tématem současné architektury. Co si však lze představit pod pojmem inteligentní? Je to budova s integrovanými technologiemi, nebo naopak dům bez veškerých technologií – ovšem s chytrým konceptem?

Akustika je oblastí, která se mnohdy začíná řešit až v momentě, kdy už je pozdě. Špatné akustické podmínky přitom mají prokazatelně vliv na zdraví lidí. V jaké fázi přípravy projektu akustika bývá a v jaké by měla být řešena? Jaké jsou možnosti řešení akustiky u novostaveb, jaké u rekonstrukcí?

Udržitelnost se postupně stává zásadním tématem pro všechna odvětví lidské činnosti, do popředí se dostává v poslední dekádě v České republice také v architektuře a stavebnictví. Jak je v praxi naplňována v letošním roce nově zavedená povinnost zohledňovat environmentální kritéria u veřejných zakázek?

Obnova historických budov v Česku nebývá snadný úkol, a to jak z pohledu architektů, investorů, památkářů, tak realizačních firem. Přibývá oceňovaných realizací architektů, kteří přistupují k historickým stavbám s respektem a současně dokáží vnést inovativní řešení. Jindy takový přístup chybí nebo není umožněn.

Veřejné budovy a veřejné prostory se v posledních letech dostávají stále více do hledáčku pozornosti samospráv i širší veřejnosti. Přesto jejich architektonickou kvalitu řeší spíše menšina osvícených měst a obcí. Co brání tomu, aby veřejné stavby ve větší míře navrhovali architekti? Jak docílit častějšího vypisování architektonických soutěží? A co by pomohlo městům ve zkvalitňování veřejných zakázek?

Reakce na pandemii Covid-19 se v rámci navrhování a realizace staveb různé typologie začínají propisovat do zadání investorů, do úprav dispozičního řešení, členění prostor, do požadavků na mikroklimatické podmínky, větrání a řady dalších. S jakými novými požadavky kladenými na vnitřní prostředí budov se ve své praxi setkávají architekti, investoři nebo dodavatelé?

V České republice je v současné době kolem 130 měst a obcí, které mají městského architekta. Nesrovnatelně více je ale obcí, které služeb městského architekta nevyužívají. Proč tomu tak je? Jak může městský architekt pomoci samosprávě? Jakou roli sehrává při plánování rozvoje města? Jaké jsou zkušenosti architektů a zástupců měst?

Co lze udělat pro to, aby byly české výrobky využívány v rámci výstavby a aby bylo zohledňováno environmentální hledisko? Časopis ASB ve spolupráci s ČKA uspořádal v červnu kulatý stůl se zástupci českých výrobců a architektů.

Města a krajinu stále více sužuje sucho. Vegetační střechy jsou jedním z nástrojů, jak lépe hospodařit s dešťovou vodou. Co brání většímu uplatnění zelených střech u nás? Jaká je náročnost údržby? Časopis ASB ve spolupráci s Českou komorou architektů uspořádal 28. dubna na toto aktuální téma kulatý stůl.

Přední čeští architekti přijali pozvání ke kulatému stolu na téma Vegetační střechy. O své zkušenosti se podělí Josef Pleskot, Zdeněk Sendler, Jan Kasl z ČKA, zástupci MHMP a IPR Praha, realizačních a developerských firem. Výstup z kulatého stolu zveřejníme v časopise ASB.

Ve spolupráci časopisu ASB a České komory architektů proběhl 2. března v Praze kulatý stůl, který se vrací k problematice rekodifikace stavebního práva. Ta hýbala českým veřejným prostorem na začátku minulého roku, kdy vznikal věcný záměr zákona, který si klade za cíl výrazně usnadnit a zrychlit výstavbu v České republice.