Jak přistupuje hlavní město Praha k otázkám spojeným se změnou klimatu? Jakým způsobem jsou adaptační opatření zaváděna do praxe? Dokáže Praha implementovat principy modrozelené infrastruktury v rámci revitalizace konkrétních území tak, jako se to děje v zahraničí? Ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeje Boháče jsme se zeptali na postup při zavádění koncepčních opatření a na průběh připravovaných projektů.
V posledních letech se zvyšuje zájem odborné i širší veřejnosti o udržitelná řešení v architektuře. Sledujeme snahy o snižování energetické náročnosti budov, hledání opatření proti tepelným ostrovům ve městě a vysoušení krajiny. A zatímco některé stavby si na environmentálně šetrné principy spíše hrají a plní řádky líbivých PR článků, najdou se již i u nás světlé výjimky, které mají ekologické hledisko v podmínkách zadání a výsledné architektonické řešení z něj logicky vychází. Patří mezi ně výrobní hala společnosti LIKO-S ve Slavkově u Brna, která ukazuje, že progresivní, šetrný přístup k výstavbě a provozu budovy je možné aplikovat nejen na rodinné a bytové domy či veřejné stavby.
Apartmán v rezidenční budově ve Vilniusu má rozlohu pouhých čtyřicet pět metrů čtverečních a omezený přístup denního světla. Původně to byl jednopokojový byt s kuchyňským koutem. Projektový tým z ateliéru YCL Studio z něj vykouzlil bydlení typu „pied-à-terre“, jak si investor přál, o dvou místnostech a vložil do něj vše podstatné.
Objekt Mlýnice, postavený v 60. letech minulého století, se nachází v bývalém bratislavském brownfieldovém areálu Lehkých stavebních hmot. Původně sloužil jako mísírna příměsí do betonových kvádrů, ovšem v roce 1992 byla výroba ukončena a stavba začala chátrat. O třináct let později se však situace s příchodem investora změnila.
Vzájemný vztah prarodičů a vnoučat je oboustranně důležitý a přínosný. Rodinný dům v Jarovcích na okraji Bratislavy si nechali postavit prarodiče, kteří mají vnoučat hned devět. A protože ta k nim často jezdí, přáli si, aby odpovídal požadavkům na soužití těchto dvou generací.
Ludmila Haluzíková zvítězila se svým koncepčním návrhem systému práce se zelenou infrastrukturou ve veřejném prostoru Prahy v soutěži Young Architect Award 2020. Tématem letošního ročníku soutěže byla Architektura a krajina ve městě. Ve své práci autorka analyzuje opomíjená místa hlavního města. Čerpá při tom ze zkušeností z Brazílie a Budapešti.
Revoluci v pracovním procesu dobrovolně nezaměstnaných čili živnostníků a kreativců, přinesly „sdílené“ prostory na samostatnou práci – coworking. O nový pracovní formát je stále větší zájem a adekvátně k němu vznikají netradiční provozy sdružující různorodé kolektivy.
Rodinný dům typu bungalov se nachází v Humpolci v lokalitě zvané Panský vrch jako jeden z dalších domů a vil, postavených zde převážně v druhé polovině 20. století. Oblast je charakterizována dynamickým terénem a její nespornou a významnou předností je velmi příjemné urbanistické řešení.
Sto dvacet let stará stavba dokazuje, jak významnou roli může sehrát při soudobé rekonstrukci letitého domu kontrast. Architekti se zde museli vypořádat s nedostatkem světla i omezenou dispozicí.
V roce 2014 ateliér BIG vyhrál soutěž na rozšíření historických provozů hodinářství Audemars Piguet, které vyrábí luxusní švýcarské hodinky.
Listopadová přednáška spolku KRUH bude věnována norskému studiu Haugen/Zohar Arkitekter a jejich udržitelnému přístupu v architektuře.
Respektovaná švýcarská kancelář Herzog & de Meuron zveřejnila začátkem června první vizualizace super tenkého mrakodrapu v Torontu, které počítají s výškou 324 m. V případě realizace by byl nejvyšším mrakodrapem v Kanadě a předčil by tak i mrakodrap One z dílny Foster + Partners vysoký 306 m, který je již ve výstavbě.
Prodejny potravin bývají obvykle řešeny jako uniformní stavby v jednotném brandu řetězce, navržené bez kontextu k místu, lidem i funkci, kterou mají plnit. Proto je projekt polyfunkčního domu v Trojanovicích od ateliéru Kamil Mrva Architects tak nadějeplný a hodný pozornosti.
Developerské projekty již dávno nejsou pouze o budově jako takové. Za významnou součást projektů se považuje i jejich přímé okolí, kulturní vyžití v rámci jednotlivých projektů a důraz na umělecké zpracování budov i okolních prostor.
V srdci pražského Starého města v prostorách bývalé literární kavárny vznikl v loňském roce nový vinný bar.
