Architekti, investoři i koncoví zákazníci dnes vnímají profesionálně hladký bílý povrch stěn či stropů jako nadstandardní nebo spíše luxusní prvek moderního bydlení a z tohoto pohledu se jedná již o nový trend. Nelze ani opomenout skutečnost, že sádrovec je především přírodním materiálem a využití jeho vlastností v interiéru je tak obecně v přirozeném souladu se zdravým bydlením. Ale ve prospěch tohoto typu stěrky hovoří i další přednosti.
K dosavadním klasickým metodám zdění (tenkovrstvé malty/lepidla, PUR pěna nebo cementové malty) nově přibyla speciální systémová malta pro tenkou spáru HELUZ SIDI, určená pro zdění vnitřních i vnějších nosných stěn z broušených cihel HELUZ. Malta HELUZ SIDI se nanáší rychle a úsporně pomocí válečku, jako při malování, na stavbě nepotřebujete vodu, elektřinu ani drahé pomůcky.
Letošní jaro začalo překvapivě brzy, což je o to mrzutější, že většina z nás nemá na výběr, než ze zdravotních důvodů sedět doma, maximálně si užít trochy sluníčka na zahradě nebo s rouškou na procházce. Jak lépe si tento čas vynahradit než pořízením terasy, na které lze strávit celé léto?
Kvalitně provedená hydroizolace je podstatná pro každou stavbu a každý domov. Nekvalitní provedení po čase v místnostech, jako jsou sklepy a suterénní konstrukce, nevyhnutelně vede k degradaci materiálu a vytvoření plísní, které mají negativní vliv na kvalitu vnitřního prostředí a pohodu uživatelů objektu. Je proto na místě hydroizolaci provést správně hned napoprvé!
Zdění z broušených cihel je možné provádět několika způsoby. Novinkou na trhu je speciální systémová zdicí malta Heluz SIDI.
Sádrový potěr je moderním materiálem pro realizaci podlahových vrstev s vysokou rovinatostí. Jedná se o materiál na bázi síranu vápenatého (dále jen alfa sádra).
Fasády jsou vystaveny slunečnímu záření, kdy teplota na vnější straně může dosáhnout až +70 °C. Při této teplotě při kontaktním zateplení některé stavební materiály degradují, sublimují a mění své vlastnosti. Rozdíl vnitřní a venkovní teploty způsobuje kondenzaci v konstrukci, která by měla probíhat na vnější straně zateplované konstrukce.
Použití polyuretanové pěny ve stavebnictví není ničím neobvyklým. Nejběžnější oblastí použití je pravděpodobně montáž oken a dveří. Dnes ji můžeme vidět ve stále větší míře při použití na zdění.
Na lepení tepelněizolačních desek v rámci zhotovení vnějších tepelněizolačních kontaktních systémů lze kromě klasických lepicích malt použít nízkoexpanzní polyuretanové lepidlo. Podklad musí být před aplikací tepelněizolačních desek čistý, suchý, pevný, bez volných částic prachu, mastnot, oleje a námrazy.
Stropní konstrukce je důležitou součástí každé stavby proto výběr typu stropu musíme důkladně zvážit.
Stropní, střešní a stěnové dílce z pórobetonu nabízí možnost realizace konstrukcí bez nutnosti většího množství dělníků – na zhotovení stropu stačí pouze dva. Dokončený strop je ihned nosný za podmínky, pouze se musí dbát na únosnost plochy při ukládání těžkých předmětů. Dílce jsou rovněž vhodné jako stěny v občanské a průmyslové výstavbě či jako protipožární stěny.
Koupelny patří mezi prostory zatížené krátkodobou, avšak opakovanou vlhkostí, která proniká do konstrukcí a vytváří ideální prostředí pro nežádoucí mikroorganismy. Vnikání vody do podkladů je nutné zabránit ideálně kombinací správných technologických postupů a vhodnou skladbou materiálů už při pokládce.
Dnešní úsporné objekty vyžadují v podlahách na terénu poměrně velké tloušťky tepelné izolace. Běžně se setkáváme s tloušťkami izolantů od 120 mm pro standardní domy přes 150–200 mm pro nízkoenergetické až po 200–300 mm pro pasivní domy. Pochopitelně v případě podlahového vytápění je třeba vzhledem k podstatnému zvýšení teplotního spádu tloušťky tepelných izolací přiměřeně zvýšit.
Opravu mechanického lokálního poškození vnějšího tepelněizolačního kontaktního systému (ETICS) je třeba provést co nejdříve po poškození, aby nevzniklo druhotné poškození vlhkostí, která může pronikat narušenou povrchovou úpravou do tepelněizolačního systému.
Při rekonstrukci zejména starších domů bývá často problém s vlhkostí a plísněmi. Příčiny jsou v zásadě dvě: buď chybí izolace úplně, nebo je porušená. Vlhké zdi s sebou navíc přinášejí i další potíže – nepříznivě působí na stavební konstrukce, mohou poškodit stabilitu domu a také značně zhoršují mikroklima v interiéru. Vlhkost je doslova živnou půdou pro vznik plísní a s ní jdou ruku v ruce zdravotní potíže.
