moderní architektura

Před osmi lety dokončil ve svém rodném městě Humpolci stavbu, která stojí v místech bývalé soukenické fabriky. Stavbou je hotel, který nese příznačně jméno Fabrika a působí tak i po architektonické stránce.

PILANA Karbid, s. r. o., je mladá firma založená v roce 2011. Sídlí v historickém továrním areálu nedaleko Hulína, kde se první řezné nástroje – tehdy šlo o pily, začaly vyrábět již před 85 lety.

Kobylisy jsou relativně klidnou pražskou městskou částí s historií sahající hluboko do minulosti. S trochou nadsázky lze dokonce říci, že tudy procházely dějiny a zanechaly zde několik významných a mnoho méně patrných stop. Její předností je vynikající dopravní obslužnost, je proto oblíbenou rezidentní čtvrtí hlavního města. Zajímavou rekonstrukcí pod taktovkou studia Formafatal prošel byt v jednom ze zdejších panelových domů.

Městys Perchtoldsdorf v okrese Mödling v Dolním Rakousku patří k četným vinařským oblastem v okolí Vídně. Leží na jižní hranici rakouského hlavního města, na západě sousedí s Vídeňským lesem. Klidná lokalita je ideální k bydlení. Jedním z nových domů, které zde vyrostly, je také vila, jejímiž určujícími, a také limitujícími parametry se stal velmi úzký pozemek.

Nedávno modernizované sídlo společnosti Artopex budí v průmyslové čtvrti statutárního města Granby, která již zažila své lepší dny, pozornost. A je třeba říci, že zaslouženě. Jasně červené průčelí budovy vítá příchozí již zdálky. Objekt získal novou fasádou z panelů v odstínech šedé mladistvou tvář, červený vstupní blok je osvěžujícím akcentem. Cílem celkové rekonstrukce bylo optimalizovat provoz budovy tak, aby vzniklo příjemné pracovní prostředí.

Jeden z výrobních závodů obuvnického impéria Baťa se nachází v kanadském městě Batawa, vzdáleného 175 km východně od Toronta. Město na řece Trent v provincii Ontario bylo založeno v roce 1939 pod patronací Tomáše Bati, syna Tomáše Bati, slavného zakladatele obuvnického koncernu ve Zlíně. Tomáš Baťa jr. se do Kanady vystěhoval z rodného Československa a Batawa byla vlastně jakousi náhradou baťovského Zlína.

Bydlení v domech, jež jsou kulturní památkou, má zřejmá pozitiva, daná jejich historií a estetickou hodnotou. Určitá úskalí mohou vznikat při rekonstrukci takových objektů pro současné bydlení, kdy je třeba minimalizovat možné střety plynoucí ze zachování historické a umělecké hodnoty objektu na straně jedné a požadavků na moderní bydlení na té druhé. Byt v Praze 7 na Letné, jehož rekonstrukci realizovalo Studio Objectum, patří do této kategorie.

Výrazu loft, jenž původně znamenal podkrovní prostor nebo nejvyšší patro průmyslového objektu, dnes rozumíme jako označení pro bytovou jednotku s velkou podlahovou plochou, vysokými stropy a velkorysým prosklením. Lofty vznikají nejčastěji adaptací prostor v nevyužívaných průmyslových objektech či na půdách bytových domů a pomáhají uspokojovat poptávku po do určité míry nekonformním bydlení.

Kolonie vil v pražských Vinohradech, jejíž zastavovací plán, hmotové a dispoziční řešení domů zpracoval architekt František A. Libra, si dodnes uchovává atmosféru prvorepublikového bydlení. Přestože investor jednu z vil postupně proměnil na kancelářský objekt, architektům z ateliéru edit! se podařilo prostory vily provozně a vizuálně sjednotit, zachovat historické prvky a současně vnést soudobé architektonické řešení.

Na počátku byl sen Vlastimila Nešetřila o funkčním vinařství v srdci Znojma. Dnes se v renesančním domě na znojemském náměstí víno vyrábí, degustuje i prodává, současně je zde rovněž prostor pro pořádání akcí a ubytování hostů. Vše na jednom místě. Cesta k tomuto „vinnému centru“ však nebyla jednoduchá.

Když 28. března 2009 zazvonil telefon v ateliéru Oslo, změnil se mladým architektům, jejichž studio bylo založeno jen tři roky dříve, život. Právě vyhráli mezinárodní soutěž na novou knihovnu. O jedenáct let později otevřela Deichmanova knihovna ve čtvrti Bjørvika své brány prvním návštěvníkům.

Roman Vrtiška a Vladimír Žák pracují společně ve vlastním studiu již přes deset let, řadí se mezi vyhledávané a respektované tvůrce. Věnují se produktovému designu, projektům z oblasti architektury a interiérů. Navrhují nábytek a doplňky pro úspěšné společnosti. Je jim blízké téma udržitelnosti, které řeší také se svými studenty na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vedou Ateliér designu nábytku a interiéru.

V Norsku už elektroauta nebo hybridy tvoří více než 60 % všech nových vozidel. Když se tento trend rozšíří na celém světě, naše města a infrastrukturní krajina se zcela změní.

Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích má své kouzlo, dnešním slovníkem by se dalo říci, že je „retro“. Vznikalo postupně v letech 1947 až 1951 jako společný projekt několika stavebních družstev a průmyslových podniků. V prvním bytovém sídlišti v současném slova smyslu vznikaly podle zadání minimalistické a funkční byty z kategorie úsporného bydlení. Tehdy patřily mezi zdařilé a svou krásu i účelnost si podržely dodnes.

Když si investor vybíral budoucího architekta svého rodinného domu ve švýcarském kantonu Aargau, hledal někoho, kdo dokáže optimálně využít denního světla a zároveň si poradit s velmi strmým pozemkem, požadavkem na nízkou energetickou náročnost domu i s nároky kladenými místními předpisy. Architekt Juri Troy, který je známý svým projektem Sunlighthouse, jenž získal před deseti lety neoficiální titul prvního uhlíkově neutrálního rodinného domu, se zadání zhostil na výbornou.