Vila na Babě je dílem architekta Vojtěcha Kerharta z roku 1932. V té době na tomto místě vznikala osada funkcionalistických staveb, která se v roce 1993 stala památkovou zónou právě pro svoji jedinečnou architekturu. Vhodné urbanistické řešení (domy jsou zde vystavěny střídavě tak, že si navzájem nebrání ve výhledu, který je jednou z hlavních kvalit výhodné polohy nad městem) jsou další doménou tohoto místa.
Kapucínský hospic s kostelem svaté Máří Magdalény představuje jednu z nejpozoruhodnějších sakrálních realizací v Liberci. Areál vybudovaný v letech 1909 až 1911 je nejmladším kapucínským konventem na našem území. Jeho stavbu lze zasadit do kontextu s výraznou dobovou vlnou moderních sakrálních staveb, které byly pro severočeskou oblast příznačné.
Pražské Holešovice jsou spojeny především se jmény známých českých funkcionalistických architektů Jana Gillara, Evžena Rosenberga, Emanuela Hrušky či Josefa Havlíčka. Vedle těchto tvůrců se však do jejich tváře výrazně zapsala také řada německy hovořících architektů, reprezentujících tzv. druhý proud pražské kultury. Jedním z nejplodnějších a nejvýznamnějších byl Adolf Foehr, autor pozoruhodného, konstruktivisticky laděného obytného komplexu v dnešní ulici U Smaltovny.
Severočeské město Louny se může pochlubit jednou z nejzajímavějších, ale paradoxně také nejméně známých realizací zakladatele české moderny Jana Kotěry. Pozoruhodný obytný soubor ovlivněný anglickou obytnou architekturou představuje jeden z nejzdařilejších příkladů sociálně orientovaného zahradního města na našem území.
Dům nakladatele uměleckých publikací Jana Štence v Praze v Salvátorské ulici na Starém městě je jednou z prvních pražských moderních staveb. Jeho autorem je Otakar Novotný, žák Jana Kotěry.
Historie lázeňství sahá v Lázních Bohdaneč do konce 19. století. Největší rozkvět města však začal až po roce 1911, kdy se lázně staly obecním majetkem. Tvář města proměnil k nepoznání za dobu svého pobytu architekt Josef Gočár. Kromě známé železobetonové věže, funkcionalistické vily či budovy kasáren je autorem jedné ze stěžejních kubistických realizací – lázeňského pavilonu nesoucího Gočárovo jméno.
Asi jen málokdo by ve městě proslulém spíše svou secesní architekturou hledal funkcionalistickou vilu evropského významu. Jejím autorem byl přední německý architekt Heinrich Lauterbach.
Jen málokteré město se může pochlubit hned dvěma výjimečnými a stylově odlišnými moderními sakrálními realizacemi od stejného architekta. Jedním z takových měst je severočeský Jablonec a jejich autorem nebyl nikdo menší než Josef Zasche, místní rodák a patrně nejvýznamnější architekt německé národnosti tvořící v Čechách.
Nerozměrná, ale výrazná architektura v cípu pražského ostrova Štvanice připomínající zámeček je jednou z dvojice vodních elektráren budovaných v letech 1907-1914. Tato technická památka navržená Aloisem Dlabačem byla znovu uvedena do provozu v roce 1988.
Všeobecný penzijní ústav Karla Honzíka a Josefa Havlíčka je jednou z nejstěžejnějších staveb českého funkcionalizmu. Tento pozoruhodný administrativní palác na křížovém půdorysu s dvanácti a sedmi nadzemními podlažími byl coby nejvyšší budova v Praze své doby označovaný dokonce jako mrakodrap.
Nájemní dům pod Vyšehradem v Neklanově ulici č. p. 98 je jednou z nejvýznamnějších realizací Josefa Chochola.
Libodřická vila Adolfa Bauera a jeho rodiny patří k vynikajícím ukázkám české kubistické architektury. Místní velkostatkář Bauer zadal její návrh architektu Josefu Gočárovi pravděpodobně v roce 1912. Přibližně ve stejném roce vyprojektoval J. Gočár také lázeňský dům v Bohdanči nebo dům U Černé Matky Boží v Praze. Stavba Bauerovy vily byla dokončena o dva roky později, tedy v roce 1914.
Letos si připomínáme sté výročí úmrtí jedné z nejvýznamnějších postav české kulturní historie – architekta, stavitele a největšího mecenáše novodobé české kultury Josefa Hlávky. Hlávkova historizující Zemská porodnice v Praze byla uvedena v provoz v roce 1875, tato první moderní nemocniční stavba u nás je jednou z Hlávkových největších realizací.
Jedno z předních míst mezi našimi lázněmi zaujímají největší a nejkrásnější moravské lázně Luhačovice. Jejich architektura je neodmyslitelně spjata se jménem Dušana Sama Jurkoviče, který dal lázním neopakovatelné vzezření a český ráz.
V letech 1928 až 1930 vznikl na svažitém pozemku náměstí Svatopluka Čecha v Praze-Vršovicích kaskádový železobetonový kostel sv. Václava od Josefa Gočára a Aloise Wachsmanna. Kromě dramaticky vystupňované hmoty a originální dispozice vyniká tato sakrální stavba také kvalitním výtvarným vybavením interiéru.
