Při současném trendu snižování energetické náročnosti budov ve vztahu k potřebě tepla na vytápění vystupuje stále více do popředí potřeba tepla pro přípravu teplé vody. Článek se zabývá možnostmi využití odpadního tepla z připojovacího potrubí zařizovacích předmětů domu. Popisuje základní možnosti lokální rekuperace používané především ve sprchách nebo ve sprchových koutech.
Větrací jednotky – rekuperace tepla, optimalizace vlhkosti. Mnoho ze současně budovaných a dokončených rodinných domů již odpovídá požadavkům pro energeticky úsporné domy (spotřeba energie max 70 kWh/m2/rok), některé splňují kritéria nízkonergetických (max 50 kWh/m2/rok) a pasivních domů (max 15 kWh/m2/rok). Těchto energetických požadavků může být dosaženo především obzvláště efektivní izolací plášťů budov a aplikací dvoj- nebo trosjklenných oken ve spojení s řízeným systémem větrání s rekuperací tepla, přičemž celkové snížení spotřeby energie na vytápění může být až o 90 % ve srovnání se starší zástavbou, kde spotřeba energie dosahuje až 250–300 kWh/m2/rok.
Ve vybrané lokalitě (Žarošice) byl vybudován jednoduchý poloprovozní model, který zabezpečoval odvádění a akumulaci žlutých vod pomocí klasického pisoáru. Šlo tedy o částečný DESAR systém – oddělování a akumulaci žlutých vod. Cílem studie bylo zjistit, jak se chová separovaná žlutá voda při dlouhodobém uskladnění v akumulační nádrži.
Skutečnost, že vzduch je pro život nezbytný, dostává v současnosti nový význam. Civilizační rozvoj totiž nejen znečišťuje životní prostředí, ale zároveň vytváří nástroje, kterými se proti tomuto znečištění lze bránit. Mezi takové nástroje patří i větrání. Během života se v lidském organismu ukládají látky, jejichž hlavní složku tvoří z více než 80 % vzduch. Dbá se na kvalitu vody a potravin. Hledí se však dostatečně i na kvalitu vzduchu?
Vzduch je nezbytný k životu. Tato skutečnost dostává v současnosti nový význam, neboť civilizační rozvoj na jedné straně znečišťuje životní prostředí a na druhé straně poskytuje nástroje, kterými se proti tomuto znečištění můžeme bránit. Takovým nástrojem je i větrání. Během života se v lidském organizmu ukládají látky, jejichž hlavní složku tvoří z více než 80 % vzduch. Dbáme na kvalitu vody a potravin, ale hledíme si dostatečně i kvality vzduchu?
Klempířské prvky jsou důležité pro bezproblémový odtok vody ze žlabů a svodů, u lemování komínů, vikýřů a jiných střešních otvorů. Avšak i ten nejdokonalejší odvodňovací systém domu může fungovat spolehlivě pouze za předpokladu, že mu věnujete náležitou pozornost při výstavbě a nezanedbáváte dostatečnou údržbu.
Stockholm je město, které se může pochlubit propracovanou environmentální strategií. Mezi politiky, veřejností i komerční sférou panuje široký konsenzus v názorech na energetické úspory, a proto se proti různým opatřením nařízeným shora nebouří. Součástí rozvoje města je projekt nové čtvrti Hammarby Sjöstad, který v Praze na Architecture Week představil architekt Stellan Fryxell ze společnosti Tengbom. Přijel na pozvání české neziskové Asociace pro urbanismus a územní plánování.
Splaškové odpadní vody jsou produkovány ve všech bytových a nebytových budovách. Zákon ustanovuje, že komunální odpadní vody mohou být vypouštěny do povrchových vod jen veřejnou kanalizací. Odpadní vody je však možno i čistit, a to pomocí domovní čističky odpadních vod, což zákon o vodách považuje z hlediska zneškodňování odpadních vod za opatření přispívající ke zlepšení existujícího stavu.
Defekty svislých izolací i souvisejících odvodňovacích zařízení jsou obvyklou příčinou nadměrné vlhkosti spodních staveb. Ve zvýšené míře se to týká sanace starších objektů. Příspěvek reaguje na opakované chyby při provádění drenáží, se kterými se autoři setkali v praxi.
V mnoha domech v České republice se v současné době nacházejí instalace provedené v době jejich výstavby. Některé z těchto domů byly postaveny před druhou světovou válkou. I když předválečné instalace byly z kvalitních materiálů, postupně dožívají. Dožívají také instalace z poválečné doby. U kovových potrubí má na životnost vliv především koroze způsobující fyzické opotřebení. U zařizovacích předmětů se setkáváme především s opotřebením morálním nebo poškozením během používání.
