ochrana životního prostředí

Studie Oswaldo Cruz Foundation soustředící se na výskyt kokainu v organismu mořských živočichů zjistila u volně žijících paryb koncentrace stokrát vyšší, než jaké byly zaznamenány doposud. Poznatky pochází z celkem třinácti kusů žraloků ostrohlavých, kteří byli v oblasti kolem Rio de Janeiro uloveni v letech 2021 až 2023. Studie není náhodná, konkrétní druh žraloka byl vybrán, protože jeho populace je označena jako “zranitelná” a jeho stanoviště se běžně nachází blízko pobřeží, kde jsou jedinci vystaveni kontaminaci z výpustí z města. Volně žijící žraloci doposud na kokain testováni nebyli – alespoň tedy ne pozitivně.

Za posledních šest měsíců roku 2023 se Sicílie dočkala pouhých 150 milimetrů srážek. O pár měsíců později vyhlásila vláda regionu kvůli suchu stav nouze. Odborníci varovali, že by mohlo jít o třetí nejhorší vodní krizi, jakou kdy ostrov zažil. Vzhledem k velkému počtu obyvatel a ekonomice, která je závislá na zemědělství, má nedostatek vody pro Sicilany rozsáhlé důsledky.

Čím teplejší je počasí, tím palčivější je i otázka „Kdo proboha vymyslel, že z PET lahví nejde sundat víčko?“. Víčka připevněná k PET lahvím už se stala terčem celé řady komentářů i nechtěných vtipů – a nejednoho z nás přinejmenším otrávila. A, ruku na srdce, kolik z nás víčko jednoduše neodtrhne, protože se pojistka plete do cesty a lahve je mnohem komplikovanější opětovně uzavřít?

Ročně vzniká odhadem šest milionů tun použité kávové sedliny. Většina jde na skládku, kde vzniká metan a CO2, nebo se spaluje s cílem získání energie. Ani jedno z řešení však není optimální, jelikož použitá kávová sedlina je stále bohatá na sloučeniny (přestože už ne na chuť, aby se dala opětovně použít při vaření kávy). S ohledem na tato fakta je skládkování nebo pálení zjevným plýtváním vedlejším produktem.

Ještě na přelomu roku médii kolovala informace, že dle směrnice EU se chystá zákaz výroby, koupě a provozu plynových kotlů. Tato informace čerpala z cíle Evropské unie dosáhnout uhlíkové neutrality, s prvním mezníkem v roce 2030, do kterého bychom měli dosáhnout 49 % podílu obnovitelných zdrojů energie a snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 %.

Na nejbohatších a nejzelenějších předměstích australského Sydney se množí případy kácení či jiných způsobů likvidace stromů. Podle ochránců přírody je zpravidla cílem otevřít výhled na přístav, což razantně zvýší cenu nemovitostí.

Průměrný občan EU vyprodukoval v roce 2020 4,8 tuny odpadu – ale pouze 38 % z toho množství bylo recyklováno. V některých členských státech jde stále více než 60 % domovního odpadu na skládky. Recyklace odpadu je přitom zásadní způsob, jak snížit spotřebu primárních zdrojů jejich nahrazením recyklovatelnými materiály. Mezi zásadní otázky ohledně recyklace tak lze zařadit například: jak jsou na tom jednotlivé země v nakládání s odpady? Kolik odpadu se vyprodukuje a recykluje na obyvatele v Evropě? A které evropské země nejvíce recyklují?

Světová zpráva o kvalitě ovzduší, zveřejněná koncem března, čerpá z dat z více než 30 000 monitorovacích stanic ve 134 zemích, územích a regionech. Podle pokynů Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo zjištěno, že 124 z nich porušuje bezpečné úrovně PM2,5 (jemné částice).

Obrázky ukazující velrybu bez života na pláži a fotky hořící velryby vyskakující z oceánu s větrnými turbínami na pozadí – právě tyto záměrně šokující záběry stojí za jedním z nejrozšířenějších hoaxů současnosti. Snímky se totiž objevily na plakátech, cedulích a v příspěvcích na sociálních sítích v regionech Hunter a Illawarra v Novém Jižním Walesu, v Austrálii, jako součást rostoucí kampaně proti plánu australské vlády na otevření pobřežních větrných zón u pobřeží.

Z liniového zákona, který má za cíl urychlit výstavbu hlavně silnic, dálnic a železnic, se do budoucna zřejmě stane zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Vztahovat se bude nově i na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin včetně štěrkopísků a kamene.

Snaha o snížení úmrtnosti ptáků na lopatkách větrných turbín se datuje už před rok 2020, protože právě v tomto roce byla publikována norská studie, která udávala, že natření jedné z lopatek načerno může snížit nehody až o 70 %. Klíčem k pochopení, proč k takovým nehodám dochází, ovšem není jen pátrání po příčinách a možném řešení, ale především porozumění, jak ptáci vidí své okolí.

Udržitelnost se postupně stává zásadním tématem pro všechna odvětví lidské činnosti, do popředí se dostává v poslední dekádě v České republice také v architektuře a stavebnictví. Jak je v praxi naplňována v letošním roce nově zavedená povinnost zohledňovat environmentální kritéria u veřejných zakázek?

Při ochraně životního prostředí hraje geotechnika nezastupitelnou roli. Odborné geotechnické posouzení je nedílnou součástí projektových prací, a to jak v rámci návrhu těžby, tak i při následném zahlazování důlní činnosti – revitalizaci a sanaci dotčené krajiny.