Nový volnočasový areál v parku Folimanka pod Nuselským mostem, který navrhla pražská architektonická kancelář LOXIA, funguje už půl roku. Namísto zimního spánku to v něm žije snad ještě víc než v létě. Při návrhu se myslelo na multifunkčnost a celoroční provoz.
Soutěž o návrh nové podoby Sadu Dr. Milady Horákové, druhého největšího ostravského parku, zná svého vítěze. Z osmi návrhů porota vybrala řešení ateliéru míza architekti. Návrh vyzdvihuje přednosti současného parku a nenásilně do něj doplňuje nové prvky. Jedním z nich je například altán umístěný na louku za budoucí novostavbou koncertního sálu.
Poté, co architekt Petr Janda a jeho studio brainwork dotáhli do konce ceněnou revitalizaci pražské náplavky, včetně ikonických prosklených kobek, iniciuje nyní další městský zásah, který je spjat s vodou a přehlíženou až zanedbanou lokalitou. Na paškál si vzal tentokrát jihozápadní cíp jedenáctihektarového parku na Praze 2.
Nadace Proměny Karla Komárka už ví, kdo vypracuje architektonicko-krajinářský návrh pro obnovu tornádem poničeného parku před hodonínskou Základní školou U Červených domků. Hodnoticí komise, která své rozhodnutí podepřela pečlivým posouzením předem daných kritérií, vybrala dvojici architektů.
Říční krajina na soutoku Berounky a Vltavy v Praze představuje obrovský přírodní potenciál. Území o rozloze přes 1000 hektarů však nemá jasnou krajinářskou koncepci a pravidla rozvoje. Institut plánování a rozvoje (IPR) tak vyhlásil mezinárodní soutěž. Jejím cílem je vybrat tým zpracovatelů, který dokáže navrhnout budoucí podobu této říční krajiny a její dlouhodobý rozvoj formou příměstského parku.
Nadace Proměny Karla Komárka vyhlašuje v souvislosti s chystanou obnovou parku před Základní školou U Červených domků v Hodoníně výzvu k podání nabídek na vypracování architektonicko-krajinářského návrhu.
Spojení parkové a přírodní části, místa pro lidi i pro přírodu. Takový přístup zvolil vítězný tým krajinářského architekta Radka Prokeše. V příštích letech začne podle jejich soutěžního návrhu vznikat první etapa nového parku v lokalitě Černovické pískovny v Brně.
Rada hl m. Prahy odsouhlasila rekonstrukci Emauzského areálu u Karlova náměstí. Zahrnuje budovy od známého českého architekta Karla Pragera, které se dnes nachází v havarijním stavu. Kromě záchrany cenné architektury z konce šedesátých let je cílem rekonstrukce proměnit okolí budov do podoby parku otevřeného pro veřejnost.
Institut plánování a rozvoje hl. m Prahy (IPR) spolu s Magistrátem hl. m. Prahy vyhlásili mezinárodní zadávací řízení se soutěžním dialogem. Hledají se multioborové mezinárodní týmy, které definují budoucnost rozvoje území na levém břehu řeky Vltavy. Území 56 hektarů Rohanského a Libeňského ostrova má projít postupnou proměnou, jejíž součástí bude vznik záplavového parku na řece.
Vrátit estetiku zeleně do středu města a spolu s obnovou úpravného parkového prostoru dodat i bezpečnost a přitažlivou hravost místům, jimž se lidé v posledních letech spíše vyhýbali. Takovou situaci úspěšně vyřešili v Humpolci, který dávno není jen o Hliníkovi.
V Mostě začne v dubnu přeměna parku Střed podle návrhu architektů. Součástí areálu bude kavárna, hřiště a vodní prvky. Náklady na revitalizaci jsou přes 66 milionů korun. Hlavním motivem návrhu, který vzešel z projektové, jednofázové, neanonymní, architektonické soutěže je geologie a morfologie okolní krajiny.
Parkem roku 2021 se na základě rozhodnutí odborné poroty stal park Stromovka v Humpolci, který prošel rozsáhlou revitalizací. Stříbrnou medaili si odnáší investoři a autoři parčíku U Kněžské louky v Praze 3 a bronz si vysloužil jeden z mála nově vzniklých parků Granátová ve Slivenci. Cenu veřejnosti získala Zámecká zahrada a park v Oslavanech.
Vegetace je dnes ve městech velice žádaným zbožím. Jenže právě pohled na "zeleň" jako zboží, pouhou komoditní složku kvality života, svým často instantním provedením přírodě škodí. Proto potěší, že M&P Architekti a David Prudík Architekti využili k řešení návrhu a realizaci projektu Park 4Dvory naprosto odlišné nástroje. V jejich konceptu hrála prim příroda a její sukcesní síly.
Z určitého úhlu pohledu se objekt zdá být neviditelný.
Realizace umělkyně Lindy Covit a krajinářské architektky Marie-Claude Séguin inspirovaná humanistickým poselstvím Johna Lennona a Yoko Ono symbolizuje mír, kulturní rozmanitost a spojení člověka s prostředím.
