moderní architektura

PILANA Karbid, s. r. o., je mladá firma založená v roce 2011. Sídlí v historickém továrním areálu nedaleko Hulína, kde se první řezné nástroje – tehdy šlo o pily, začaly vyrábět již před 85 lety.

Kobylisy jsou relativně klidnou pražskou městskou částí s historií sahající hluboko do minulosti. S trochou nadsázky lze dokonce říci, že tudy procházely dějiny a zanechaly zde několik významných a mnoho méně patrných stop. Její předností je vynikající dopravní obslužnost, je proto oblíbenou rezidentní čtvrtí hlavního města. Zajímavou rekonstrukcí pod taktovkou studia Formafatal prošel byt v jednom ze zdejších panelových domů.

Městys Perchtoldsdorf v okrese Mödling v Dolním Rakousku patří k četným vinařským oblastem v okolí Vídně. Leží na jižní hranici rakouského hlavního města, na západě sousedí s Vídeňským lesem. Klidná lokalita je ideální k bydlení. Jedním z nových domů, které zde vyrostly, je také vila, jejímiž určujícími, a také limitujícími parametry se stal velmi úzký pozemek.

Nedávno modernizované sídlo společnosti Artopex budí v průmyslové čtvrti statutárního města Granby, která již zažila své lepší dny, pozornost. A je třeba říci, že zaslouženě. Jasně červené průčelí budovy vítá příchozí již zdálky. Objekt získal novou fasádou z panelů v odstínech šedé mladistvou tvář, červený vstupní blok je osvěžujícím akcentem. Cílem celkové rekonstrukce bylo optimalizovat provoz budovy tak, aby vzniklo příjemné pracovní prostředí.

Jeden z výrobních závodů obuvnického impéria Baťa se nachází v kanadském městě Batawa, vzdáleného 175 km východně od Toronta. Město na řece Trent v provincii Ontario bylo založeno v roce 1939 pod patronací Tomáše Bati, syna Tomáše Bati, slavného zakladatele obuvnického koncernu ve Zlíně. Tomáš Baťa jr. se do Kanady vystěhoval z rodného Československa a Batawa byla vlastně jakousi náhradou baťovského Zlína.

Bydlení v domech, jež jsou kulturní památkou, má zřejmá pozitiva, daná jejich historií a estetickou hodnotou. Určitá úskalí mohou vznikat při rekonstrukci takových objektů pro současné bydlení, kdy je třeba minimalizovat možné střety plynoucí ze zachování historické a umělecké hodnoty objektu na straně jedné a požadavků na moderní bydlení na té druhé. Byt v Praze 7 na Letné, jehož rekonstrukci realizovalo Studio Objectum, patří do této kategorie.

Výrazu loft, jenž původně znamenal podkrovní prostor nebo nejvyšší patro průmyslového objektu, dnes rozumíme jako označení pro bytovou jednotku s velkou podlahovou plochou, vysokými stropy a velkorysým prosklením. Lofty vznikají nejčastěji adaptací prostor v nevyužívaných průmyslových objektech či na půdách bytových domů a pomáhají uspokojovat poptávku po do určité míry nekonformním bydlení.

Kolonie vil v pražských Vinohradech, jejíž zastavovací plán, hmotové a dispoziční řešení domů zpracoval architekt František A. Libra, si dodnes uchovává atmosféru prvorepublikového bydlení. Přestože investor jednu z vil postupně proměnil na kancelářský objekt, architektům z ateliéru edit! se podařilo prostory vily provozně a vizuálně sjednotit, zachovat historické prvky a současně vnést soudobé architektonické řešení.

Na počátku byl sen Vlastimila Nešetřila o funkčním vinařství v srdci Znojma. Dnes se v renesančním domě na znojemském náměstí víno vyrábí, degustuje i prodává, současně je zde rovněž prostor pro pořádání akcí a ubytování hostů. Vše na jednom místě. Cesta k tomuto „vinnému centru“ však nebyla jednoduchá.

Když 28. března 2009 zazvonil telefon v ateliéru Oslo, změnil se mladým architektům, jejichž studio bylo založeno jen tři roky dříve, život. Právě vyhráli mezinárodní soutěž na novou knihovnu. O jedenáct let později otevřela Deichmanova knihovna ve čtvrti Bjørvika své brány prvním návštěvníkům.

Roman Vrtiška a Vladimír Žák pracují společně ve vlastním studiu již přes deset let, řadí se mezi vyhledávané a respektované tvůrce. Věnují se produktovému designu, projektům z oblasti architektury a interiérů. Navrhují nábytek a doplňky pro úspěšné společnosti. Je jim blízké téma udržitelnosti, které řeší také se svými studenty na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vedou Ateliér designu nábytku a interiéru.

V Norsku už elektroauta nebo hybridy tvoří více než 60 % všech nových vozidel. Když se tento trend rozšíří na celém světě, naše města a infrastrukturní krajina se zcela změní.

Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích má své kouzlo, dnešním slovníkem by se dalo říci, že je „retro“. Vznikalo postupně v letech 1947 až 1951 jako společný projekt několika stavebních družstev a průmyslových podniků. V prvním bytovém sídlišti v současném slova smyslu vznikaly podle zadání minimalistické a funkční byty z kategorie úsporného bydlení. Tehdy patřily mezi zdařilé a svou krásu i účelnost si podržely dodnes.

Když si investor vybíral budoucího architekta svého rodinného domu ve švýcarském kantonu Aargau, hledal někoho, kdo dokáže optimálně využít denního světla a zároveň si poradit s velmi strmým pozemkem, požadavkem na nízkou energetickou náročnost domu i s nároky kladenými místními předpisy. Architekt Juri Troy, který je známý svým projektem Sunlighthouse, jenž získal před deseti lety neoficiální titul prvního uhlíkově neutrálního rodinného domu, se zadání zhostil na výbornou.

Není nezbytně nutné přijít o autenticitu stáří, není nezbytně nutné demolovat, ale ani rekonstruovat dogmaticky památkářsky. Zároveň je možné stavět ekonomicky za použití současných materiálů a dosahovat požadovaných parametrů. Tak komentují architekti Jan Hora, Barbora Hora a Jan Veisser ze studia ORA osobitý přístup k rekonverzi bývalé usedlosti, sýpky, na rekreační objekt.